Gruzie volá o pomoc. Obává se Ruska.

Gruzie volá o pomoc. Obává se Ruska.
Autor fotografie: David Kádner|Popisek: Plot na gruzínském území okupovaném RF
16 / 09 / 2015, 14:15

Rusko okupuje téměř čtvrtinu gruzínského území. Závažné informace ze zahraniční cesty českých poslanců do Gruzie.

Poslanci výboru pro obranu českého parlamentu spolu se zástupci českého velvyslanectví v Gruzii navštívili v uplynulých dnech tuto zemi na východním pobřeží Černého moře. 

Gruzie a Rusko

Sousedem Gruzie je mimojiné i Ruská federace, která však v současnosti okupuje dvacet procent gruzínského území. Gruzínští zákonodárci uvedli, že Rusko sice bude vždy sousedem Gruzie, ale není možné přistoupit na to, že Rusko bude beztrestně okupovat suverénní stát. „My chceme žít s Ruskem, ne v Rusku“. Spoléhají proto na uvolnění vízového režimu a potřebují i podporu České republiky.

Zajímavé je, že gruzínská koalice i opozice se shodují na tom, že jediná možnost, jak v zemi zajistit jistotu, stabilitu a bezpečnost, je vstup Gruzie do EU a do NATO. Celá gruzínská společnost je nakloněna k přijetí do obou uskupení a poslanci tvrdí, že pro "Gruzii není jiné cesty."

Gruzie už podepsala Asociační dohodu, kterou ratifikoval i český parlament. Po vypuknutí konfliktu na východní Ukrajině a destabilizaci v celém regionu se nyní obává i Gruzie, že by ji mohl postihnout stejný osud jako Ukrajinu, protože Rusko je pro zemi okupantem, které obsadilo jejich území.

Navíc mezi Ruskou federací a Gruzínskou republikou probíhá pouze omezená komunikace a zástupci obou zemí se velmi omezeně setkávají v Praze, kde řeší pouze otázky vzájemného obchodu. Pro ruskou stranu je řešení politických nebo územních otázek naprosté tabu a odmítají jakoukoliv diskuzi.

Rusko sice na okupovaných území Abcházie a Jižní Osetie nepoužívá přímo síly, ale různě znevýhodněné typy smluv, například týkající se důchodového zajištění. Náměstek ministryně zahraničních věcí Gruzie dokonce vyjádřil obavu, že se Rusko snaží obnovit původní myšlenku SSSR a je možná otázkou času, kdy Ruská federace poruší již vytýčené hranice například v Abcházii a Osetii. Co bude následovat potom? Jak se zachová mezinárodní společenství? Bude dostatečně nekompromisní? 

Monitorovací mise EU v Gruzii (EUMM – European Union Monitoring Mission)

Okupovaná území jsou neustále dál oplocována - na jedné straně je plot v délce 11 km a na druhé delší části území již dosahuje 52 km. Následně delegace odjela na prohlídku administrativní linie v Churvaleti v doprovodu zástupců Ministerstva vnitra Gruzie a měla možnost vidět ostnatý plot a seznámit se se situací na místě /prezentace „Borderisation“/. 

David Kádner/Administrative Bounder Line v Churvaleti

Gruzie a NATO

Během války v roce 2008 přišla Gruzie až o 80 % svých obranných kapacit, přitom celé území je považováno jako velmi důležitý koridor mezi Evropou a Asií, což dokládá i zvýšená aktivita Číny v tomto regionu. 

Přesto Gruzie přispívá největším počtem vojáků z nečlenských zemí NATO do mise v Afgánistánu, při kterých už zahynulo 30 gruzínských vojáků. A více než 12 tisíc gruzínských vojáků má zkušenosti z mírových misí. 

Poslanci navštívili i vojenské základny mj. ve Vaziani, která je jedinou mechanizovanou brigádou a požívá například radiolokátory Harris. V rámci vybavení leteckou technikou jedná gruzínská strana mimochodem i s naším Omnipolem i s dalšími společnostmi o případných akvizicích. Všechny jejich vrtulníky a letouny odpovídají standardům NATO.  

Poslanci se ve městě Gori setkali s veteránem 2. světové války, p. Irakli KANDARELI (je 91-letý veterán 2. světové války, který se aktivně zúčastnil osvobozování Československa. Pan Kandareli se zapojil zejména do bojů v rámci tzv. Ostravské operace. Po skončení 2. světové války byl jmenován čestným občanem Ostravy, Olomouce, Háje ve Slezsku, Petřvaldu, Fulneku, Opavy, Oder a Nového Jičína. Pan Irakli Kandareli, který před osmi lety ovdověl, nyní žije sám ve městě Gori, jeho syn dle informací dostupných Velvyslanectví České republiky v Gruzii žije v Ruské federaci a jeho dcera na Ukrajině).

Irakli KANDARELI

David Kádner, předseda výboru, vedoucí delegace (autor foto)
Jana Černochová, členka výboru
Josef Hájek, člen výboru
Václav Klučka, člen výboru 

Tagy článku