Autor fotografie: pixabay.com
Home office, pojem, který zejména v uplynulých týdnech nabral na popularitě. Pojem, který ještě před pár týdny vypadal pro většinu zaměstnanců nepředstavitelný a spíše výjimečný. Čas ale pokročil, a situace nás postavila do nové doby. Stav, kdy je nejlepší se radši s nikým nesetkávat, přesto pracovat, nabízí se home office. Z názvu si představíme práci z domova, jenže to má spoustu úskalí, která nejsou na první pohled zřejmá.
Spousty, nebo spíše většiny z nás se dotkla pandemie Coronaviru Covid-19 a jistě se toto období zapíše do dějin. Museli jsme improvizovat, uzpůsobovat své životy… stejně tak se přizpůsoboval ten život pracovní. Tam, kde to šlo, umožnili zaměstnavatelé zaměstnancům takzvaný home office.
Práce z domova… no nezní to dobře? Paráda… Ale…
Nikdo mě nebude kontrolovat, budu doma, budu koukat na filmy, jíst, jak se mi chce, na cigaretu, kafíčko…
Takhle se to jeví dobře a ve většině případů taková vaše práce proběhne. A to teď z důvodu současné situace, kdy každý zaměstnavatel má spousty starostí, ale i nejspíše v běžném režimu, protože zaměstnavatel nad Vámi nemá takovou kontrolu jako byste byli normálně na pracovišti.
Jenže, problematika home office není tak bezbranná.
To, co v první chvíli vypadá jako nádhera pro zaměstnance, není dle legislativy takové.
Home office jako název je v naší legislativě nesmysl. Nikde není uvedeno, není to právní pojem, zkráceně jde o distančního zaměstnance. V minulosti tento způsob práce nebyl obvyklý, nebo nebyl řešen, takže se mu nikdo v parlamentu nevěnoval, proto dnes máme k dispozici ohledně tohoto stavu pouze tři řádky textu v zákoníku práce, přičemž jeden z nich nám říká podmínky při špatných povětrnostních podmínkách, docela sranda, že? Ale je to tak, způsob práce mimo pracoviště prostě nebyl řešen (kromě služebních cest). Nicméně, není to tak, že by pro tyto případy neplatila pravidla. A na to se v té euforii „budu dělat doma, jak chci, nikdo na mě nemůže“ zapomíná. Pořád jde o činnost pracovněprávního vztahu, takže se zde nenápadně ozývají základní pravidla vycházející z bezpečnosti práce, z požární ochrany, potažmo z hygieny práce.
Díky stručnosti a neúplnosti legislativy se zdá, že je to jednoduché, ale díky bezpečnosti práce zejména se na činnost home office pravidla vztahují! A je to dobře, vždyť jde o ochranu zdraví, a i když si v první chvíli zaměstnanec toto neuvědomuje, v případě průšvihu to ocení.
Takže víme že pojem home office u nás neexistuje, nepostihuje ho zákon, ale pro práci mimo pracoviště jsou pravidla jasně daná!
Pokud jste těmi, kdo tuto práci dostanou zadanou, jste stále v pracovněprávním vztahu, jste povinni se chovat dle ustanovení zákoníku práce atd.
Zní to složitě, vím, ale pokud pracujete ve firmě, která si může dovolit Vás poslat na HO, zřejmě má i svého „bezpečáka“, takže se obracejte se na něj.
Základ problému je ten, že je u nás home office známkou nic nedělání a nikdo na mě nemůže.
Jenže to byste se divili…
Já doporučuji jasně v dohodě o výkon činnosti mimo pracoviště určit dané místo výkonu práce, určit cíl, tedy úkol, který má zaměstnanec splnit, a hlavně se přesně v dohodě domluvit a přesně si určit podmínky výkonu činnosti.
U home office je nejlepší určit úkoly, protože pracovní doba v tomto případě nesmí být zaměstnavatelem určována, dále doporučuji se vyvarovat home office komukoliv, komu jako zaměstnavatel nemůžete důvěřovat.
Home office je úžasný flexibilní prostředek, ale musíte mít přesně nastavená pravidla, aby fungoval. Home office je založen na důvěře, home office není pro každého.
Autor: Martin Valouch