Popisek: Příslušníci 7. roty ve zborovských zákopech
Sněmovna dnes ocenila hrdinství československých legionářů z bitvy u Zborova, od níž uplyne začátkem července 100 let. V usnesení, které schválila, uvedla, že se zasloužili o stát. Bitva u ukrajinského Zborova byla součástí takzvané Kerenského ofenzívy za první světové války. Proti československým jednotkám tehdy stála rakousko-uherská armáda.
"Oběti československých legionářů přinesly u Zborova velké vítězství a významně přispěly k uznání legitimity zahraničního odboje a našeho práva na sebeurčení," stojí v usnesení. Činy legionářů by podle poslanců neměly být nikdy zapomenuty. "Hrdinové od Zborova zasloužili se o stát," uvedla dolní parlamentní komora.
Bitva u Zborova byla podle předsedy Sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD) zásadní dějinná událost, jež předznamenala vznik samostatného státu. Připomněl, že mezi oběma světovými válkami se jednalo o druhý nejdůležitější svátek republiky po 28. říjnu.
Bitva u Zborova byla prvním významným vystoupením československých legií na východní frontě. Uskutečnila se 1. a 2. července 1917. Sté výročí připomene i národní pouť na místo bojů, které by se měly zúčastnit stovky lidí. Součástí programu bude odhalení nově zrekonstruované mohyly, která byla postavena v roce 1927.
Ve foyer před jednacím sálem Sněmovny drželi dnes před začátkem schůze poslanců i po dobu jednání o usnesení čestnou stráž legionáři v dobových uniformách. Zúčastnili se i tiskové konference, na které Hamáček uvedl, že text dnešního usnesení bude v rámci červencové národní poutě do Zborova vložen do mohyly.
Hamáček připomněl, že podobné usnesení již bylo přijato v minulosti. "V roce 1927, kdy jsme jako Československo slavili desáté výročí této bitvy, tak předsednictva obou komor Národního shromáždění také přijala usnesení. Ta byla také vložena do mohyly na bojišti u Zborova," dodal Hamáček.
Úspěch československých jednotek v této bitvě byl natolik výrazný, že ruská prozatímní vláda poté zrušila veškerá omezení na formování nových jednotek z českých a slovenských zajatců.
S bitvou u Zborova jsou spojování hned tři budoucí českoslovenští prezidenti. Zatímco T. G. Masaryk bitvu sledoval z Petrohradu pomocí telegramů a válečných vývěsek, Ludvík Svoboda se jí účastnil v poli jako legionář, kde proti němu podle legendy stál na straně Rakouska-Uherska Klement Gottwald. Přítomnost Klementa Gottwalda však nelze podle dobových pramenů potvrdit.
Zdroj: ČTK, Wikipedie