Hrozí podmořský Černobyl? Potopená ruská jaderná ponorka K-159 ohrožuje život v Barentsově moři

Hrozí podmořský Černobyl? Potopená ruská jaderná ponorka K-159 ohrožuje život v Barentsově moři
Autor: "K-159" by The Bellona Foundation. Licensed under Attribution via Wikimedia Commons|Popisek: K-159
29 / 04 / 2015, 16:00

A ne jen ona, v okolí Arktidy leží dvě staré ponorky a spousta jaderného odpadu. To vše způsobuje jaderným vědcům vrásky na čele.

K-159 byla první generace sovětských jaderných ponorek a od začátku byla její kariéra nešťastná. Vyplula v roce 1963 a k prvnímu úniku radioaktivity došlo 2.3. 1965. Na vrakoviště Gremiša byla odsunuta v roce 1989 a na pomyslném tachometru měla přes 212 000 námořních mil. Na likvidaci nemělo Rusko prostředky a tak tam tiše rezivěla s dvěma sty dalších do roku 2003, kdy Rusko dostalo od okolních států 220 miliónů dolarů na likvidaci tohoto nebezpečí. Bohužel při jejím odtahu na likvidaci šla děravá ponorka ke dnu i se svými dvěma reaktory. Zahynulo tenkrát 8 mužů a Putin, v té době na návštěvě u Berlusconiho na Sardinii slíbil přísné vyšetřování. Ruské námořnictvo šlo ještě dál a slíbilo vyzdvihnutí vraku.

Nic takového se ale nestalo a z K-159 se stává noční můra všech rybářů v Barentsově moři. Podle Michaila Korbinskyho z institutu Nukleární bezpečnosti ruské Akademie věd nesmí zůstat trup ponorky na mořském dně. Dva reaktory obsahují 800 kilogramů vyhořelého uranového paliva. Korbinsky na semináři v Murmansku představil scénář očekávaného šíření radioaktivního Cs-137.

Pokud bude to, co vidíte na obrázku pravda – a ona podle všeho je, jde jen o to kdy začne látka unikat, budou některé oblasti zasaženy na dobu několika let a rybolov bude nutné úplně přerušit. Podmořské proudy roznesou radioaktivitu i do Bílého moře a Pechorova moře.

Druhým jaderným pomníkem sovětského námořnictva je stroj K-27 potopený úmyslně v roce 1981 v Karském moři v hloubce pouhých 30 metrů! Tento stroj byl poškozen během bojové plavby a oprava se ukázala nereálnou. Asfaltová směs, která měla izolovat reaktor, se začala rozpouštět rychleji, než vědci předpokládali.

Podle ruské společnosti Rosatom dokonce hrozí u K-27 riziko obnovení jaderné reakce.

Díky malé hloubce, ve které vrak leží, mimo otrávení okolních vod hrozí i únik radioaktivity do vzduchu! Ta se ve vzduchu se navíc šíří rychleji a do větších vzdáleností. Norsko-ruská expedice před dvěma roky k vraku K-27 došla k závěru, že vrak by bylo možné z vody vyzvednout, protože trup je zatím nepoškozený.

Zástupci společnosti Rosatom potvrdili, že do Karského moře bylo potopeno obrovské množství radioaktivního materiálu. Podle norských médií ve vodách na severu leží 17 tisíc kontejnerů a devatenáct lodí naložených radioaktivním odpadem, čtrnáct jaderných reaktorů, z nichž pět stále obsahuje vyhořelé palivo, 735 kontaminovaných strojních zařízení…

Zdroj: Barents Observer, Temelín.cz

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace