Autor fotografie: 01x07x2022000, Wikimedia Commons, CC0|Popisek: Fotografie unesených Izraelců, pražská Palmovka
Po útoku Hamásu na Izrael se v Evropě zvyšuje nebezpečí antisemitských útoků. Kromě místních extremistických skupin hrozí nebezpečí z radikalizujících se muslimských komunit.
V posledních měsících došlo v Evropě k významnému nárůstu antisemitských útoků, což lze dát do přímé souvislosti s nedávnými událostmi na Blízkém východě. Útoky provedené palestinským militantním hnutím Hamás na izraelské území v říjnu tohoto roku vyvolaly mezinárodní obavy a zároveň posílily protižidovské nálady v některých (nejen) evropských komunitách. Antisemitské incidenty zahrnovaly fyzické napadení, verbální útoky, vandalismus proti židovským symbolům a institucím a šíření nenávisti na sociálních sítích. Mnohé z těchto projevů jsou přímo spojovány s vyhrocením situace mezi Izraelci a Hamásem, což ukazuje na závažný problém importu konfliktů do Evropy.
Policie a bezpečnostní služby v několika zemích, včetně Francie, Německa a Velké Británie, zaznamenaly zvýšení počtu případů zaměřených proti židovským komunitám. Tato situace je obzvláště znepokojivá vzhledem k historii Evropy a holokaustu, což přidává další vrstvu komplexity a naléhavosti k problému. Organizace bojující proti antisemitismu, jako je Evropská židovská asociace a Anti-Defamation League, průběžně vydávají varování a požadují od evropských vlád a mezinárodních institucí zvýšené úsilí v boji proti nenávisti a extremismu. Tyto organizace zdůrazňují, že antisemitismus není jen židovským problémem, ale hrozbou pro celou společnost, neboť podkopává základní hodnoty tolerance a lidských práv.
_1a.jpg "Wikimedia Commons, Public domain")
Některé vlády již reagují zavedením přísnějších zákonů a posílením bezpečnostních opatření u židovských institucí. Nicméně je zřejmé, že se musí udělat více v oblasti vzdělávání a osvěty, aby se předešlo šíření nenávistných ideologií a aby se zajistilo, že mladá generace porozumí důsledkům historických tragédií. Je důležité, aby se veřejná diskuse zaměřila nejen na potlačování projevů antisemitismu, ale také na odstranění jeho kořenů, včetně šíření dezinformací a konspiračních teorií, které často stojí za nárůstem nenávistných postojů. Vzdělávací programy, dialog mezi komunitami a podpora občanské společnosti jsou klíčové pro budování silné a odolné společnosti, která dokáže čelit a odmítat jakoukoliv formu nenávisti.
V kontextu globálního napětí a vzrůstající polarizace je nezbytné, aby se evropské státy a mezinárodní společenství sjednotily v ochraně menšin a v prosazování tolerance a vzájemného respektu. Antisemitismus je výzvou, kterou je třeba řešit společným úsilím, aby se Evropa mohla ubírat cestou inkluzivity a míru pro všechny své obyvatele. Velké propalestinské demonstrace, které se konaly po celé Evropě v reakci na konflikt mezi Izraelem a Hamásem, přitahovaly pozornost médií i veřejnosti. Mnohé z těchto shromáždění vyjadřovaly solidaritu s palestinským lidem a odsuzovaly izraelské vojenské akce, ale současně byly kritizovány za to, že neodsoudily vraždy, únosy nebo raketové útoky Hamásu na izraelské civilisty a místo toho se soustředily výhradně na odsuzování Izraele.
Tato jednostranná rétorika na některých demonstracích přispívá k polarizaci názorů a zvyšování napětí v mezinárodním kontextu. Kritici těchto shromáždění upozorňují, že takový přístup podporuje antisemitské postoje a může legitimizovat násilí proti židovským komunitám. Je důležité, aby byla v rámci těchto shromáždění a ve veřejné debatě dodržována vyváženost a aby byly respektovány lidské životy na obou stranách konfliktu. Jednostranné informování o důsledcích vojenské operace Izraele na Palestinci obývaných územích lze totiž i chápat jako podporu Hamásu, což ve světle známých informací je srovnatelné s podporou terorismu.
Přitom dialog a pochopení složitosti izraelsko-palestinského konfliktu jsou nezbytné pro jeho řešení, stejně jako pro zamezení dalšího šíření nenávisti a extremismu v Evropě i jinde ve světě. V České republice k násilným antisemitským útokům nedochází. Průběžně však roste počet antisemitských výroků, článků, obrázků či videí na internetu, zejména na sociálních sítích. Tento trend se projevuje ve všech formách, včetně online šíření nenávisti. Konkrétní případy antisemitských útoků z poslední doby však nejsou známy a česká židovská komunita nečelí fyzickým hrozbám ze strany českých extremistických skupin. Pražská propalestinská demonstrace (mimo jiné svou velikostí) ukázala, že ani česká muslimská komunita nechce prezentovat vyhraněnější postoj vůči Izraeli.
Česká republika je jedním z největších podporovatelů Izraele v mezinárodních organizacích, včetně OSN. Vzájemné vztahy jsou podporovány také ekonomickou, vojenskou, technologickou a kulturní spoluprací. Česko má ambasádu v Tel Avivu a několik honorárních konzulátů v Izraeli, zatímco Izrael má ambasádu v Praze. Diskutována je také možnost přesunu české ambasády do Jeruzaléma, který je Izraelem považován za své hlavní město, což by byl významný politický krok. V kontextu výše uvedeného tak může být česká židovská komunita spíše cílem zahraničních extremistů či teroristů. Podpora Izraele, deklarovaná napříč celým českým politickým spektrem, je tak relativně silným profylaktickým opatřením k ochraně židovské komunity a jejích objektů.
Přesto nelze ochranu podceňovat. Česká společnost je náchylnější k přijímání různých spikleneckých teorií. Nedávný případ moldavských občanů, kteří po Paříži malovali na domy Davidovy hvězdy, pravděpodobně jako součást zpravodajské operace ruských služeb, by v České republice neměl pražádný úspěch. Nepřátelská zpravodajská operace, zaměřená na některé současné problémy české společnosti, by však bezpochyby odezvu našla. Proto se nemusíme obávat, že by židovská komunita byla ohrožena z místního prostředí. Mnohem větší nebezpečí může přijít ze zahraničí. Ať již v podobě jakékoliv manipulace, nebo i fyzického útoku.
Autorský komentář: Martin Svoboda