Imigranti stojí Švédsko 250 miliard ročně

Podle bývalého výzkumného pracovníka a docenta ekonomie Tullberga, který vydal analytickou knihu o nákladech na migraci, byly čisté náklady v roce 2013 asi 250 miliard švédských korun.

To je přesně 7 % hrubého domácího produktu HDP (což je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území, určuje výkonnost ekonomiky státu).

Švédská média popisují imigraci jako kulturní a ekonomické obohacení, náklady spojené s imigrací jsou ale tabu. Nicméně byly tu pokusy tuto částku stanovit a před deseti lety odhadoval profesor ekonomie Bo Södersten, že čisté náklady na imigraci činily 2-3 procenta HDP tedy asi 40-50 miliard. Studie publikovaná o několik let později profesorem Janem Ekbergem dospěla k částce 1,5-2 procenta v roce 2006, tedy asi 45-60 miliard.

V roce 2013 už ale podle profesora Tullberga byly čisté náklady na přistěhovalectví 250 miliard, což je asi 7 procent HDP. Největším nákladem jsou tzv. vysídlovací efekty, které vznikly „vytlačováním“, když přistěhovalci obsazují pozice a místa, které by jinak patřily Švédům – tedy zaměstnanost a bydlení.
Přistěhovalci mají zřídkakdy jedinečné dovednosti, uplatňují se při řízení taxi, nebo jako pracovníci v sociální péči. A Tullberg udává příklad z USA.

Američané mají levná rajčata díky práci nelegálních mexických pracovníků. Zároveň ale musí platit více na daních pro nezaměstnané Američany.

Pokud jde o trestnou činnost, tak Tullberg říká, že u přistěhovalců je mnohem pravděpodobnější páchání trestných činů, stejně tak častěji využívá zdravotní péči, jsou vyšší náklady na jejich vzdělávání.

Zdroj: FriaTider