Autor fotografie: Airbus|Popisek: Ilustrační fotografie
Rok 2020 byl rokem velkých změn díky celosvětové pandemii čínské chřipky, které zasáhnou nejen do turistického průmyslu, dopravy nebo způsobu práce zaměstnanců. Změny, které pandemie přinesla, zasáhnou i koncept inteligentních měst a jejich další rozvoj. Ten již nebude jen o technických hračkách.
Pokud byste se podívali na trendy pro rok 2020, podle mnoha analytických společností se mělo jednat o konsolidaci sdílené dopravy, růst zón bez automobilů a masivní investice do dronů nejen na doručování zboží, ale i těch určených k dopravě lidí. Létající elektromobily neboli eVTOL byly v plánech gigantů jako je Uber, kdy testování této dopravy mělo být zahájeno během letošního roku a komerční provoz Uber Air v roce 2023.
Bolt, Lime, Razor, BeRider (v případě Prahy) a další firmy nás ve svých reklamách přesvědčovaly, jak ,,cool“ je brázdit město na čistých, elektřinou poháněných skútrech či koloběžkách a nestarat se o problémy s vlastnictvím. Pamatujete ale pohozené koloběžky, které kvůli dobití sváželi dobrovolníci ve starých kouřících dodávkách?
Právě elektrifikace měst, kdy budovy jsou odpovědné za velkou část emisí měst, je dalším trendem, kdy například San Jose v Kalifornii zakázalo používání zemního plynu v nových rezidenčních budovách. Opatření zahrnuje rodinné domy, bytové jednotky s příslušenstvím a nízkopodlažní vícegenerační budovy. Vyhláška vedení kalifornského města vyžaduje, aby všechny nové budovy pro více rodin měly 70% parkovacích míst pro elektrická vozidla (EV), alespoň 20% připravených prostor pro EV a alespoň 10% prostorů pro zásobování EV. Zde se asi nic nezmění i vzhledem k tomu, že v Kalifornii již nyní naleznete u téměř každého domu jednu Teslu.
Ale… V prosinci 2019 se v médiích objevily informace o novém viru, který řádí v Číně a v únoru 2020 jsme zde měli celosvětovou pandemii. A hustě zalidněná města coby centra obchodu a mezinárodních vztahů se stala proti této pandemii čínské chřipky velmi zranitelnými. Svědčí o tom dodnes zavřené kancelářské budovy, školy, obchody a obrovský ekonomický dopad. Právě ukázka toho, jak může řádit virus, proti kterému nejsme schopni vyvinout rychle obranu, povede k přehodnocení plánování měst, aby mohla přežít ve světě pandemií.
Města a komunity začínají vyvíjet nové způsoby reakce na pandemii COVID-19, které se snaží maximálně využít kolektivní inteligence městských oblastí. Podle profesora Richarda Sennetta z Urban Studies na Massachussets Institute of Technology (MIT) by pandemie mohla přinést konečně posun ve využívání technologií v inteligentních městech k budování komunit, k posunu od regulací a nařízení k polidštění měst. Právě kombinace nových technologií, dat a lidí může vést k novým inovativním přístupům při řešení krize způsobené čínskou chřipkou COVID-19.
Zářným příkladem je jihokorejský Soul, kdy město použilo filozofii „občan jako starosta“ a občané města byli vybaveni stejnými informacemi v reálném čase jako vedení města. Soul zašel v zpřístupňování informací po vypuknutí COVID-19 ve městě dále než většina měst. Městský informační panel je aktualizován několikrát denně a umožňuje občanům přístup k nejnovějším anonymizovaným informacím o věku, pohlaví a datu potvrzených pacientů po výskytu příznaků. Občané mají i přístup k ještě podrobnějším trasovacím informacím, až po navštívené restaurace a čísla sedadel v kině.
Cílem je poskytnout občanům informace potřebné k přijetí preventivních opatření, vlastní kontrole a hlášení, pokud se u nich začnou projevovat příznaky po návštěvě některého z „infekčních bodů“. Aby pomohla zmírnit obavy lidí a snížit stigma spojené s podniky, které byly označeny jako „infekční body“, poskytuje městská správa občanům také informace o nejbližších testovacích klinikách a vytváří „čisté zóny“ (místa, která byla po návštěvách potvrzených pacientů s COVID-19 dezinfikována) vyhledatelné uživateli.
Kromě národních a institucionálních reakcí existuje minimálně pět způsobů, jak kolektivní inteligence pomáhají vládám měst, společnostem a městským komunitám v boji proti COVID-19.
Tím prvním způsobem je otevřené sdílení informací s občany o šíření COVID-19.
Na základě otevřených dat poskytovaných veřejnými agenturami využívají společnosti ze soukromého sektoru město jako platformu pro vývoj vlastních informačních panelů a mobilních aplikací v reálném čase k dalšímu zvyšování povědomí veřejnosti a účinnému šíření informací o nemocech. To byl případ aplikací Corony NOW, Corona Map nebo Corona 100m, které lidem umožňují vizualizovat údaje o potvrzených pacientech nakažených koronavirem, spolu s jejich národností, pohlavím, věkem pacientů, místech, které pacient navštívil, a jak blízko jsou občané těmto nakaženým. Vývojář Lee Jun-Young, který vytvořil aplikaci Corona Map, uvedl, že ji vyvinul, protože zjistil, že oficiální vládní data jsou těžko pochopitelná…
V Singapuru došlo k podobnému případu, kdy informační panel společnosti UpCode prezentoval data poskytnutá singapurským ministerstvem zdravotnictví tak, aby byla přehlednější a snadnější. Umožňuje například zjistit průměrnou dobu zotavení infikovaných. UpCode zpřístupnil svou platformu ostatním k opětovnému použití.
Tím druhým způsobem je mobilizace komunitních reakcí na pandemii. Získávání finančních prostředků pro boj s COVID-19, podpora lokálních produktů a provozoven je něco, s čím jsme se setkali i v našich podmínkách. Mnoho z nás se snaží nakupovat jídlo ve své oblíbené restauraci právě proto, aby až jednou bude vakcína a pohyb lidí se poněkud normalizuje, onen oblíbený podnik našlo tam, kde ho na jaře 2020 opustil. Pěkným příkladem aktivace komunitní reakce je i jídlo a zdravotní pomůcky poskytované zdarma ve večerkách našich vietnamských Čechů pro členy záchranných sborů.
Třetím způsobem je rozvoj ekonomiky sdílení k pokrytí nových sociálních a ekonomických potřeb. Například ve Francii vytvořil spolek hráčů potravinářského a zemědělského průmyslu něco, čemu říká systém kolektivní solidarity, aby bylo možné dodávat místně produkované potraviny a jídla k zaměstnancům zdravotnických zařízení. V americké Filadelfii zase vznikl seznam míst, kde se mohou studenti stravovat zdarma v době, kdy jsou školy zavřené. V mnoha státech vznikají on-line portály nabízející různé druhy pomoci pro komunity zasažené ať už přímo, nebo nepřímo stávající pandemií.
Čtvrtým způsobem je využití městského tvůrčího prostoru k rychlému vývoji lékařského vybavení. Světová zdravotnická organizace varovala, že všechny země musí „optimalizovat dostupnost zařízení na ventilaci plic“. Spolu s vládami, které získávají pomoc od velkých výrobců, jako jsou Dyson, Fiat či General Motors, zkoumají města alternativní distribuované komunitní metody pro vývoj tohoto tolik potřebného vybavení.
Tak vznikla například facebooková skupina Open Source COVID19 Medical Supplies, která hodnotí, navrhuje, ověřuje a získává zdroje pro výrobu nouzových zdravotnických potřeb jako Open Source. V reakci na tuto skupiny vznikl v irském Dublinou open source projekt jménem Open Source Ventilator, zaměřený na řešení závažného nedostatku ventilátorů na místní, národní i mezinárodní úrovni. Ke spolupráci bylo vyzváno více než 600 techniků, designérů a lékařských odborníků, aby generovali a ověřovali nápady open-source návrhů ventilátorů, které lze vyrábět ve velkém. Za necelý týden po spuštění vyvinul projekt šest prototypů pro snadno sestavitelné mechanicky ovládané ventilátory, které jsou připraveny k výrobě.
V České republice byl podobně rychle vyvinut plicní ventilátor CoroVent ve spolupráci ČVUT, iniciativy COVID19 a společnosti MICo. Češi na jeho vývoj přispěli 12 miliony Kč, ale bohužel díky malé pružnosti vlády a podcenění další vlny čínské chřipky tento přístroj vyvinutý za pouhý jeden měsíc má registraci pouze pro nouzové využití. Přitom s cenou asi 200 000 Kč se jedná o jednoznačně nejlevnější ventilátor na trhu.
Pátým způsobem je najít, jak překonat sociální izolaci během pandemie. Sociální sítě se staly jedním z nejdůležitějších komunikačních nástrojů, udržujících kontakt mezi lidmi v karanténě a jejich rodinami.
A jak dál?
Města musí spolupracovat a sdílet své znalosti s bojem proti pandemii nejlépe v reálném čase, kdy sdílení jednotlivých postupů, reakcí a strategií na různých místech světa může pomoci v boji nejen aktuálně s COVID-19, ale i s jakoukoliv další epidemií v našem globalizovaném světě. Protože pokud si někdo myslel, že v dnešním světě může vzniknout izolovaná epidemie s lokálním působením, byl v roce 2020 velmi nemile přesvědčen o opaku.
Bude nutné integrovat a zapojit lokálně ad-hoc vyvinutá řešení tak, aby tato nevedla spíše ke zvýšení zmatku a frustrace společnosti bojující s pandemií. Je důležité, aby oficiální aplikace měst a komunitně vzniklé nástroje vycházely ze stejných vstupních dat a stejně je i interpretovaly.
I přes všechny případné problémy se ukazuje, že digitální infrastruktura měst a kolektivní inteligence jsou důležitým nástrojem boje jak s epidemií stávající, tak i s tou, která v budoucnu přijde. Není totiž otázkou, jestli přijde, ale pouze kdy.
Zdroj: nesta.org.uk, Business Insider, Digital Leaders, Smartcities DIVE