SECURITY magazín přináší znění interpelace poslance Jiřího Štětiny (Úsvit) na ministra vnitra Milana Chovance ve věci likvidace zbytku ÚOOZ jen pár dní před volbami.
Vážený pane ministře,
v SECURITY magazinu vyšel článek, který se zásadním způsobem vyjadřuje k tzv. reorganizaci Policie ČR. Cituji:
Exkluzivně Dokonáno jest: Chovanec pohřbí torzo ÚOOZ pět dní před volbami. Mazánek si raději vzal dovolenou.
Pět dní před sněmovními volbami má být dokončena tzv. reorganizace Útvaru na odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) převodem NCOZ /Národní centrála proti organizovanému zločinu) pod krajská policejní ředitelství. Securitymagazin.cz získal tuto informaci z dobře informovaného zdroje uvnitř Policie ČR.
Mám tuto informaci považovat za reálnou, účelovou, nepravdivou? Já osobně mám na reorganizaci nebo reformu Policie ČR svůj názor, který jsem, z důvodu slibu o důvěrnosti rozhovoru s vysoce postaveným funkcionářem PČR, nesdělil příslušné vyšetřovací komisi. Personální politika při obsazování míst krajského ředitele v některých krajích u mě vyvolává obavu, že to může být pravda.
Vážený pane ministře, prosím o sdělení, jaká je pravda.
Děkuji předem a očekávám, že písemnou odpověď obdržím do konce tohoto volebního období.
Po přečtení článku o další „údajné“ reorganizaci Národní centrály proti organizovanému zločinu (dále jen NCOZ) začleněním pod Krajská ředitelství PČR, jsem se musel vrátit do blízké minulosti, přesněji do roku 2011, kdy jsem byl velmi krátce členem Podvýboru pro reformu policie.
Pro jednání podvýboru pro reformu Policie ČR Parlamentu ČR obdrželi členové na CD nosiči návrh komise, vedené panem plk. Tomáškem, která zpracovala závěry s tím, že k těmto by měly být nejpozději do 30.11.2011 zaslány připomínky. Zajímavé také bylo, že z jednání podvýboru pro reformu PČR byl vykázán tehdejší policejní prezident plk. Lessy.
Toto bylo v roce 2011 slibováno. Ministr vnitra si zřídil poradní komisi pro řešení a dosažení systémových úspor ve výdajích Policie České republiky, jejímž účelem bylo odstranění vlastních nefunkčních systémů, zefektivnění činností se zaměřením na ekonomické úspory a navržení organizačních změn. Přitom měla komise navrhnout, zpracovat, projednat a doporučit ministrovi vnitra formy a metody vedoucí k zefektivnění činností a k úsporným opatřením ve výdajích policie, dále měla nalézt efektivní, ekonomicky únosné a fungující systémy v policii. Hlavním mottem bylo neohrožení „výkonu“ v policii.
K předloženým závěrům komise jsem zaslal některé připomínky, z nichž uvádím některé.
1) Více než 10 let vyjadřují policisté, kteří jsou ve výkonu služby, stanovisko, že Policejní prezidium (dále jen PP), de facto úřednický orgán, je početně naddimenzováno. Na Krajských správách při tom jsou zřízena stejná oddělení, resp. odbory, které fungují na PP. Jedná se tedy o dvojí agendu, kterou pro výkon služby musí řešit KS.
Návrh: Snížit personálně počet na PP až o dvě třetiny, čímž významným způsobem poklesnou náklady na mzdy a nedojde žádným způsobem ke snížení úrovně řízení a naopak bude posílen výkon služby.
Výsledkem práce komise byl tedy souhrn redukcí míst policistů, pracovníků policie a organizačních článků policie, dále rozsáhlé „zcivilňování“ a redukce řídícího aparátu. Jelikož se komise a její zpráva nedotýkala fungování jednotlivých systémů v policii (nedošlo k jejich popsání a zdůvodnění jejich efektivnosti) a nabízela se pouze redukce bez argumentace, definování rizik a dopadů, nedošlo vůbec k naplnění cíle, ba naopak realizace závěrů obsahovala závažná rizika pro funkčnost policie a konečným výsledkem tedy byl pokles mezd policistů, snížení stavu policejního sboru a odchodu ze služebního poměru.
Jaké změny jsme tedy zaznamenali od roku 2010? Tyto se týkaly pouze personální oblasti. Došlo k opakované výměně policejních prezidentů a velmi komické bylo, že jsme dokonce měli určitou dobu tuto významnou funkci obsazenou dvěma osobami a dohadovali jsme se, kdo má být tím správným, aby to bylo v souladu se zákonem. Nakonec ten moudřejší, který byl odvolán nezákonným způsobem, odstoupil, ten druhý byl povýšen do hodnosti generála a záhy odešel do politiky, a nakonec byl jmenován ten třetí, který provedl pouze jakousi reorganizaci, sloučením dvou útvarů policie s celostátní působnosti. Tedy Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (dále jen ÚOKFK) a Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Zdůvodnění pana ministra bylo jednoduché. Sloučením pod NCOZ mělo dojít ke zkvalitnění této služby a hlavně, aby se oba útvary lépe domlouvaly, protože to prý mezi těmito útvary skřípalo. Nevím, zda tomu tak opravdu bylo, ale základní fakt, že pro úkoly policejních orgánů služby kriminální policie a vyšetřování útvarů policie s celostátní působností nebyl brán v úvahu „Příkaz policejního prezidenta č. 103/2013“, zejména čl. 6, který přesně vymezoval kompetence všech útvarů s celostátní působností. Podivuji se osobně nad tím, že tento vnitřní předpis PČR nebrala v úvahu ani příslušná parlamentní vyšetřovací komise. Proto tuto reorganizaci police nepovažuji za správnou a podivuji se tomu, že má dojít k další reorganizaci reorganizace. Osobně tedy považuji tuto informaci za poplašnou zprávu a předpokládám, že i takto odpoví i pan ministr vnitra na moji interpelaci. Pokud to však bude pravda, tak to označím za návrat před rok 2009, kdy byl v platnosti další vnitřní předpis, tenkrát ředitele ÚOKFK z 10. srpna 2009, částka 123, jehož obsahem je pokyn, jak postupovat a hlavně komu hlásit, aby se nekonalo, protože jde o významnou osobu. Tak toto si opravdu nepřeji a jsem přesvědčen o tom, že si to nepřeje ani většina našich občanů a hlavně samotní poctiví policisté.
Tagy