Popisek: Kurdové
Iráčtí Kurdové v provinciích kurdské autonomie na severu země a v několika dalších oblastech v Iráku se dnes chystají hlasovat v referendu o nezávislosti. Krok Kurdů nicméně odmítá centrální vláda v Bagdádu stejně tak jako sousední Írán a Turecko, kde žije početná kurdská komunita. K odložení hlasování irácké Kurdy dříve vyzval také Washington. Kritici referenda se obávají, že by nezávislost Kurdistánu mohla v současné chvíli vyústit v širší regionální konflikt a zbrzdit pokrok v boji proti Islámskému státu (IS), kterého se účastní arabské i kurdské síly. Kurdský vůdce Masúd Barzání však obavy z destabilizace regionu odmítá s tím, že Kurdistán bude dodržovat zákony o mezinárodních hranicích.
O vznik nezávislého státu se Kurdové snaží od konce první světové války, kdy Blízký východ rozdělily koloniální mocnosti. Oblast obydlená Kurdy je v důsledku toho rozdělena hlavně mezi dnešní Turecko, Irák, Írán a Sýrii. Kurdové v Iráku mají autonomní území s vlastní správou - mají svůj parlament, vládu i armádu. Právě kurdské jednotky, takzvaní pešmergové, se významně podílejí na bojích proti IS v Iráku i Sýrii na straně mezinárodní koalice vedené USA.
Na otázku: "Chcete, aby se kurdský region a kurdská území mimo oblastní správu staly nezávislým státem?" mají v referendu odpovídat obyvatelé čtyř kurdských provincií na severu země, obyvatelé sporné ropné provincie Kirkúk, lidé žijící v oblasti kolem severoiráckého města Machmúr, obyvatelé regionu kolem města Sindžár u syrských hranic a lidé žijící v oblasti kolem města Chanakín na severozápadě země u hranic s Íránem.
Autonomní irácký Kurdistán je složen ze čtyř provincií na severu země - Dahúk, Halabdža, Irbíl a Sulajmáníja. Na rozloze 41.700 kilometrů čtverečních tam žijí asi tři miliony lidí. Při započtení dalších oblastí, kde se má hlasovat, by se ale rozloha kurdských oblastí na severu Iráku zvětšila až na rozlohu jakou zhruba má ČR (78.700 kilometrů čtverečních). Na tomto území žije na 5,3 milionu lidí.
Vláda v Bagdádu s referendem nesouhlasí a označila ho za protiústavní, v neděli večer dokonce proto požádala kurdskou autonomii, aby jí přenechala kontrolu nad hranicemi a letišti. Bagdádský parlament rovněž v polovině měsíce v souvislosti s referendem zbavil funkce kurdského guvernéra sporné ropné provincie Kirkúk.
Proti konání referenda se také ostře vymezila Ankara. Vláda krok zdůvodnila tím, že rozpad sousedního státu může zapříčinit vážný světový konflikt. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pohrozil, že na irácký autonomní Kurdistán, s nímž má Turecko blízké obchodní vztahy, v případě konání referenda uvalí sankce.
Zdroj: ČTK