Autor fotografie: Pexels|Popisek: Vlajka Íránu
Jako červený hadr na býka působí íránský jaderný program na představitele Izraele a USA, kteří se obávají možnosti zbrojního využití. Program, který započal už v 50. letech, ale jinak už stihl zapustit kořeny v mnoha jiných oblastech společenského života a plyne z něj pro regionální mocnost nemalý profit.
Ve čtvrtek oznámil oficiálně předseda Íránské atomové organizace Mohammad Eslami další plány v rozšiřování íránského jaderného programu. Rozhodně mezi ty nejvelkolepější patří výstavba dvou nových jaderných elektráren, přičemž práce na každé by měly trvat přibližně sedm let a už započaly
Kromě Bušehru s výkonem 2 × 1050 MW a elektrárny Saveh s čistým výkonem 1237 MW jsou nyní v procesu výstavby Iran-Hormoz, jehož každý blok má dodávat do sítě 1250 MW instalovaného výkonu s odhadovanou cenou 15 miliard dolarů. Práce pokračují také na jihozápadě země v provincii Chúzestán, kde se staví Karún.
Ruku v ruce s obohacováním uranu jde i výroba těžké vody, která se využívá jako moderátor v jaderných reaktorech, kde zpomaluje neutrony pro udržení štěpné reakce. „Dnes jsme na vrcholu žebříčku, pokud jde o kvalitu a čistotu těžké vody, která se vyrábí bez cizí pomoci, jen na základě výzkumu vědců v zemi. Podařilo se nám získat podíl na dodávkách a vývozu těžké vody na globálním trhu a dodáváme do sedmi zemí,“ uvedl Eslami. Írán si na globálním trhu vybudoval dominantní postavení a je schopen přebytky těžké vody výhodně prodávat. V roce 2016 měly zájem o odkup 32 tun těžké vody i Spojené státy, nicméně Sněmovna podpis smlouvy zamítnul. Podle íránského ministra zahraničí nicméně USA stejně těžkou vodu koupily přes prostředníka. Cena kontraktu zveřejněna nebyla, ale podle listu The Wall Street Journal se mohlo jednat 8,6 milionu dolarů, což v přepočtu činí 270 dolarů za kilogram.
Součástí jaderné dohody z roku 2015 byla i klauzule o tom, že Írán nesmí překročit zásoby těžké vody stanovené na 130 tun, to se však podle Mezinárodní organizace pro atomovou energii stalo v roce 2019. a Írán byl následně donucen prodat přebytečnou těžkou vodu do Ománu.
Zdravotní turistika
Nejen těžká voda se dá zpeněžit. Íránská vláda rozhodla o vybudování léčebného iontového centra Karaj, kam se stahuje klientela z celé západní Asie. Iontová terapie je inovativní forma radiační terapie, která se používá pro léčbu rakoviny. Mezi její nespornou výhody patří cílené záření přesně do oblasti nádoru, což zajišťuje nejlepší ochranu orgánů citlivých na záření. Každý rok centrum ošetří na 85 000 pacientů. Podle statistik Medical Tourism magazine více než 10 500 pacientů pochází ze zemích mimo Írán. V souvislosti s rozvojem tohoto druhu léčby začal Írán produkovat také radiofarmaka, uměle vytvořená léčiva obsahující jeden nebo více radionuklidů používaných rovněž v boji proti rakovině.
Zemědělství
Předseda Íránské atomové organizace Mohammad Eslami rovněž připomněl výhody využití jaderného programu v zemědělství. Íránci řízené ozařování používají k odstranění škůdců a plísní v potravinách, potlačení klíčivosti a rovněž k prodloužení skladovatelnosti, z čehož mohou mít prospěch jak výrobci, tak spotřebitelé. Nejčastěji se ozařuje cibule, brambory, jahody, tropické ovoce, koření, ryby, česnek aj Podle současných zjištění nepředstavuje ozařování potravin pro spotřebitele zdravotní riziko.
Týden od atomovky
Rozvědky západního světa, zvláště pak Izrael a USA se v současnosti maximálně upínají na íránské centrifugy obohacující uran. Podle bývalého inspektora OSN a člena Mezinárodní agentury pro atomovou energii Davida Albrighta by Íránu dnes stačil jen asi týden, aby vyrobil dostatek uranu pro svou první jadernou zbraň. Následně, po dalších pěti měsících obohacování by mohl vyrobit dostatek prvku pro dvanáct takových zbraní. Nejděsivější na celém procesu podle experta je, že počáteční fáze tohoto úsilí by mohla začít nepozorovaně,“ uvedl Allbright pro Institut pro vědu a mezinárodní bezpečnost začátkem ledna.