Autor fotografie: Rob Schleiffert / Flickr|Popisek: Íránská F-14A
Nejhorší je pocit nejistoty. Ten teď zažívá íránská vláda, protože tuší, že to se zabitím tří amerických vojáků, byť přes teroristické prostředníky, jakož i ostřelováním lodí, přepískla. Americký prezident Joe Biden slíbil odplatu. A my zkoušíme odhadnout, jaké možnosti může hlava supervelmoci zvažovat?
Podle stanice CNN zaznamenaly v průběhu týdne americké zpravodajské služby obavy íránské vlády, že to jeho spojenci v Sýrii, Jemenu a Iráku přehání s útoky na lodní dopravu mířící do suezského průplavu. Vrcholem pak bylo zabití tří amerických vojáků. Odklánění lodí od Suezu zdražilo kontejnerovou dopravu více než dvakrát, což se promítne v konečných cenách. Z omezení konkurenceschopnosti nemá radost ani Čína, byť patří k největším obchodním partnerům Íránu. V každém případě počet důvodů, proč by Amerika ( a spojenci) měla spřádat plány na pomstu, se najde víc než dost.
Speciální bomby
O tom, jak moc Írán lpí na tom stát se jadernou velmocí nepanují spory a o pomoc při obohacování uranu dokonce požádal v listopadu 2022 i Rusko. Na jaře minulého roku se objevily informace, že země dokáže obohatit uran na 84%, což už je blízko k požadovaným 90% sloužícím k vojenským účelům.
Je tedy logické, že jedním z možných cílů, který by bezesporu roznítil íránský hněv, je poničení jaderných středisek. Což už se v minulosti stalo. V roce 2011 se pomocí počítačového viru Stuxnet vyvinutého ve spolupráci USA-Izrael povedlo ochromit íránský jaderný program. Chtělo to ovšem infiltrátora uvnitř objektu. Íránské kontrarozvědky by těžko skočily podruhé na „opakovaný vtip“. Půjde to tedy silou?
Z hlediska íránského jaderného programu jsou nejdůležitější dva podzemní komplexy. Ten v Natanzu, kde fungují pokročilé odstředivky umožňující rychlejší obohacování uranu nebo rovněž podzemní jaderný provoz ve Fordo. V každém případě by ve snaze poničit tyto podzemní objekty silou bylo za potřebí použití nejsilnější proti-bunkrové bomby, jíž disponuje americké letectvo. GBU-57 A/B, známá pod označením MOP (Massive Ordnance Penetrator) je určena k ničení podzemních hangárů, železobetonových bunkrů a tunelů. Pokud by se USA rozhodly bombardovat tato zřízení a úspěšně, musí počítat s reakcí casus belli, tedy dokonce důvodem k vyhlášení války.
Na krev
Dalším typem pomsty by mohla být krev za krev. Dodnes v Íráncích doutná hněv za zabití miláčka národa. Začátkem roku 2020 podnikly USA raketový útok bezpilotním letadlem na dva automobily v blízkosti bagdádského mezinárodního letiště. Kromě velitele speciálních jednotek Quds íránských revolučních gard generálmajora Sulejmáního přišel o život i zástupce velitele šíitských milic PMF Abú Mahdí al-Muhandis a další tři muži. Po smrti Sulejmáního byl do funkce jmenován Esmá'íl Qáání, který se v těchto hodinách jistě cítí nejbezpečněji v úkrytu hluboko pod zemí. Při pohřebním průvodu nesmírně populárního Sulejmáního došlo dokonce k ušlapání v davu a odkladu pohřebního aktu. Dodnes si Íránci připomínají výročí jeho smrti.
Čistka u hranic
Další možnost by se dala označit za zabití "dvou much jednou ranou". Ve snaze pomoci svému těžce zkoušenému izraelskému spojenci se nabízí vyčistění hraničního pásma mezi Izraelem a Sýrií. Írán si na toto území ovládané Asadem totiž umístil loni svůj pozemní raketový systém země-vzduch dlouhého doletu Bavar-373 (persky „Víra“), kterého označuje za konkurenta ruského raketového systému S-300. Zrovna tak se nabízí další tvrdší útok na dalšího souseda Izraele - libanonský Hizballáh. Ten vytrvale ostřeluje izraelské území. K útokům by stačily střely Tomahawk odpálené z lodí nebo ponorek.
Off-line
Pokud JoPřestože Írán už před deseti lety oznámil vývoj vlastního nezávislého internetu, stále používá ten celosvětově propojený. Pár vrásek by mu mohl přidělat opakovaný útok na podmořské kabely vedoucích na Střední východ. To už se stalo v roce 2008, kdy se země chystala otevřít ropnou burzu, kde by se neobchodovalo dolary, ale eury, což Američané nelibě nesly. Tři velkotonážní lodi na třech místech pár dní před otevřením burzy spustily kotvu a došlo k přerušení kabelů. To způsobilo, že burza se neotevřela podle plánu. USA nikdy oficiálně tento útok nepřiznaly, ale je asi jen náhodou, že jediný stát, který zůstal po incidentu online byl Izrael.
Přerušení Internetu na několik dní dokáže spolehlivě ochromit ekonomiku. Biden nemluvil do větru, odplata USA přijde. A je velmi pravděpodobné, že po ni zase uvidíme desetitisícové davy v teheránských ulicích s transparenty smrt Americe.