Íránský spisovatel odsouzen k trestu smrti za nenávist k Bohu

Íránský spisovatel odsouzen k trestu smrti za nenávist k Bohu
Autor fotografie: wikipedie|Popisek: Amnesty International
21 / 09 / 2014, 15:30

Íránský spisovatel a básník Arzhang Davoodi, který je už jedenáct let vězněn za své politické názory, byl 20. července 2014 na základě nového obvinění z "nenávisti k Bohu" odsouzen k trestu smrti. Arzhang je vězeň svědomí, zadržovaný a odsouzený k smrti za nenásilný politický aktivismus a spisovatelskou činnost. Amnesty International proto požaduje jeho okamžité a bezpodmínečné propuštění.

Arzhang Davoodi byl navzdory zřejmému nedostatku důkazů a po nespravedlivém soudním řízení odsouzen za údajné členství a podporu zakázané skupiny Lidoví mudžáhedíni (PMOI). Davoodi měl 3. června na svou obhajobu před Revolučním soudem ve městě Bandar Abbás méně než hodinu. Soud poté předal případ Revolučnímu soudu v Karadži, odpovědnému za ukládání trestu smrti, před který už nebylo Davoodimu ani jeho právníkovi umožněno předstoupit.

Arzhanga Davoodiho zatkli v roce 2003. Dlouho ho drželi na samotce. Mučili ho, nesměl se stýkat s právníkem ani rodinou. V březnu 2005 ho odsoudili k 28 letům vězení za "šíření propagandy proti systému" a za "založení a vedení organizace namířené proti vládě". Spisovatel se měl provinit mimo jiné tím, že vedl vzdělávací a kulturní středisko. Později mu trest snížili na 10 let, v březnu 2014 ale dostal další dva roky vězení za "urážku Nejvyššího vůdce". Proti tomuto trestu se Davoodi také odvolal.
Davoodi nemá na skupinu Lidoví mudžáhedíni ani jiné ozbrojené skupiny žádné vazby. Obviněn ze vztahu k PMOI byl pouze na základě toho, že ve vězení trval na tom, aby byla skupina nazývána svým oficiálním jménem Mudžahedíni a ne termínem Monafegíni neboli pokrytci.

Pozadí případu

Arzhanga Davoodiho zatkli 9. listopadu roku 2003 a odvezli na neznámé místo. Tam ho drželi 10 dní, během kterých ho mučili. Pak ho převezli na samotku ve věznici ve městě Evin. Tam strávil 109 dní bez možnosti stýkat se s právníkem a rodinou. V březnu 2005 byl Revolučním soudem na základě falešných obvinění odsouzen k 25 letům vězení. Provinit se měl mj. tím, že provozoval kulturně-vzdělávací centrum v Teheránu, podílel se na natáčení dokumentárního filmu Zakázaný Írán, kde mluvil o porušování lidských práv v zemi, nebo tím, že psal o ustavení íránského sekulárního režimu. Trest mu byl později snížen na 10 let, přičemž jeho výkon skončil v září roku 2013.

Během 11 let vězení byl Arzhang Davoodi několikrát mučen. Měl rozbité zuby, poraněné oko, ušní bubínek, rameno i koleno. Opakovaně byl převážen mezi věznicí v Teheránu a Centrální věznicí v Bandar Abbás, kde se nachází i teď, daleko od své rodiny a ve velmi špatných podmínkách. Strava je nedostatečná a hygienická zařízení a lůžka neadekvátní. 

V listopadu 2012 bylo proti Arzhangu Davoodimu vzneseno nové obvinění z "nenávisti k Bohu" (moharebeh) a spisovatel byl soudem ve městě Karadži v roce 2014 odsouzen k trestu smrti v nepřítomnosti. Kromě toho mu byl soudem v Teheránu uložen dvouletý trest vězení za "urážku Nejvyššího vůdce". Toto obvinění se zřejmě zakládalo na sdělení, které Arzhang Davoodi napsal na stěnu vězeňské koupelny. Podle něj pod vládou Nejvyššího vůdce Ajatolláha Alího Chomejního v Íránu převažuje nekontrolovatelná nespravedlnost a nerovnost. 

Podle Článku 287 islámského trestního zákoníku, který začal platit v květnu roku 2013, mohou být jednotlivci odsouzeni k trestu smrti za "nenávist k Bohu" pouze pokud se uchýlili k použití zbraně. Pouhé členství nebo podpora organizace, která použila zbraně proti státu, není pro trest smrti za toto obvinění nadále oprávněným důvodem. Článek 15 (1) Mezinárodní úmluvy o občanských a politických právech stanovuje, že pokud dojde po obvinění za hrdelní zločin nebo odsouzení k trestu smrti ke změně zákona a zmírnění trestu za daný čin, vztahuje se tato změna i na již obviněnou nebo odsouzenou osobu.

Amnesty International organizuje petici za propuštění Arzhanga Davoodiho, kterou lze podepsat na webové stránce této organizace.

Psali jsme také:

Islámský extremismus v Evropě aneb Evropo, budeš platit, vyhlazení je na programu!

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.