Autor fotografie: Israel Ministry of Foreign Affairs / Flickr|Popisek: Teroristický útok v Jeruzalémě
Izrael se již více než dva měsíce nachází ve válečném stavu. Ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir se rozhodl vyřešit situaci bezpečnosti v zemi specifickým způsobem.
V prvních dnech od vypuknutí konfliktu v Gaze bylo v Izraeli omezeno shromažďovací právo. Lidem byla proto na určitou dobu povolena setkání uvnitř domu v maximálním počtu 10 lidí. Ve venkovních prostorách byla shromáždění omezena na 50 osob. Postupně však byly tyto zákazy zrušeny a nyní je možné na ulicích opět pozorovat chodce a ve městech dopravní zácpy. To však nic nemění na skutečnosti, že běžný život se v Izraeli ještě nevrátil do normálu. Značná část obyvatel se stále necítí příliš bezpečně, jelikož netuší, z jaké strany může přijít další raketový či teroristický útok.
Otázka bezpečnosti populace v době narůstající hrozby teroristických útoků byla ministrem národní bezpečnosti Itamarem Ben Gvirem vyřešena jen z části. Ten bezprostředně po vypuknutí říjnového válečného konfliktu oznámil nákup 10 000 zbraní, které měly být následně distribuovány civilním bezpečnostním týmům nacházejícím se především v kibucech v blízkosti hranice s Gazou, arabsko-židovských městech v Izraeli a osadách na Západním břehu Jordánu. Společně se zbraněmi byly bezpečnostním skupinám rozdány také neprůstřelné vesty a přilby.
Druhým významným krokem ministra Ben Gvira bylo prosazení nového způsobu získání zbrojního průkazu. Jeho obdržení by proto mělo být podle těchto „válečných" kritérií snazší. Zatímco dříve byl podmínkou pro udělení licence osobní pohovor žadatele s úředníkem, kvůli probíhajícímu válečnému stavu bylo od těchto opatření upuštěno. Nyní jsou tyto rozhovory konány pouze po telefonu.
Toto rozvolnění podmínek s sebou neslo obrovský nárůst žádostí. Od začátku říjnového konfliktu s Hamásem si požádalo o zbrojní průkaz 260 000 Izraelců. Ti tvoří přibližně 10 % z celkové dospělé populace v zemi. Jen v prvních třech dnech zaznamenaly izraelské úřady 24 000 nových žádostí. Podobný nárůst, k němuž doslo v posledních dvou měsících od začátku války, byl odborníky očekáván v průběhu příštích 20let.
Brzy po uskutečnění této iniciativy se stal Ben Gvir terčem ostré kritiky z řad různých částí společnosti. Vyskytlo se totiž podezření, že osoby vydávající oprávnění nejsou dostatečně kvalifikovány. Podle kritiků proto udělují příliš mnoho licencí jedincům, kteří nesplňují potřebná kritéria. Ben Gvir se proti těmto nařčením bránil a namítal, že držení zbraní vede k větší bezpečnosti obyvatel v zemi. Několikrát se totiž dle jeho názoru při teroristickém útoku v Izraeli stalo, že byl kvůli zbrani přítomného civilisty zachráněny životy ostatních občanů.
Kritika namířená proti ministru Ben Gvirovi se zostřila po událostech 30. listopadu, kdy byl ozbrojeným rezervistou seržantem Aviadem Frijou omylem zastřelen civilista Yuval Doron Castleman. Frija totiž pokládal Castlemana za teroristu, protože držel v ruce zbraň. Ve skutečnosti však Castleman jedoucí ve svém autě o několik okamžiků dřívě zpozoroval probíhající teroristický útok a rozhodl se sám za použití osobní zbraně zakročit.
Šéf odboru ministerstva národní obrany Jisrael Avisar, který měl na starost agendu udělování zbrojních průkazů, v souvislosti se vzrůstající kritikou a smrtí Yuvala Castlemana v neděli 10. prosince rezignoval. Ministr národní obrany Ben Gvir však odmítl celou situaci komentovat, kritiku označil za útoky ze strany levice a odvolal se na svá dřívější prohlášení týkající pozitivních důsledků držení zbraní.
„Běžná" bezpečnostní opatření v Izraeli
Již před začátkem války bylo možné na ulicích v Izraeli běžně potkávat množství ozbrojených občanů. Většinou se však jednalo o vojáky právě sloužící vojenskou službu nebo členy bezpečnostních složek. Po 7. říjnu je však možné na ulicích čím dál více spatřovat známé modely 9mm samopalu Uzi, které jsou rozšířeny po celém světě a to především v Japonsku, Německu, Peru nebo Brazílii.
Izraelští občané jsou však na podobná bezpečnostní opatření a nošení zbraní na veřejnosti zvyklí a někteří v nich žijí celý život. Ve druhé intifádě, probíhající mezi roky 2000 a 2005, byla většina teroristických útoků soustředěna na dopravní prostředky, restaurace a podobná frekventovaná místa. Izrael proto v důsledku možného nebezpečí přijal přísná opatření, spočívající v prověřování každého jedince vstupujícího do kancelářských budov, nákupních středisek, vlakových a autobusových stanic, ale také na univerzity.
Při vstupu do kancelářských budov, nákupních středisek, vlakových a autobusových stanic, ale také na univerzity musí každý jedinec vždy ukázat obsah svého zavazadla a v případě přítomnosti magnetického rámu jím následně projít. Na některých místech je dokonce nutné odevzdat tašku a nechat ji projet rentgenem, který se v Česku vyskytuje například jen na letištích nebo soudech. Na univerzitách a na některých úředních místech musí jedinec také na vyzvání prokazovat svou totožnost pasem nebo ID kartou. Při delším pobytu v Izraeli se tato opatření stávají běžnou každodenní skutečností.
Je však otázkou, jak bude bezpečnost v zemi po ukončení konfliktu v Gaze řešena a zda se Ben Gvirovo jednání zásadním způsobem promítne do situace v zemi. Podle informací Reuters chce po válce izraelská vláda iniciovat vytvoření zvláštní nárazníkové zóny mezi Gazou a Izraelem, která by zabránila případným dalším útokům Hamásu. Nyní izraelská strana čeká na reakce svých arabských sousedů.