Jaderné hlavice na českém území III

Jaderné hlavice na českém území III
Autor fotografie: Milan Linhart|Popisek: Detail jaderné hlavice pro raketu SS 21 / SSSR
25 / 06 / 2015, 06:00

Podívejte se na něco, co není možné vidět nikde jinde na světě. Poslední díl reportáže Radka Johna.

Úložiště jaderné munice si každá supervelmoc chrání a nikdy nedovolí veřejnosti nahlédnout ani do jejich okolí, natož přímo do špičkových technologií vybavených betonových bunkrů ukrývajících jaderné hlavice a nukleární bomby.

 Jen díky dramatické změně geopolitické situace po roce 1989 ztratil Sovětský svaz kontrolu nad dvanácti úložišti jaderných zbraní se čtyřiadvaceti podzemními bunkry, ve kterých jadernou munici skladoval od konce šedesátých let až do vítězství demokratických revolucí ve státech Varšavské smlouvy. Úložiště jaderných zbraní umístěné v podzemních bunkrech v NDR, Polsku, Bulharsku, Maďarsku a Československu rychle zanikly po jejich vyklizení Sovětskou armádou v roce 1990. Bylo tak naplněno přání sovětských armádních špiček, aby zůstaly veřejnosti utajeny.

Pouze podzemní úložiště jaderných zbraní v Brdech se podařilo zachránit a díky úsilí dobrovolníků z Nadace Železná opona zpřístupnit dvacet tři let po jeho opuštění Sovětskou armádou veřejnosti.

Hlavní hala  objektu JAVOR 51 - sboročnyj sal / Milan Linhart

Úložiště bylo přímo propojeno třemi okruhy – kabelem, rádiem a satelitem s vrchním velením Sovětské armády a podřízeno speciálnímu velícímu bunkru GUMO 12, fungujícímu dodnes pod Moskvou. GUMO 12 velí všem jaderným operacím Sovětského svazu. Jeho specialisté měli kontrolu nad každým pohybem, každým otevřením a zavřením dveří i v úložišti jaderné munice v Brdech. Téměř sedmitunová vrata do dvou bunkrů se otvírala pouze při transportu jaderné munice do a z podzemních skladišť. Dvacet přísně prověřených příslušníků sovětské armády, kteří měli přístup do technického zázemí podzemní pevnosti v Brdech a osm specialistů, kteří měli prověření k pohybu přímo v bunkrech, ve kterých byla uložena jaderná munice, vstupovalo do podzemí z nenápadné plechové boudy šachtou hermeticky uzavřenou dvojicí ponorkových dveří.

Žádný československý občan nesměl vstoupit a nevstoupil od konce šedesátých let až do roku 1990 na stopadesátihektarové území zabrané Sovětskou armádou v Brdech, obehnané plotem a hlídané víc než sto sedmdesáti sovětskými vojáky, kteří neměli ani tušení, co ve skutečnosti hlídají. Legenda zněla, že jde o spojovací a kabelový útvar.

Volný pohyb českých občanů i návštěvníků ze zahraničí, ze Spojených států amerických, Německa i dalších zemí v úložišti jaderné munice v Brdech musí být dodnes noční můrou sovětské generality.

Podívejte se na videopozvánku k návštěvě podzemní pevnosti v Brdech s dvěma bunkry pro uložení jaderné munice.  Nikde jinde na světě se nedá tak plasticky vidět jak daleko pokročili vládcové světa na cestě ke zničení této planety.

 

Informace o možnosti prohlídky najdete na www.atommuzeum.cz

Autor: Radek John, foto: Milan Linhart IRONCURTAIN, linhart@certex.cz

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.