foto: Pixabay/Ilustrační foto
Ve světě se platformy jako BIM či Byggnet rychle stávají nedílnou částí každého většího projektu, v České republice se o nich ve stavebnictví zatím spíše hovoří. Je to trochu škoda, neboť tyto přístupy prakticky znemožňují podobná selhání, jaká nastala například při budování tunelu Blanka, tedy technická opomenutí i záměrné podvody a korupční jednání na stavebním trhu.
O tom, že stavění podle metody BIM (Building Information Modeling) není jen další marketingový buzzword, svědčí prostý fakt, že v zemích, které jej využívají již delší dobu, došlo nakonec vždy k zapracování této metodiky přímo do zákonů. Mezi takovéto země patří v rámci kontinentální Evropy například Finsko, Norsko, nebo Švédsko, které dokonce dalo světu platformu Byggnet, jež je cenově dostupnou alternativou k tradičnímu BIM modelování založeném na cadových řešeních.
Ve světě slaví úspěchy s využíváním informačních modelů a sdílené projektové dokumentace například Velká Británie či USA a to zejména u veřejných zakázek. V České republice se zatím jeho prosazování mezi architekty a projektanty daří jen velmi zvolna.
Proč se informačními modely budov vůbec zabývat
Moderní stavebnictví je složitý proces, který je kriticky závislý na bezchybné výměně informací mezi všemi, kdo se na stavbě budovy podílejí. To platí stejně pro projektanta, statika i posledního dělníka, který přijde vyměnit dlaždičky u individualizované podoby bytu. V praxi neexistuje tak malá zakázka, aby se její projektová dokumentace obešla bez průběžné komunikace mezi architekty, projektanty, klienty, rozpočtáři nebo dodavateli. I přesto mohou nastat problémy, například pokud se již v počátku projektu nekonzultuje s budoucím správcem budovy, který může do plánů vnést realistický pohled z praxe. Dříve prakticky nebylo možné dokončit zakázku bez toho, že by se na konci procesu objevila alespoň menší vada. O zlepšení efektivity plánování ve všech fázích souvisejících s výstavbou a pozdějším provozem objektu se pokouší právě moderní integrovaný přístup systému BIM - informačního modelování budov.
Malý pohled do historie
Informační model budovy je z pohledu laika jen trochu složitější obrázek v CAD aplikaci, jak může podobná záležitost fungovat jako záchranný kruh celého stavebního projektu?
Abychom princip BIM lépe pochopili, budeme se muset podívat trochu do historie. Ta se začíná psát již někdy v sedmdesátých letech minulého století a lví podíl na ní má rychlý rozmach informačních technologií. Na počátku stál koncept informační databáze, ve které se sdílejí veškeré informace a data o objektu. Ta by měla sahat od prvotního návrhu přes probíhající stavbu a následnou správu či rekonstrukci až po demolici. Díky sdílení všech informací a transparentní spolupráci všech zúčastněných profesí vzniká jednotný model s jasně definovanými parametry jednotlivých konstrukcí v objektu. To pak vede k větší efektivitě navrhování a úspoře času a eliminaci vícenákladů při realizování.
Mezi skutečně silné stránky navrhování staveb pomocí BIM je schopnost všech zúčastněných pružně reagovat na aktualizaci dat a vidět důsledky změn v návrhu projektu do všech souvisejících oblastí (včetně budoucí správy stavby). To jednak značně eliminuje chyby v projektu, které se jinak v duchu Murphyho zákonů objevují všude tam, kde vzniká nedokonalá koordinace činností a zároveň značně spoří čas i finanční prostředky. Pokud se pohybujeme v prostředí, které BIM ani jiné jemu podobné koncepty nevyužívá, představuje celkové zvýšení efektivity také značnou konkurenční výhodou.
Pro koho to vlastně je
Plánování budov podle informačního modelu, nebo systému sdílené dokumentace má v praxi dopad na všechny zúčastněné, tedy od architektů až po investora, realizátora a budoucího uživatele. Protože je ale díky modelu na každého lépe vidět, vyžaduje plánování podle BIM také mnohem užší spolupráci mezi všemi zainteresovanými skupinami. Nejvíce pochopitelně z tohoto přístupu vedle zadavatele a koncového uživatele objektu profitují profese, na jejichž bedrech leží kontrolní a koordinační procesy, jako je výměna dat, detekce kolizí, nebo třeba dodatečné úpravy parametrů.
Z výše uvedeného by se mohlo zdát, že při klasickém průběhu návrhu stavby žádná koordinace neprobíhá, to ale samozřejmě není pravda. Rozdíl zde ale spočívá v tom, že takto koordinace probíhá mnohem komplexněji. Například 3D model stavby vytvářený podle metodiky BIM neslouží pouze architektům a projektantům coby zdroj projektové dokumentace, ale funguje stejně dobře coby kontrolní mechanismus pro všechny, stavebními firmami počínaje a vlastníky budov konče. Na vytvořený stavební model totiž navazují modely výstavby, modely užívání budovy atd.
Každý si je přitom schopen nalézt v systému to své, zadavatel například ocení kalkulátor s informacemi o množství a povaze jednotlivých navrhnutých materiálů, z něhož snadno a bez zamlčení důležitých detailů získá přehled o celkových nákladech. Z detailních informací o materiálech mohou profitovat zase statici. Dodavatelé a developeři naopak ocení časový harmonogram, který se na základě ukládaných dat automaticky vytvořil a spolu se zadavatelem také určitě využijí přehled o čerpání peněz na jednotlivé aktivity během výstavby.
S jakými platformami se na trhu můžeme setkat
Není třeba si zastírat, že celý koncept informačního modelu budovy stojí a padá se softwarovou vrstvou, která ideu plastického informačního modelu budov umožňuje. V současnosti je na trhu okolo 130 aplikací, které z modelu BIM vycházejí, nebo s ním nějakým způsobem pracují. Uplatnění nacházejí nejen v samotném stavebnictví, ale prakticky ve všech souvisejících oborech.
Vedle aplikací založených na CAD řešeních s 3D modelováním, kde hrají prim programy a aplikace společnosti Autodesk (například Autodesk Revit), které ocení zejména architekti a projektanti, existují na trhu také řešení zaměřující se na samotnou správu dokumentů pro stavební projekty. V Evropě asi nejúspěšnější řešení a v ČR jediná dostupné s oficiální lokální podporou je cloudové řešení Byggnet švédské společnosti Arkitektkopia, jejíž sílu v ČR demonstrovala developerská společnost Inter Ikea na stavbě Avion shopping parku v Ostravě. Tyto aplikace umožňují vést například detailní přehled o datech týkajících se nejen samotné stavby, ale také navazujících instalací (vytápění, vzduchotechniky, elektroinstalace či nejrůznějších autonomních biosystémů v moderních ekobudovách).
Navazující software
Jednou ze základních podmínek toho, aby mohla aplikace splňovat kompatibilitu s konceptem BIM je umožnění přímé interakce mezi CAD modelem a navazujícími aplikacemi, které jsou určené pro strukturální analýzu. Co to znamená? Musí být kupříkladu možné z informačního modelu snadno odvodit statický model objektu, aby se daly automaticky simulovat nejrůznější zatěžovací stavy. Když je pak statik se svojí prací hotov, upravený model s požadavky na nosný systém by měly jít opět jednoduše aktualizovat zpět do stavebního modelu. Další příležitost pak skýtají například programy pro přesné určení nákladů, tvorbu nabídek a související fakturační činnost. Ani zde není třeba data ze základního informačního modelu složitě extrahovat a převádět. Jednotlivé aplikace si automaticky načítají data z virtuálního modelu budovy a automaticky generují definitivní podklady nezbytné pro další řízení stavby. Hlavní benefit zde spočívá v dostupnosti kompletní projektové dokumentace včetně soupisu materiálu a schémat prvků v rámci jedné aplikace.
Možná úskalí
Z výše uvedeného by se mohlo zdát, že BIM přináší pouze samá lákadla a světlé zítřky. Ani BIM ale samozřejmě není samospasitelný a také jako jakákoli změna oproti dosavadním pořádkům přináší i komplikace. Jednu z nich představují relativně vysoké počáteční investice do softwarového vybavení. Typické BIM aplikace jsou citelně dražší, než běžně používané projektantské a dokumentační nástroje, s nimiž se můžeme v České republice nejčastěji setkat. Jedno z možných řešení tohoto problému představuje pronájem cloudových řešení jako je například výše zmiňovaný Byggnet. BIM aplikace ale také vyžadují (alespoň od architektů a projektantů) změnit většinu dosavadních návyků práce i spolupráce a nutí je začít myslet novým způsobem.
Autor: Jaroslav Kasl (autor je ředitelem divize AEC služeb ve společnosti Copy General)
Tagy