Jak je to s Trojskou lávkou doopravdy?

Víkendová tragická nehoda pěší lávky v Troji s sebou přinesla varovná stanoviska odborníků a chlácholivá zástupců města. Security magazín položil jasné a konkrétní otázky soudní znalkyni a odbornici na stavby Ing. Miloslavě Pošvářové Ph.D., abychom se dozvěděli, jak to doopravdy je.

Paní inženýrko, dalo se zřícení lávky předcházet?

 Ano. Měla být použita jiná diagnostické metoda. Podle informaci z médií popsaná metoda sledování chování lávky nebyla vhodná. Na napnuté struně měli sledovat napětí v předpínacím lanu. To je samo o sobě nesmysl, protože lano je splétané z drátů a chová se jinak než samostatný drát. Navíc lávka reagovala na teplotu, při plusových teplotách šla dolů a při minusových nahoru. V našem případě šla nahoru a vznikl v lanech tah. Minutu před pádem indikátory nic nesignalizovaly. To je jasný důkaz toho, že metoda nefungovala. Lana podle mého názoru praskla někde v polovině rozpětí pole nad řekou. Lávka zde bude roztržená. Nejde ani vyloučit, že lana byla potrhaná již dříve a lávka visela na zbytku lan. To všechno mohla správná diagnostika odhalit. Celý problém je ale jinde. Otázkou je, jak se konstrukce chovala a jakou životnost měla v případě takto prováděné údržby. Zda mají lana skutečně životnost 50 let v konstrukci, kterou nelze vizuálně prohlížet a běžně udržovat. Podle návrhových norem je požadovaná životnost lávky 100 let. V tomto případě se prý jednalo o provizorium na 50 let. Proč si někdo kupoval provizorium na 50 let v ceně lávky na 100 let?

Jak si mají lidé přeložit stanovisko magistrátu, že most byl ve špatném, nikoli havarijním stavu?

Jedná se o taktiku a politická slovíčka. Hodnocení mostů má 7 stupňů. Tato lávka má stupeň 5. Můžeme pouze spekulovat proč. Možná nebyla odvaha lávku zavřít. Nicméně pro toto hodnocení nebyl důvod, nebyl prověřen skutečný stav lávky a stav se stále podle mého názoru zhoršoval. Bez stavebního zásahu nemohl mít několik let stále stejný stav.

Kolik podobně narušených staveb Praha má? Je to časovaná bomba?

To nevím, důvěrně znám pouze stav Libeňského mostu, kde je zásadním způsobem údržba zcela zanedbána 20 let. Upozorňovala jsem na tento stav a tristní stav údržby byl uveden i v trestním oznámení v roce 2016. To se ale zastavilo. 

Jakými předpisy se řídí posouzení konstrukčního stavu podobných staveb?

Pro hodnocení platí ČSN 73 6221, která jednoznačně uvádí, že majetkový správce byl se stavem hodnocení i s návrhem opatření seznámen. To znamená, že ten, kdo dělá prohlídku lávky nebo mostu je kvalifikovanou osobou, má oprávnění od ministerstva dopravy a je odpovědný za výsledek prohlídek.

Kdo posuzoval tuto stavbu?

Jak je známo z médií, stavbu posuzovala společnost Pontex a současně realizovala diagnostiku lávky.

Kdo je zodpovědný za tuto událost?

To bych ponechala na orgánech činných v trestním řízení.

V médiích se objevily zprávy o špatném stavu dalších staveb. Máme se bát chodit přes mosty? Které mostní stavby jsou vlastně v Praze opravdu bezpečné?

To je otázka a odpovědnost majetkového správce (tím je hl. m. Praha – pozn. red.), na to vám nemohu odpovědět.