Autor fotografie: foto: Pixabay
Dezinformace není nepravda ani propaganda. Boj proti ní je během na dlouhou trať a cenzura v něm příliš nepomůže. I proto, že zakázané ovoce nejvíc chutná.
Téma dezinformací je v poslední době velmi populární. Vzniká nová funkce zmocněnce na Úřadu vlády, plánuje se vznik zákona a legislativy na potírání dezinformací, znepřístupňují se dezinformační weby. A na druhé straně se hovoří o svobodě slova, cenzuře a právu na vlastní názor.
Celá diskuze je komplikovaná a neuchopitelná hlavně kvůli neznalosti a záměně pojmů – dezinformace, neúplná informace, propaganda, manipulace, nepravda nebo lež jsou totiž používány jako synonyma. Pokud bychom zůstali u tématu dezinformace, tak bychom si měli připomenout její definici. Dezinformace je úmyslně vytvořená informace, jejíž největší část je pravdivá a ověřitelná. Pouze její malý kousek je nepravdivý a také neověřitelný. A právě ten je nejdůležitější, neboť plní účel, pro který byla cela dezinformace vytvořena. Dezinformace je nebezpečná hlavně proto, že je z drtivé většiny pravdivá a uvedená fakta jsou ověřitelná.
Bude-li nás někdo zásobovat tvrzeními o tom, že země je placatá, nemá to nijak devastující dopad na společnost. Mimo jiné proto, že i velmi podprůměrně vzdělaný člověk ví, jak to opravdu se zeměkoulí je. To se o jiných CEZ informacích ovšem nedá říct, přičemž některé mohou být velmi nebezpečné.
A zde je také klíč k boji proti dezinformacím – je jím vzdělání. Nepomůže represe, hloupost trestat neumíme. Ale výchova a vzdělání musí představovat základní prvky boje proti dezinformacím. Třetím důležitým faktorem v boji proti dezinformacím je strategická komunikace čili jasná a otevřená komunikace s veřejností. Ta plní také funkci preventivní, pokud se příslušná témata sdělují včas. Musí však být postavena na důvěře v ty, kteří informace sdělují. To však bývá, zejména u politiků, velký problém. Kolikrát to jsou právě oni, kteří prezentují polopravdy, neúplné informace, informace pouze částečné nebo manipulativní.
Místo vyšších nároků na vzdělání je současná tendence spíše opačná. Když propadlo příliš mnoho maturantů z matematiky (čili de facto logiky, byť šlo pouze o trojčlenku a obyčejné zlomky), byla vyřazena z povinných maturit. Nyní se diskutuje o zrušení výuky druhého jazyka. Není však právě znalost jazyků jednou z klíčových schopností, jak získat další informace z jiných, nezávislých zdrojů? Letos písemnou část maturity z češtiny nezvládlo 14 procent maturantů. Doufejme, že to nebude důvodem ke zrušení maturit z češtiny.
Podle některých průzkumu až dvě třetiny čtenářů nerozumí psanému textu. Za takové situace je boj proti dezinformacím velkou vyzvou. A během na dlouhou trať. Hlavní zbraní proti dezinformacím je totiž naučit děti číst tak, aby porozuměli sdělení, naučit je kritickému myšlení a logickému uvažování a dát jim takové jazykové vybavení, aby si mohli nezávisle na českých mediích udělat vlastní názor.
Autor: Martin Svoboda