VIDEO: Jak vlastně (ne)zemřel George Floyd?

VIDEO: Jak vlastně (ne)zemřel George Floyd?
11 / 06 / 2020, 11:00

Krátký film, který natočil před několika dny známý policejní instruktor Pavel Černý, jenž po dlouhá léta trénoval elitní bezpečnostní složky kolem celého světa (o čemž mimochodem v minulém roce napsal velmi úspěšnou knihu Černý mezi černými) vyvolal až nečekaný zájem. Tento jeho test měl už během 24 prvních hodin kromobyčejnou sledovanost a počty zhlédnutí už jen na facebookové stránce SWTT dosáhly na stovky tisíc zhlédnutí. Zmíněný film je totiž na značně aktuální a "horké" téma, probírané poslední dobou všemi médii po celé naší planetě. A o čem se zde hovoří a ukazuje, vyvolává tak nejen zájem, ale i poměrně značné emoce. Ať již pozitivní - anebo negativní. Dle názoru zrovna toho, kdo na to právě kouká, s jakým světonázorem a jakou "optikou". Pojďme se tedy na to podívat blíže.

Hned v úvodu doprovodného textu Pavel Černý, pplk. v.v. upozorňuje:

"...Následné nemá za účel rozpoutat nějakou snad diskuzi o politickém aspektu onoho v současnosti tak propíraného zákroku. Ani iniciovat nějakou debatu o tom, jak oprávněnou (či neoprávněnou?) reakcí byly následné násilné nepokoje v ulicích americkým měst. Ani prokazovat, či neprokazovat vinu (či naopak nevinu?) policistů, co právě zatýkali George Floyda - toto poslední totiž ať prokáže (doufáme pečlivé) následné vyšetřování a spravedlivý (doufáme) soud..."

Zkusme tedy jen opravdu krátce a zcela bez emocí shrnout fakta k oné události: několikrát trestaný recidivista s dlouhým rejstříkem (drogy a násilné kriminální činy) George Floyd je v podezření, že užil faleškou bankovku. Přivolaní policisté jej vyzývají a následně se rozhodnou (jak je v USA zvykem) nasadit mu pouta (pozn. což může i udělat policie naše, po zákonné výzvě, v rámci užití tzv. donucovacích prostředků). Tomuto se Floyd vzpírá a tak nakonec to skončí tak, že po nasazení pout policisté klečí na zatčeném podezřelém. Ten si však poté  opakovaně stěžuje, že nemůže dýchat. Když přijela zavolaná ambulance, dotyčný již nejeví známky života. Následná oficiální pitva prokázala, že Floyd trpěl několika zdravotními problémy, mimo jiné onemocněním koronárních tepen a hypertenzním onemocněním srdce, což ke smrti dozajista zákrok přispělo. Výsledky tohoto lékařského zkoumání také konstatovaly, že nebyly zjištěny žádné známky traumatické asfyxie, kdy je dušení vyvoláno tlakem na hrudník a břicho, či škrcením. Taktéž měl dle této pitvy pozitivní test na koronavirus. Navíc se v jeho krvi našly drogy - podle minnesotských lékařů Floyd při zásahu utrpěl srdeční zástavu. Muž dle nich trpěl srdečním onemocněním, užil syntetický opioid fentanyl (pozn.: který mimochodem způsobuje útlum dechu) a nedávno i metamfetamin a konopí.

(viz://www.lidovky.cz/svet/vysledky-pitvy-george-floyda-ukazaly-ze-mel-koronavirus-v-tele-mel-take-synteticky-opioid-fentanyl.A200604_081005_ln_zahranici_ele ).

Pro objektivitu uveďme, že následná soukromá pitva, objednaná rodinou a jimi najatým právníkem, údajně prokázala vliv na smrt George Floyda naopak ze strany zatýkajících policistů a tedy že jeho smrt nastala z jejich viny.

Zpět k zmíněnému ale filmu a neobvyklému testu, který zvláště na sociálních sítích vzbudil takovou pozornost. V popisu, o co vlastně zde šlo, Pavel Černý pokračuje:

"...Jen nám zde šlo prostě o to, prakticky si sami ověřit, do jaké míry lze (či naopak nelze) klekem na krk člověka, ležícího v poloze na břiše na zemi (zde navíc na tvrdém asfaltu) třeba (čistými 115 kily hmotnosti) udusit. Taková osvěta si myslíme, že je velmi podstatná - a to nejen třeba kvůli těm vyvolaným diskuzím o vlivech úmrtí během tak diskutovaného služebního zákroku americké policie, ale například především proto, že již pod tlakem událostí jak v USA (viz: //eurozpravy.cz/zahranicni/amerika/v-minneapolisu-chteji-kvuli-floydovi-zakaz-skrticich-chvatu.b32fa133/) nebo už i dokonce leckde po světě (viz: //eurozpravy.cz/zahranicni/eu/francie-v-reakci-na-floydovu-smrt-zakaze-policii-skrtici-chvat.44326f42/  ) mají být tzv. "škrtící chvaty" policejním složkám přísně ZAKÁZÁNY...

Neb právě rozličné techniky podobného druhu, ať již prováděné jako zde pomocí zakleknutí kolenem, či realizované rukama, nebo pomocí například tonfy či obušku, jsou klíčovými prostředky realizace a někdy i podmínku úspěchu zákroku proti aktivní agresivní, zvláště pak silově nadprůměrně disponované osobě, proti které policisté vedou služební zákrok v rámci zákonného tzv. užití donucovacích prostředků. Prostě shrnuto, bez užití podobného svalnatého chlapa, co klade větší odpor, do pout zkrátka nedostanete. Podobné techniky se pro informaci neužívají jen v USA, nebo třeba i u našich bezpečnostních složek, ale i (viz fota ve filmu z mých četných výcviků v ČR i mnohde v dalekém zahraničí) kolem celého světa a prakticky u všech policejních sborů..."

Doplňme ale, že v poslední době nejde jen o jakési již zmíněné zakazování "škrtících technik", ale dokonce tendence ke zrušení policie. Což bohužel nevykřikují už jen nějací  anarchisté, ale hlásají už i někteří politici. Zatímco někteří volají pro oslabení místních policejních složek, jiní prosazují jejich úplné rozpuštění. Rada města Minneapolis kupříkladu na setkání s protestujícími vyjádřila úmysl rozpustit policejní složky a namísto toho by rádi vytvořili "alternativní model komunitní bezpečnosti". Tedy, že by prý měli pořádek ve městě nastolit dostupní psychoterapeuti, sociální pracovníci a obhájci obětí trestné činnosti. Na to, jak by bylo v případě oslabení nebo rozpuštění policie před kriminalitou chráněno obyvatelstvo, politici zatím neodpověděli.

A Pavel Černý v závěru konstatuje:

"...Co se bude dít, až se toto policistům zakáže? No, svět nebude rozhodně bezpečnějším, spíše naopak - protože bezpečnostní složky jen přijdou o jeden z neúčinnějších prostředků provedení policejní akce - a násilníky prostě buď nedokážou spoutat a předat dále spravedlnosti, anebo se jim dokonce zatýkaný svalovec doslova během zákroku vysměje...

Co říci na závěr? No třeba to pak policistům, tedy jak to mají nyní dělat "bez škrcení"? To ať jim nejlépe třeba ukážou jejich nejvyšší šéfové - a s nimi i politici. Tedy všichni ti, co se nyní podobná omezení chystají všem, co vykonávají nelehkou a nebezpečnou službu na ulici, nakázat..."

 
                            

                                                                   video: YouTube

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace