Popisek: Ilustrační foto
Vláda 14. prosince schválila Audit národní bezpečnosti, jehož cílem bylo posoudit odolnost České republiky vůči současným bezpečnostním hrozbám. Ministerstvo vnitra má teď do konce dubna čas na vypracování Akčního plánu. Na tom by se měly podílet všechny zainteresované subjekty.
„Poprvé v ČR vznikl bezpečnostní materiál takového záběru, což dokazuje, že bezpečnost je pro nás absolutní prioritou. Jsem připraven dál koordinovat zavádění závěrů auditu a vypracovat akční plány a časové harmonogramy,“ uvedl ministr vnitra Milan Chovanec.
Cílem Akčního plánu bude zhodnotit plnění jednotlivých opatření stanovených auditem a nastavení časových harmonogramů k jednotlivým úkolům. Tento materiál bude předložen vládě nejpozději do 30. dubna 2017 a nebude veřejný.
Práce na Auditu národní bezpečnosti, jehož přípravu koordinovalo Ministerstvo vnitra, byla zahájena na začátku roku a podílelo se na ní cca 120 expertů z řad ministerstev, dalších správních úřadů, bezpečnostních sborů a zpravodajských služeb. Věnuje se deseti okruhům hrozeb, které byly expertní skupinou vybrány jako osnova materiálu: terorismus, extremismus, organizovaný zločin, působení cizí moci, bezpečnostní aspekty migrace, přírodní hrozby, antropogenní hrozby, hrozby v kyberprostoru, energetická, surovinová a průmyslová bezpečnost a hybridní hrozby a jejich vliv na bezpečnost občanů. Nad rámec materiálu je samostatně zpracována ještě kapitola Stabilita měny a finančních institucí.
Text Auditu národní bezpečnosti je dostupný zde.
"...Jako zásadní z Auditu vyplývá téma spolupráce s veřejností a soukromými subjekty, která prostupuje celou řadou kapitol jak ve formě požadavku na větší zapojení soukromých subjektů na odpovědnosti za zajišťování bezpečnosti ve spolupráci se státem (terorismus, antropogenní hrozby, přírodní hrozby), tak ve formě aktivní komunikace státu a veřejnosti (migrace, extremismus, působení cizí moci, terorismus, přírodní hrozby a hybridní hrozby). Z kapitol hybridní hrozby a působení cizí moci vyplynul požadavek na vytvoření koncepčního přístupu (případně posílení, jak je uvedeno) ke strategické komunikacistátu jak dovnitř ČR, tak vně...."
Silné stránky
- Nízká atraktivita a slabé zázemí v ČR pro činnost mezinárodních teroristických skupin (ve smyslu organizování teroristických útoků na území ČR);
- Málo početná a dobře integrovaná muslimská komunita v ČR, která nevykazuje četnější známky radikalizace; v ČR nedochází k vytváření takových sociálně vyloučených lokalit či paralelních společenských struktur, které by fungovaly jako zázemí pro teroristické aktivity;
- Dobře fungující Integrovaný záchranný systém, schopný zvládat případné následky teroristického útoku;
- Dopady migrační vlny na ČR jsou zatím pouze nepřímého charakteru a významně nezvyšují riziko terorismu na území ČR;
- Občané ČR nejsou mezi zahraničními bojovníky, kteří bojují v konfliktech na Blízkém východě a v severní Africe na straně teroristických organizací;
- Fungující mezinárodní spolupráce na úrovni policie a zpravodajských služeb;
- ČR má vlastní strategii boje proti terorismu a implementovala naprostou většinu evropské legislativy se vztahem k boji proti terorismu;
- Proaktivní a preventivní přístup protiteroristických složek, kdy i po pouze jednotlivých incidentech (či incidentech mimo ČR) jsou přijímána systémová opatření ke zlepšení schopností reagovat (opatření k posílení odolnosti zejména po střelbě v Uherském Brodě v roce 2015, protiteroristický balíček a legislativní opatření po událostech v Paříži a Bruselu, opatření po žďárském útoku, průběžné přijímání opatření směrem k měkkým cílům).
Slabé stránky
- Omezená schopnost ČR výrazněji ovlivnit události za hranicemi EU, které mají značný vliv na riziko terorismu (destabilizace oblasti Blízkého východu a severní Afriky, migrační vlna, nástup tzv. Islámského státu a dalších teroristických skupin atd.).
- Nemožnost předvídat útoky teroristů jednajících samostatně.
- Omezené vlastní zkušenosti ČR v oblasti teroristických útoků (ČR nezaznamenala ve své novodobé historii na svém území teroristický útok v pravém slova smyslu).
- Omezená schopnost demokratickými prostředky tlumit rostoucí vliv radikálních, populistických a xenofobních skupin, které mohou vést k radikalizaci jednotlivců i majoritní společnosti atd.
- Omezené finanční prostředky vynaložitelné na prevenci a zvládání hrozby terorismu.
- Některé dílčí nedostatky právní úpravy (v oblasti uchovávání údajů z telekomunikačního provozu, nemožnost využití zpravodajských informací v důkazním řízení, cizinecká problematika atd.).
- Omezený vliv ČR v rámci EU (terorismus je problémem, který je nutné řešit na celoevropské úrovni; ČR v tomto ohledu nepatří mezi lídry evropské diskuse, což je částečně dáno i nižším významem této hrozby pro ČR).
- Pověst ČR jakožto islamofobní země (ke které přispívají vyjádření některých politiků, hojně medializovaná v zemích Blízkého východu a severní Afriky).
- Nedostatečné komunikační prostředí pro využití moderních technologií pro zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti, bezpečnosti státu a řešení krizových situací.
Celý dokument zde.
Autor zdroj: Ministerstvo vnitra ČR