Jediným trestem za vyzvědačství má být propuštění z práce. BIS se měla včas obrátit na NCOZ

Jediným trestem za vyzvědačství má být propuštění z práce. BIS se měla včas obrátit na NCOZ
Autor: Pixabay
20 / 09 / 2022, 09:00

Ustanovení § 316 trestního zákoníku obsahuje skutkovou podstatu zločinu Vyzvědačství. Zjednodušeně řečeno každý, kdo vyzvídá utajovanou informaci, jejíž zneužití může vážným způsobem ohrozit např. obranu a bezpečnost České republiky, a vyzvídá s cílem vyzradit takovou informaci cizí moci, bude potrestán. Pokud tak činí ve značném rozsahu nebo jsou vyzvídané informace klasifikované stupněm utajení "Přísně tajné", stanoví trestní zákoník velmi vysoký trest osm až patnáct let odnětí svobody.

Za šokující považujeme v médiích zveřejněné informace, že nějaký vrcholový pracovník (bývalý velvyslanec) Ministerstva zahraničních věcí ČR, držitel nejvyššího stupně prověrky na přísně tajné, dlouhodobě spolupracoval s ruskou rozvědkou, a jeho jediným trestem má být propuštění ze zaměstnání.

Důvodem pro tento postup je prý ta skutečnost, že BIS není oprávněna shromažďovat důkazy pro trestní řízení, takže jí zjištěné informace nejsou použitelné jako důkaz.

//denikn.cz/963025/rusky-krtek-z-ministerstva-zahranici-zrejme-unikne-bez-trestu-vysvetlujeme-proc/

//www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/723193/prorusky-krtek-z-cerninskeho-palace-spion-vyvazne-bez-trestu-general-sedivy-prozradil-proc-se-cekalo.html

Ministr vnitra Vít Rakušan ihned přispěchal na sociální síti Twitter (také kde jinde) s příslibem změnit příslušný zákon. Proboha, jenom to ne!

Daná právní úprava není chybou, ale systémovým opatřením k ochraně demokratického zřízení v naší zemi. Šlo o jasnou snahu polistopadové politické reprezentace nepřipustit opětovně vznik nějaké formy StB, a nedat zpravodajským službám oprávnění "zavírat lidi".

Odposlechy, ale i sledování a použití další operativní techniky totiž v rámci trestního řízení podléhají podstatně přísnějšímu režimu povolování a kontroly. Je zde dozorová role státního zástupce nad zákonností postupu policie v přípravném řízení. Státní zástupce má k dispozici kopii trestního spisu, posuzuje každou žádost o povolení např. odposlechu, a teprve pokud se s ní ztotožní, sám zformuluje a podá příslušný návrh soudu. Tato kontrola v případě zpravodajských služeb chybí. V trestním řízení též v případě delšího trvání odposlechu nastupuje soud vyššího stupně, který opětovně posuzuje zákonnost a účelnost prováděného odposlechu před tím, než povolí či nepovolí jeho pokračování. Tento mechanismus taktéž v případě zpravodajských služeb neplatí. 

Jaký je tedy správný postup?

BIS měla jednoznačně včas informovat příslušný útvar policie, v daném případě Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ), a na základě informací od BIS mělo být zahájeno trestní řízení pod dozorem státního zástupcem. Pak by pachatel jednoho z nejzávažnějších trestných činů vůbec nemohl vyváznout bez trestu.

Existuje nějaká platforma, kde si zpravodajské služby a policie vyměňují informace?

Ano, samozřejmě, již od roku 2012 při Úřadu vlády ČR.

Usnesení Bezpečnostní rady státu z 14. srpna 2012 č. 19 stanovilo Statut Společné zpravodajské skupiny.

Článek 1 stanoví, že Společná zpravodajská skupina je stálým pracovním orgánem Výboru pro zpravodajskou činnost předurčeným pro výměnu zpravodajských informací a zajištění koordinace mezi zpravodajskými službami České republiky, Policií České republiky, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zahraničních věcí.

Článek 2 odst. 2 neomezuje věcnou působnost skupiny jen na terorismus, ale výslovně uvádí, že tato skupina působí i v dalších závažných jevech, procesech a jednáních osob a uskupení závažným způsobem ohrožujících bezpečnost České republiky, což vyzvědačství zcela jistě je.

//www.vlada.cz/assets/ppov/brs/pracovni-vybory/zpravodajska-cinnost/Statut-SZS.pdf

Závěrem si lze položit otázku, zda výsledek práce BIS je vůbec úspěchem. Je, ale bohužel jen částečným.

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace