Transparentnost je třeba aplikovat v kontextu dalších legitimních požadavků a zájmů státu a jeho občanů, říká v rozhovoru pro SM Tomáš Vymazal z Pirátské strany

Transparentnost je třeba aplikovat v kontextu dalších legitimních požadavků a zájmů státu a jeho občanů, říká v rozhovoru pro SM Tomáš Vymazal z Pirátské strany
Autor: flickr.com (CC BY-SA 2.0) |Popisek: Tomáš Vymazal
24 / 04 / 2018, 21:45

Security magazín přináší rozhovor s Tomášem Vymazalem z Pirátské strany o novele registru smluv. Tento návrh z pera poslanců Pirátské strany bude zítra projednávat sněmovní Výbor pro obranu. O tématu jsme Vám již přinesli rozhovor s poslancem Pirátské strany Lukášem Koláříkem, který je stejně jako jeho kolega Tomáš Vymazal členem Výboru pro bezpečnost.

1. Váš kolega z výboru pro bezpečnost Lukáš Kolářík pro SM řekl „Samozřejmě chápeme, a je důležité to zmínit, že zveřejňování nelze aplikovat na všechny smlouvy bez rozdílu. Jednalo by se o hazard s vnitřní bezpečností státu, která je pro Piráty jednou z klíčových priorit.“ Je tak zřejmé, že i Piráti začínají vnímat rizika, která jejich návrh v současné podobě představuje. Piráti konkrétně podpořili návrh bezpečnostního výboru přerušit debatu v bezpečnostním výboru a vést debatu o rozsahu této novely. Konkrétním řešením této situace je proto žádost bezpečnostního výboru premiérovi, aby sestavil seznam objektů a smluv, které by dostaly ze zveřejňování výjimku. „Věcným záměrem je samozřejmě kontrola státních podniků, jako je ČEZ, které hospodaří s velkým balíkem peněz. Stejnou, ne-li větší váhu má však důraz na bezpečnost státu, kterou toto zveřejňování nikdy nesmí ohrozit.“ Sdílíte jeho názor?

Stejně jako Lukáš Kolářík jsem přesvědčen, že transparentnost, jakožto jeden z pilířů Pirátské strany, je třeba aplikovat v kontextu dalších legitimních požadavků a zájmů státu a jeho občanů. Jedním z těchto legitimních zájmů je samozřejmě otázka bezpečnosti. Pirátský pozměňovací návrh zákona o registru smluv toto vše bere v potaz a žádné riziko pro bezpečnost nepředstavuje. Podpořili jsme přerušení projednávání na bezpečnostním výboru, jelikož Piráti podporují věcnou a detailní debatu nad jakýmkoli návrhem. Ať už je náš nebo od někoho jiného.

2. Domníváte se, že bylo opodstatněné varování STPI před rizikem úniku citlivých informací?

Vůbec ne. Analýza STPI vůbec nebrala v potaz bezpečnostní pojistky, které zákon o registru smluv obsahuje. Ten jasně v § 3 odst. 1 říká, že se v registru nezveřejňují smlouvy, které obsahují informace, které nelze poskytnout podle zákona o svobodném přístupu k informacím, a ten zase výslovně z režimu zveřejňovaných informací vyjímá utajované informace. Podíváte-li se na zákon o utajovaných informací a doprovodné nařízení vlády, tak zjistíte, že rizika, která STPI uvádí, jsou již pokryta právě těmito zákony. STPI například zmiňuje ohrožení bezpečnosti transportů vojenského materiálu kvůli zařazení Českých drah do režimu registru smluv. Nařízení vlády č. 522/2005 Sb. přitom v příloze č. 6 mezi utajované informace v bodu 9. zařazuje mimo jiné informace právě o tranzitech a transferech vojenského materiálu.

3. Neměl by dle Vašeho být připraven pozměňovací návrh, který by z informační povinnosti vyjmul prvky kritické infrastruktury z důvodů národní bezpečnosti?

Žádný takový pozměňovací návrh není potřeba. Zákon o ochraně utajovaných informacích již dnes tuto výjimku ze zveřejňování obsahuje a zákon o registru smluv se na něj odkazuje.

4. Jestli Vám dobře rozumím, jde o rozsah toho, co by neměl vědět potenciální terorista, hacker nebo sabotér například o systému ostrahy v objektech kritické infrastruktury. Je pro Vás řešením rozšíření výjimek na prvky kritické infrastruktury s tím, že by ve sporných případech, kdyby nebylo jasné, zda smlouva zveřejněna být může anebo ne, rozhodoval nezávislý orgán?

Jak jsem řekl výše, zákon o registru smluv se skrze zákon o svobodném přístupu k informacím odkazuje na zákon o ochraně utajovaných informací, který nejenže poskytuje dostatečné bezpečnostní záruky, ale obsahuje rovněž procesní mechanismy, jak postupovat v případě určování co je a co není utajovanou informací.



Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace