Nejvíce ale v Iráku, kde v roce 2003 zasahovala vojska i USA a Velké Británie. Kdo je odpovědný za teroristické útoky IS a situaci na Středním východě?
Drtivá většina z nich se však v prozatím posledním sledovaném roce 2014 udála v zemích Blízkého východu a Africe. „Celých 78 % úmrtí v důsledku teroristických útoků bylo zaznamenáno v pěti zemích světa. Konkrétně v Iráku, Nigérii, Afghánistánu, Pákistánu a Sýrii,“ uvádí server The Atlantic s odkazem na Index terorismu Institute for Economics and Peace (IEP). Zdroj: ParlamentniListy.cz
Jenom v Iráku a Nigérii v roce 2014 zahynula více než polovina obětí terorismu. V samotném Iráku toto číslo dosáhlo téměř deseti tisíc, což je nejvíce za sledované období mezi lety 2000 až 2014. „Není příliš překvapivé, že se tyto dvě země umístily na dvou prvních příčkách tohoto žebříčku. V Iráku totiž vznikl Islámský stát a v Nigérii zase operuje teroristická organizace Boko Haram,“ poukazuje americký magazín s tím, že irácké oběti tvořily z celkového počtu zemřelých přes 30 %, což je o sedm procent více, než bylo obětí pocházejících z Nigérie.
Třetí příčka patří v žebříčku sledujícím oběti světového terorismu Afghánistánu s téměř čtrnácti procenty. Za Afghánistánem následuje s větším odstupem Pákistán, Sýrie a Somálsko. Z evropských zemí bylo podle zjištění Institute for Economics and Peace nejvíce obětí terorismu na Ukrajině. „Největší počet obětí v Iráku byl zaznamenán v roce 2003, kdy Spojené státy do země vyslaly své vojáky a po několikatýdenních bojích sesadily diktátora Saddáma Husajna,“ zmiňuje prestižní americký magazín.
Vznik Islámského státu v Iráku dávají někteří politologové do přímé souvislosti se zásahem spojeneckých vojsk v roce 2003.
V zemi sice tehdy vládl diktátor Saddám Husajn, ale jeho režim byl považován v mnoha ohledech za stabilní a terorismus v zemi nepředstavoval vážnou hrozbu. Po zatčení Husajna však země upadla do chaosu a situaci nezachránila ani dlouholetá přítomnost amerických vojsk, která ze země odešla až v roce 2011. Ještě třináct let po zásahu v Iráku navíc čelí tehdejší západní vůdci značné kritice. Zejména proto, že byla invaze zdůvodněna údajnou existencí zbraní hromadného ničení. Nic takového se však v Iráku nenašlo.
Lži kolem vojenské invaze do Iráku v roce 2003. Blairova soukromá válka aneb Zbraň hromadného podvodu
Válka v Iráku, do níž Británie v roce 2003 vstoupila po boku Spojených států, byla nelegální. V textu pro nedělní vydání britského Sunday Mirror to uvedl tehdejší místopředseda britské vlády John Prescott. Prescott se tak přidal na stranu kritiků kabinetu premiéra Tonyho Blaira, kteří tento týden získali mocnou vzpruhu díky zveřejnění vyšetřovací zprávy takzvané Chilcotovy komise. Zpráva totiž konstatuje, že kabinet před 13 lety udělal mnoho chyb, zapojil se do invaze na základě nesprávných informací a navíc předčasně. Zdroj: globe24.cz