KOMENTÁŘ: Kam kráčíš, Slovensko?

26. 08. 202311:00

foto: Pixabay

Odvolání ředitele Slovenské informační služby, obvinění dalších vysokých představitelů slovenských bezpečnostních sborů a predikce výsledků zářijových parlamentních voleb na Slovensku není dobrou zprávou pro bezpečnost České republiky.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová ve středu 23. srpna odvolala ředitele Slovenské informační služby SIS Michala Aláče. Důvodem je jeho stíhání pro podezření z maření vyšetřování korupčních a jiných trestných činů.

Podle vyjádření předsedy opoziční strany Smer Roberta Fica jde o policejní převrat. Slovenská Národná kriminálna agentúra NAKA totiž minulý týden obvinila bývalého ředitele SIS Pčolinského, stávajícího ředitele Aláče, ředitele slovenského Národného bezpečnostného úradu Konečného a další osoby z bezpečnostních sborůz páchání trestné činnosti. Jak uvádí slovenské zdroje, stíhání se týká též vyzrazování utajovaných informací a vytvoření nepravdivé zprávy Slovenskou informační službou o podezření z manipulací při policejním vyšetřovánícitlivých kauz.

Tato zpráva vyvolala velký střet mezi bezpečnostními sbory, který je některými slovenskými novináři nazýván „válkou policistů“.

Slovensko má několik týdnů před parlamentními volbami a politická situace je velmi napjatá. Bývalá vládní koalice, postavená jako protiváha tehdejším poměrům, se rozpadla a úřednická vláda jmenovaná prezidentkou Zuzanou Čaputovou nezískala ve slovenském parlamentu důvěru. Bez ohledu na obsah trestního stíhání lze jen těžko najít horší čas na takový zásah do bezpečnostních sborů.

Slovenská společnost je navíc dlouhodobě unavená ze způsobu vládnutí a z místní politické kultury. I vražda novináře Kuciaka a jeho partnerky Kušnířové pomalu mizí z povědomí společnosti. To vše nahrává do karet slovenským populistům a extremistům, kteří tak získávají větší šanci sestavit po volbách vládní koalici.

Slovenskou SIS nyní vede její dlouholetý pracovník a náměstek Tomáš Rulíšek. Na podzim bude vše ale jinak. Jak je na Slovensku zvykem, nová vláda vymění celý vedoucí aparát až do úrovně vedoucích oddělení. To je také důvodem, proč slovenská opozice nedůvěřuje bezpečnostním sborům. Tuto nedůvěru přenáší do společnosti a po změně vládnoucí garnitury dochází k dramatickým obměnám. Tomáš Rulíšek je tak trochu výjimkou, která slovenské pravidlo potvrzuje.

Politizace postů ve zpravodajské službě (a z toho pramenící zaměření činnosti) vede občas slovenskou službu do mezinárodní izolace, jak tomu bylo například za vlády Vladimíra Mečiara (zejména po únosu syna slovenského prezidenta Michala Kováča), nebo za vedení slovenské služby Antona Šafárika, nominanta Slovenské národné strany, v době vládnutí premiéra Roberta Fica.

Pokud bude po volbách vládní koalici sestavovat Robert Fico, můžeme se dočkat významné změny poměrů ve střední Evropě. Včetně dopadů na zpravodajskou a potažmo bezpečnostní komunitu. Robert Fico se nijak netají tím, že v žádném případě nebude podporovat ukrajinskou armádu, a tak spolu s Maďarskem může vytvořit další bezpečnostní problém pro Evropu. Vzhledem k proklamované neutralitě Rakouska a Švýcarska se Slovensko může stát další branou pro pronikání důstojníků a agentů ruských zpravodajských služeb na území Evropy. A pro svoji geografickou blízkost též hrozbou pro Českou republiku. Navíc, jak vyplývá ze zveřejněných informací na Slovensku, v České republice fungovaly struktury slovenského organizovaného zločinu. A to včetně aktivit bývalých důstojníků slovenské zpravodajské služby. Což musí být bezpochyby v hledáčku české kontrarozvědky BIS.

Způsob, jakým byla provedena zmíněná policejní akce, je důsledkem slovenské politické kultury a také jejím výsledkem. Ředitelé zpravodajských služeb by neměli být spjati s konkrétními politickými stranami, neměli by předkládat zprávy poplatné vládnoucí garnituře, neměli by být veřejně aktivní, aby nevnášeli další narativy do společnosti. A měli by končit ve funkcích důstojně, resp. alespoň dříve, než je policie z něčeho obviní. Obvinění sloužících úředníků má totiž velký devastující (a destrukční) efekt na společnost. A její část může nabýt dojmu, že se jedná o zneužití exekutivy a rozvrat právního státu.

Pro našince může celá slovenská policejní akce evokovat Šlachtův zásah na Úřadu vlády v roce 2013. Její dopad na českou společnost byl ohromný. Nejenže rozvrátil stávající politické uspořádání, ale výrazně ji rozdělil a vytvořil prostor pro nárůst populistických názorů v politice a celém veřejném prostoru. Všichni víme, jakým fiaskem celá akce skončila. Politická mapa a rozdělená společnost zůstala. Přitom není lepšího prostředí pro nepřátelské zpravodajské služby než rozdělená společnost, náchylná pro přijetí jakékoliv (dez)informace, poškozující druhou stranu.

Autor: Martin Svoboda