Autor fotografie: flickr.com (CC BY-ND 2.0) |Popisek: demonstrace
Tisíce Katalánců se v rámci dnešní regionální stávky sešly před barcelonským sídlem federální policie na protest proti nedělnímu policejnímu zásahu, po kterém muselo být ošetřeno přes 890 demonstrantů. Protestuje se na mnoha dalších místech, zablokovány jsou desítky silničních tahů v celém Katalánsku a veřejná doprava funguje ve velmi omezeném režimu.
Zpravodajský server BBC nicméně podotýká, že provozu barcelonského letiště El Prat se stávka nedotkla, údajně pracují také taxikáři. Mnoho katalánských politických, odborových a jiných organizací na dnešek volalo po stávce ve všech společenských sférách, avšak největší španělská odborářská sdružení UGT a CCOO iniciativu nepodpořila, takže zřejmě nebyl narušen například chod velkých továren, informovala agentura AP.
Výpadek naopak zastavil práce v barcelonském přístavu, zavřená zůstala řada kulturních památek včetně katedrály Sagrada Familia a všechny tréninky zrušil fotbalový klub FC Barcelona. Poslední údaje katalánských úřadů hovoří o zhruba 50 zablokovaných silnicích, podle deníku El País zůstaly zavřené téměř všechny školy a do práce nepřišly mimo jiné tři čtvrtiny pracovníků státních zdravotnických zařízení.
Terčem katalánského rozhořčení je zejména španělská federální policie, jejíž zásah proti účastníkům kontroverzního nedělního referenda o nezávislosti považují organizátoři stávky za "hrubé porušení práv a svobod". "Lidé jsou naštvaní, velmi naštvaní," řekl 53letý účastník manifestace před katalánským ústředním španělské policie. Několikatisícový dav zde podle AP provolával hesla jako "okupační síly".
Na 2000 lidí se podle El País sešlo u katalánského sídla Lidové strany španělského premiéra Mariana Rajoye. Jeho vláda považuje úsilí katalánských lídrů za protiústavní a od začátku proti němu postupovala nekompromisně. Španělské ministerstvo vnitra tvrdí, že při nepokojích provázejících referendum bylo zraněno i 431 příslušníků federálních bezpečnostních složek; katalánské zdroje tento údaj uvádějí o řád nižší.
Španělská politika kráčí do neznáma, v sázce je hodně
Katalánský premiér Carles Puigdemont i přes odmítavý postoj Madridu říká, že výsledek nedělního referenda opravňuje regionální parlament k vyhlášení nezávislosti. Takový krok by však nejspíš byl jen symbolický, neboť na opravdovou transformaci nemá region prostředky, uvedla dnes agentura AP. Možnosti postupu centrální vlády na druhé straně jsou radikální a bezprecedentní. Ideální by byl dialog, ten je však za současných okolností podle AP velmi vzdálený.
Puigdemont chce katalánskému parlamentu, ve kterém mají většinu separatisté, předložit návrh o jednostranném vyhlášení samostatnosti co nejdříve, schůze zákonodárců se přitom očekává do konce týdne. Původně katalánské úřady tvrdily, že nezávislost vyhlásí do 48 hodin od zveřejnění výsledků referenda.
V něm se podle katalánské vlády 90 procent hlasujících vyslovilo pro odtržení od Španělska. Volební účast však nepřesáhla 50 procent a jak podotýká deník The New York Times, "výsledky nebylo možno nezávisle ověřit, nehledě na to, že konání referenda zakázal ústavní soud".
Pokud by Katalánsko opravdu nezávislost vyhlásilo, nejspíše by se pouze odstranily španělské vlajky z budov úřadů, napsala AP. Region "nemá bezpečnostní síly, které by zvládly střežit hranice, a oblasti jako daně, diplomacii, obranu, námořní či leteckou dopravu má v rukou centrální vláda".
Madrid má v tuto chvíli podle AP dvě možnosti. Tou první, jejíž realizací už centrální vláda pohrozila, je částečně nebo úplně pozastavit autonomii Katalánska, což umožňuje článek 155 španělské ústavy pro případy, že kterákoli z autonomních oblastí nedodrží své ústavní povinnosti či ohrozí "obecné zájmy Španělska".
"Extrémnější alternativou by bylo vyhlášení stavu obležení za scénáře, který by vláda považovala za ohrožení španělské svrchovanosti. Vyhlášení nezávislosti by takové ohrožení mohlo představovat a vládě by to umožnilo pozastavení platnosti občanských práv a nastolení stanného práva," vysvětluje AP. Takový krok by musela schválit dolní komora parlamentu, ve které nemá premiér Mariano Rajoy většinovou podporu.
Navázání dialogu mezi Barcelonou a Madridem je v tuto chvíli velmi nepravděpodobné. "Obě strany tvrdí, že jsou připraveny jednat a zároveň předkládají podmínky, které jsou pro tu druhou nepřijatelné," napsala AP.
Podle serveru Politico Madrid v otázce odtržení Katalánska hraje o hodně. V regionu zabírajícím 6,3 procenta španělského území sídlí 16 procent obyvatel Španělska a pochází z něj 20 procent španělského hrubého domácího produktu (rok 2015), 25,6 procenta vývozu (rok 2016), 56,3 procenta investic do začínajících podniků (rok 2015) nebo třeba 29 procent španělských olympijských medailistů z her v Riu de Janiero. HDP Katalánska se pohybuje kolem 215 miliard eur (přes 5,5 bilionu korun), tedy výše než HDP celého Řecka.