„Soudkyně Renata Gilová není podjatá,“ rozhodl soudce Václav Čapka z Vrchního soudu v Olomouci. A před pár dny ho přikryl i Nejvyšší soud. Tím celý případ „odšpuntoval“ a kauza dvojnásobné vraždy elektrickým proudem na dovolené v Egyptě může začít znovu a lépe. Kdy přesně - to budeme vědět v řádu dnů. Jenže…
Proces odmítání podjatosti soudkyně Gilové je pokračováním této elektro-frašky, která naplno odhaluje zpráchnivělost českého justičního systému. Je jasné, že je třeba změnit zákony – a nejen proto, že je Česká republika poslední v Evropě, kdo je má.
Soudce medituje sám o sobě: Jsem podjatý?
„Jsem podjatý, nejsem podjatý…“ ztemnělou soudní chodbou se ozývá mumlání. Že o své vlastní podjatosti rozhoduje stejný soudce, kterého se podjatost týká (zde soudkyně Gilová)? To není vtip, přesně to se děje.
Že pak v drtivé většině případů a po poradě sám se sebou, zřejmě někde nad meditační svíčkou ve stanu, vyrobeném z taláru, dojde k závěru, že podjatý není? To není vtip, přesně to se děje.
Že je v tomto ohledu Česká republika poslední země v Evropě, která tuto komunistickou zrůdnost ještě nezrušila? To není vtip, přesně to se děje.
A to není všechno. O následném odvolání může rozhodovat stejný nadřízený senát, který už v případě figuroval a ve všem svůj podřízený soud podpořil (zde soudce Čapka)? To není vtip, přesně to se děje.
Soudce Václav Čapka se dostal k případu své (ne)podjaté kolegyně náhodou. Protože na Vrchním soudě senáty rotují a v Olomouci jich mají pět, měl Čapka šanci 1:5, že kauzu dostane. A vida, stalo se.
Případ Kramný: Jedna bota za druhou
Petr Kramný byl soudkyní Gilovou odsouzen v roce 2016 za dvojnásobnou vraždu elektrickým proudem. Nebyl jediný svědek, žádná zbraň, žádná manipulace s elektřinou v celém hotelovém areálu, žádný svědek. Žádné stopy na tělech údajných obětí. Nic. Kramný byl z Egypta po pečlivém vyšetřování a analýze výsledků pitvy propuštěn jako nevinný člověk, který přišel na dovolené nešťastnou náhodou o manželku a dceru (8).
//www.hoppner.cz/au-au-au-pomoc-proc-me-mlatite-unikatni-zvukovy-zaznam-brutalniho-zasahu-justicni-straze-proti-lekari-ktery-oznacil-hlavniho-znalce-v-kauze-kramny-za-podvodnika/#.XPVEh4gzZV0
Podjatost soudkyně přitom byla nasnadě. Nehledě na to, že Kramného v soudní síni ponižovala, jednala s ním jako s viníkem, aniž by byl o jeho vině jediný důkaz: Kramný byl v České republice zatčen na základě odposlechů, které nařídil bez jediného srozumitelného důvodu manžel soudkyně Gilové soudce Karel Gil. To je, ehm, přinejmenším divné.
Kramný byl zatčen poté, co se údajně do telefonu přiznal své tetě, že vraždy spáchal. Později se však ukázalo, že si policista, která prováděl přepis hovorů, tuto pasáž prokazatelně vybájil.
Kramný tedy neměl být nikdy odposloucháván, protože nebyl jediný důvod (kromě mediálního tlaku). Neměl být ani zatčen (protože do telefonu nic převratného neřekl).
Policie tehdy už měla Kramného za katrem, ale nikde žádný důkaz, na kterém by postavila obvinění. Až přišly spásné znalecké posudky s převratnou verzí, že vlastně byly při pitvě na tělech jedné zemřelé (manželky Moniky) objeveny stopy po zásahu elektrickým proudem. Nebýt jich, museli by Kramného zase pustit. Egyptská strana přitom důrazně popřela, že proud by mohl být příčinu smrti a trvala na doložitelné verzi, že šlo o dehydrataci, vyčerpání organismu a zřejmě i otravu.
O věrohodnosti českých znaleckých posudků panovaly od samého začátku značné pochybnosti. Později (již po odsouzení Kramného) se plně potvrdily. „Příčinou smrti nebyl elektrický proud“ zněl závěr posudku profesora Steinera, největší kapacity případu. Stejného názoru bylo 12 jiných soudních znalců, oslovených spolkem Šalamoun, který se případem dlouhodobě zabývá.
Ostatně – i kdyby tam na kůži zemřelé Moniky stopa po elektrickém proud byla (jako že nebyla, jak vyplývá mimo jiné z fotografií), dokázat příčinnou souvislost mezi smrtí obou žen a Kramného konáním, je nemožné. Lze se pouze dohadovat, spekulovat, vytvářet příběhy. Čehož se chutě chopila média, povzbuzovaná zájmem publika. Případ je mimo jiné děsivým propojením justice a bulvárních médií.
Ucelená hrst rýže
Soudkyně Gilová tak Kramného odsoudila jen na základě těchto příběhů, které nazvala z nějakého důvodu „ucelený řetězec“. Podle mnoha odborníků však o „ucelený řetězec“ jít nemohlo, protože neobsahoval jediný článek. Ve skutečnosti to tak spíše byla jen pohozená hrst rýže.
Odsouzení Petra Kramného tak bylo naprosto absurdní, soud zcela rezignoval na to, že je zde presumpce neviny. Byl jasnou ukázkou justičního omylu, kterou lze podle mnohých nazvat zločinem. Je děsivé, že je to vůbec možné.
Když to shrneme: Kramný neměl být odposloucháván, neměl být zatčen, neměl být odsouzen - a přesto dostal 28 let.
Jediná dobrá zpráva v celé té mizérii je tato: Podjatost soudkyně byla součástí návrhu na obnovu řízení. Teď už je cesta volná.
Přitom na případech z doby nedávné je učebnicově vidět, jak změna senátu může zásadně pomoci průchodu spravedlnosti. Například kauze Lukáše Nečesaného, nejprve odsouzeného na 16 let a po změně senátu, dnes již propuštěného na svobodu.
Nebo: David Šnajdr, odsouzen na 10, 5 roku a po změně senátu propuštěn ještě před nařízením obnovy řízení z výkonu trestu, protože vyplývá, že skutek jaksi spáchal někdo úplně jiný.
Petr Kramný tak přes veškerou snahu zůstává v soukolí zejména rodinného klanu manželů Gilových a spřáteleného soudce Čapky (všichni tři bývalí členové KSČ).
Spolek Šalamoun nepamatuje za 25 let své činnosti, že důvodem obnovy řízení jsou znalecké posudky ze čtyř různých znaleckých odvětví, který zcela zásadně zpochybňují skutkových stav za který je Petr Kramný odsouzen.
Viz též: //pericevic.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=715975
Autor: hop
Tagy