Nebýt loňských sněmovních voleb a vidiny ovlivnění části voličů, patrně by nikoho těžba lithia příliš nevzrušovala. O lithium v Česku je přesto značný zájem investorů. O to podivněji vyznívá následující příběh, jak stát se svým nerostným bohatstvím nakládá.
Je nesporné, že nelze jednoznačně garantovat výnosnost a budoucí vývoj ceny lithia. To může vést k unáhleným závěrům o jeho zbytečnosti pro českou ekonomiku.
Použijeme-li příměr, tak asi podobně, jako když v Rusku hodnotili význam Aljašky při uzavírání dohody mezi vládami Ruského impéria a Spojených států amerických. Ta vedla k prodeji ruského území v Severní Americe o celkové rozloze 1 518 000 km² za pouhých 7 200 000 dolarů. K předání Aljašky došlo 18. října 1867.
Příběh české lithia ten ruský bohužel v mnohém připomíná.
Prodej odkaliště
V březnu 2008 za pouhých 866 000 Kč dochází k prodeji odkaliště lithia firmě Cínovecká deponie, a.s., identifikační číslo 27892051, do které později (analogicky jako v případě OKD do Karbon Investu) nastupuje prostřednictvím firmy RSJ osoba podporující KDU-ČSL a TOP 09 – pan Karel Janeček. Firma Cínovecká deponie vznikla pouhý rok před prodejem odkaliště, jak vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku.
Text smlouvy o prodeji odkaliště není z veřejných zdrojů znám. Pouze se uvádí, že k prodeji odkaliště za druhé vlády Mirka Topolánka došlo za podezřelých okolností smlouvou z 25. března 2008.
Psali jsme: Olga Havlová: Tunel jménem lithium aneb druhé OKD pod taktovkou ČSSD
Zakladatelem prodávajícího státního podniku tehdy bylo ministerstvo průmyslu a obchodu vedené Martinem Římanem z ODS. Pozdější vytváření podmínek pro zpracování lithia pak nastalo až za vlády Bohuslava Sobotky, kdy byl ministrem Jiří Havlíček z ČSSD.
Změna ve prospěch těžařů
Dne 2. června 2015 předkládá vláda návrh na změnu horního zákona. V říjnu 2015 předkládá poslanec Urban, známý i z prosazování nízké ceny akcií OKD, pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 500/0), kdy navrhl:
Navrhovaná změna: k § 33k se doplňuje nový odstavec 3, který zní: (3) Výše sazeb úhrad může být zvyšována na základě vývoje tržních cen, a to ve lhůtách nejméně pěti let.
Šlo o změnu ve prospěch těžařů zabezpečující, že případně nevhodně stanovené nízké sazby úhrad ve prospěch státu za těžbu nebudou těžařům pravidelně zvyšovány (a tak zůstanou prostředky mimo státní příjmy).
Fixní cena
Vláda Bohuslava Sobotky 16. 3. 2016 na návrh ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka schválila nařízení, dle kterého se za vytěžené lithium platí za 1 tunu fixně 10 692,00 Kč. A to bez ohledu na vývoj této ceny na světových trzích.
Poplatky státu za případnou těžbu lithia jsou tak minimální. Jejich dlouhodobé nezvyšování garantuje úprava horního zákona navržená vládou a pozměněná na základě návrhu poslance Urbana. Nařízení bylo opět zaměřené ve prospěch těžařů.
Lithium přitom skrývá mimořádný potenciál, když množství vytěžitelného lithia v Česku podle nových průzkumů stále roste. Na světovém trhu cena lithia taktéž výrazně roste. V roce 2017 to bylo $ 9 100,00 za tunu; to představuje (při kurzu $ 21,025 Kč) celkem 191 327,5 Kč.
Na Českou republiku jako vlastníka lithia by připadlo ve stávajících cenách asi jen 5 % z každé vytěžené tuny. Pokud by se vývoj cen lithia pohyboval podobným tempem jako posledních 5 let, tak by na Českou republiku z předpokládané částky 405 015,84 Kč za tunu za 5 let připadlo relativně ještě méně procent.
Změna horního zákona a navazující vládní nařízení garantuje nezvyšování poplatků státu. Vládou Bohuslava Sobotky tak byly vytvořeny základní legislativní předpoklady pro případné vyvedení majetku prostřednictvím těžby.
Zvláštní okolnosti
Důležitost lithia pro ekonomiku České republiky zachycuje pracovní návrh vládní strategie z června 2017. Vládní usnesení 569/17 Surovinová politika České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů bylo schválené dne 14. 6. 2017, a to dokonce v poslední den, kdy Sobotka stál jako předseda ČSSD v čele vlády.
Význam lithia pro budoucnost České republiky si přitom Sobotka uvědomoval, přestože jeho hodnotu ve Sněmovně zpochybňoval.
Lithiu po schválení nové legislativy věnoval nezanedbatelnou pozornost i předseda Akademie věd Jiří Drahoš. V pondělí 17. října 2016 proběhl seminář s názvem Potenciál těžby lithia v ČR a jeho využití v pokročilých technologiích pořádaný Akademií věd České republiky ve spolupráci s poslaneckou sněmovnou a zahájený osobně Drahošem.
Nedlouho po semináři, který organizoval, Drahoš oznámil (27. 10. 2016), že zvažuje svoji kandidaturu na prezidenta republiky. Osoby související s lithiem v jeho pozdější kampani patřily k jeho významným ekonomickým podporovatelům.
Psali jsme: Drahoše podporovaly osoby spojené s těžbou lithia
Dnešní premiér Andrej Babiš se, lze říct, postavil na stranu ochrany zájmů České republiky při těžbě lithia v srpnu 2017. Druhý den po zveřejnění informace, že chce, aby lithium zůstalo státu, vyšetřovatel policie informoval státního zástupce o tom, že bude žádat o Babišovo vydání k trestnímu stíhání. Samozřejmě mohlo jít o náhodu, ale tyto okolnosti jsou přinejmenším zajímavé.
Další měsíce pak ukážou, zdali to myslel s ochranou českých zájmů vážně.