Autor fotografie: Jiří Sedláček https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Entrance_to_office_for_the_Protection_of_Competition_building_in_Brno,_Brno-City_District.jpg
Už dva týdny Českou republikou otřásá skandál okolo Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), jeho předsedy Petra Rafaje a místopředsedkyně Evy Kubišové. Přestože se nejprve zdálo, že mediální smršť okolo provedené razie brzy utichne, v posledních dnech začaly opět na povrch vyplouvat nové šokující informace. O předsedu Rafaje se měla mimo jiné zajímat i Bezpečnostní informační služba (BIS), a to minimálně od roku 2017. Rafaj podle BIS utrácel nezvykle vysoké výdaje, mimo jiné za luxusní dovolené. Podle policejních zdrojů, na které se odkazují české deníky, vedl antimonopolní úřad desítky podivných řízení. Má jít o tendry z let 2015 až 2018, které se týkají převážně stavebnictví. Rafaj měl zadávat pokyny místopředsedkyni Evě Kubišové a manipulovat tak rozhodování sekce veřejných zakázek. Možné ovlivnění desetimiliardového tendru na výběr mýtného, kvůli kterému se Rafaj sešel s druhým mužem vládního ANO, Jaroslavem Faltýnkem, tedy není jediným tendrem, který policie prošetřuje. Policejní razie proběhla rovněž u Rafaje doma.
Security magazín 18. února 2019 vydal článek „Došlo k dohodě mezi antimonopolním úřadem a Ředitelstvím silnic a dálnic?“, kterým upozorňoval na nestandardní dohodu mezi ÚOHS a ŘSD ve vztahu k tendru na výstavbu D3 v úseku Úsilné – Hodějovice. Naše redakce se totiž od zdroje, který si přeje zachovat anonymitu, dozvěděla o schůzkách, které proběhly mezi předsedou ÚOHS Rafajem a generálním ředitelem ŘSD, Janem Kroupou, potažmo ministrem dopravy Danem Ťokem, na kterých mělo zaznít, že tendr je třeba podržet, neboť by se jinak nestihly práce zahájit včas. A skutečně dne 12. března 2019 byl tento tendr podržen, přestože antimonopolní úřad v minulosti jiný tendr kvůli stejné chybě zadavatele zrušil.
V reakci na výše uvedený článek Security magazín 22. února 2019 obdržel od tiskového mluvčího ÚOHS reakci na uvedený článek, který jménem předsedy Rafaje označil informace Security magazínu za spekulace a snahu o lacinou senzacechtivost. Předseda Rafaj v té době netušil, že je předmětem šetření policejních i zpravodajských orgánů. Jaké muselo být jeho překvapení, když 7. března 2019 Národní centrála proti organizovanému zločinu provedla policejní razii nejenom v sídle ÚOHS v Brně, ale i u Rafaje doma. Deníky v souvislosti s touto razií informovaly o schůzkách Rafaje s Faltýnkem a Faltýnka se zástupci firmy Kapsch ve vztahu k tendru na mýtný systém.
11. března 2019 vydal Rafaj tiskové prohlášení, ve kterém uvedl, že je přesvědčen, že policejní vyšetřování prokáže, že všechna správní řízení vedená úřadem probíhala zcela v souladu se zákonem a nebyla nikým ovlivňována. Rafaj rovněž uvedl, že považuje za standardní, že se v rámci své funkce setkává se všemi zainteresovanými stranami (zadavateli, dodavateli, odborníky a dalšími, včetně zákonodárců a členů vlády) a naslouchá jejich stanoviskům. „Tato skutečnost nicméně neznamená, že by takto zprostředkovaná stanoviska měla jakýkoliv vliv na vedená správní řízení.“, vyjádřil se Rafaj.
Proti tomuto se ohradili odborníci, kteří nepovažovali scházení se s účastníky řízení, která antimonopolní úřad vede, za přístupný standard. Podle Transparency International to poukazuje na to, že mechanismy pro fungování úřadu nezajišťují objektivní a nezávislý výkon v oblasti hospodářské soutěže a veřejných zakázek. Tím by se zdálo, že celá kauza takzvaně vyšumí. Rafaje sice vyzvala Transparency International, aby odstoupil z funkce předsedy, ale politici včetně celé vlády prohlásili, že ctí presumpci neviny. Rafaj neodstoupil a nastal na celý jeden týden tiskový klid.
Pak ale začaly na povrch vyplouvat další a ještě více šokující informace. O Rafaje se zajímala BIS už od roku 2017, protože jí připadalo, že Rafaj utrácí víc, než může ve své funkci vydělat. On a jeho místopředsedkyně Kubišová, která na ÚOHS odpovídá za sekci veřejných zakázek, měli minimálně od ledna 2018, kdy podle ostatních deníku byla Kubišová jmenována do funkce, ovlivňovat rozhodování tohoto úřadu.
Na tomto místě je vhodné zdůraznit, že Kubišová sice byla jmenována do funkce místopředsedkyně ÚOHS v lednu 2018, ale na ÚOHS působí již mnoho let. Nejprve byla odpovědná za odvolací řízení, následně se v roce 2011 stala místopředsedkyní pro veřejné zakázky. V této funkci působila do července roku 2015, kdy si takříkajíc prohodila místo s tehdejším poradcem Rafaje, Josefem Chýlem. Chýle ve funkci místopředsedy působil do ledna 2018, kdy jej opět nahradila Kubišová. Chýle měl být údajně odvolán právě proto, že nesouhlasil s postupem předsedy Rafaje v kauze mýtného systému.
K uplatňování ovlivňování veřejných zakázek tak na ÚOHS mohlo docházet podstatně déle než od r. 2018. Podle informací, které zveřejnil například deník Právo, který zřejmě disponuje soudními příkazy k prohlídkám v sídle ÚOHS, měl Rafaj dávat Kubišové pokyny, jak má úřad rozhodovat v dotčených kauzách. Kubišová měla pokyny Rafaje dále delegovat na své podřízené, kteří netušili, že pocházejí od Rafaje, který má představovat nezávislý odvolací stupeň. Na všechna rozhodnutí v oblasti veřejných tendrů, včetně těch podezřelých, se podepisovala právě Kubišová.
Mezitím se Rafaj scházel se „zainteresovanými stranami (zadavateli, dodavateli, odborníky a dalšími, včetně zákonodárců a členů vlády)“, jak uvedl ve svém prohlášení, a netušil, že jsou jeho proslulé schůzky po pražských i mimopražských hotelích monitorovány policií. Ostatně i deník Právo s odvoláním na informace z podnikatelských kruhů upozorňuje, že Rafajova schůzka s Faltýnkem nemusela být ničím výjimečným.
Postupně se objevují další a další případy, a to z let 2015 až 2018. Mezi doposud veřejnosti známými případy mají být zakázky ve prospěch autobusové dopravce BusLine, rakouského stavebního koncernu Porr anebo nejnověji taktéž tendr na rekonstrukci Národního muzea v Praze.
V kauze antimonopolního úřadu, která začala razií v sídle ÚOHS a u Rafaje doma, zatím nepadlo žádné obvinění.
Autor: JUDr. Veronika Petrová