Kdo bude americkým prezidentem? Neurvalý nevzdělanec nebo okoukaná ctižádostivá rutinérka?

Kdo bude americkým prezidentem? Neurvalý nevzdělanec nebo okoukaná ctižádostivá rutinérka?
Autor fotografie: Flickr.com, (CC BY-SA 2.0), Rich Girard
07 / 11 / 2016, 15:45

Amerika stojí před prezidentskými volbami, které bez ohledu na výsledek změní její tvář. Neurvalý nevzdělanec, samolibý diktátor a notorický lhář v nich stojí proti pokrytecké a okoukané rutinérce zatížené neudržitelnou ctižádostí a pohrdající okolím.

Washington 7. listopadu (ČTK) - Tak alespoň viděly své soupeře volební štáby demokratky Hillary Clintonové a republikána Donalda Trumpa. Američané v úterý budou podle všeho volit kandidáta, který je méně nežádoucí.

Výkyvy volebních preferencí, čas od času dramatické, se těsně před volbami prakticky vyrovnaly. Za favoritku voleb je stále považována Clintonová, ale bouřlivá a v každém ohledu nestandardní kampaň dává tušit, že průzkumy veřejného mínění jako tradiční barometr nálad tentokrát mohou selhat.

V 37 státech začaly volby už o řadu týdnů dříve, voliči měli možnost poslat hlasovací lístek poštou nebo se osobně dostavit k urnám. Tuto možnost využilo kolem 41 milionů voličů.

Spíš než pronikavé vize budoucnosti a intelektuální souboje tentokrát křivku popularity ovlivňovaly prakticky výhradně skandály, často odpudivé. Pokud zvítězí Clintonová, bude jí do Bílého domu doprovázet stín podezření pramenící ze skandálu s e-maily a pochyby o stavu jejího zdraví.

Početní Trumpovi voliči navíc nezmizí stejně jako témata migrace, daní a bezpečnosti, na kterých Trump svou kampaň postavil. Vyhraje-li Trump, čeká Spojené státy nejistá budoucnost doma i v zahraničí a odpověď na znepokojivou otázku, zda prezident skutečně splní, co sliboval.

Štáb Clintonové se bezmála dva roky věnoval budování volební strategie a organizační struktury. Poradci bývalé první dámy přitom vycházeli z modelu, který se prezidentu Baracku Obamovi dvakrát osvědčil. Základem byla mohutná reklamní kampaň, rozsáhlý soubor dat o voličích a přísná organizační kázeň ve všech místních kancelářích rozmístěných po celé zemi.

Trump šel jinou cestou. Do kampaně příliš neinvestoval, přímé kontakty s voliči zanedbával. Za hlavní pilíř kampaně považoval masová shromáždění stoupenců přenášená celostátními televizními kanály. Centrem jeho kampaně byl on sám, jeho dramaticky okázalý, byť často neomalený a vulgární styl komunikace. Poradce, kteří ho nabádali k opatrnosti, ze svého týmu vyhodil. Když Trump použil zbraně z konvenčního arzenálu své soupeřky, většinou ztrácel.

Volby jsou formálně dvoustupňové, Američané nevolí přímo, volí takzvané volitele. Ke zvolení potřebuje kandidát získat 270 z 538 volitelů, kteří mu odevzdají hlas po skončení celonárodních voleb. Hlasování volitelů je už tradičně bez překvapení, fakticky kopíruje výsledky celostátních voleb. Sbor zvolí prezidenta 19. prosince, oficiální výsledky pak budou vyhlášeny 5. ledna 2017.

Nový prezident bude tradičně inaugurován 20. ledna 2017, kdy se ujme funkce. Do té doby zůstává u moci předchozí administrativa. Kromě prezidenta se budou volit i všichni poslanci, třetina senátorů Kongresu či 12 guvernérů. Uskuteční se také různé lokální volby. Hlasování začne v úterý brzy ráno SEČ, ve státě New Hampshire se otevřou první volební urny v šest hodin ráno SEČ.

První odhady výsledků z jednotlivých států lze očekávat po půlnoci z úterý na středu SEČ, jasno by mohlo být ve středu kolem páté ráno, pokud ovšem nebude verdikt zpožděný nebo velmi těsný. Volby mohou skončit i remízou; v takovém případě o hlavě státu rozhodnou hlasováním poslanci Sněmovny reprezentantů.

Foto: Flickr.com, (CC BY-SA 2.0), Rich Girard

Tagy článku