Kdo je kdo ve slovenském parlamentu?

Kdo je kdo ve slovenském parlamentu?
Popisek: Ilustrační foto
07 / 03 / 2016, 08:45

Sobotní parlamentní volby na Slovensku skončily. Do sněmovny se dostalo až osm stran a hnutí včetně krajní pravice.

Bratislava/Praha 6. března (ČTK) - Sobotní parlamentní volby na Slovensku vyhrála podle předběžných výsledků dosavadní vládní strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) premiéra Roberta Fica s necelými 29 procenty hlasů. V novém parlamentu bude zastoupeno osm stran, jejichž vizitky přinášíme (řazeno podle dílčích výsledků voleb): 

Směr-sociální demokracie (Směr-SD)

Sociálnědemokratická strana, která získala podle průběžných výsledků necelých 29 procent hlasů, byla jednoznačným favoritem voleb. Její výsledek ale znamená výrazné oslabení proti minulým volbám i proti předvolebním průzkumům, ve kterých měla 34-38 procent.

  • V prosinci 1999 stranu založil současný předseda Robert Fico (51), v roce 2004 se Směr sloučil se třemi menšími levicovými stranami a od ledna 2005 přijal název Směr-sociální demokracie. V letech 2006 až 2010 byl hlavní vládní stranou a Fico premiérem. Podruhé vládní stranou je od minulých voleb v roce 2012, které drtivě vyhrál se ziskem 44,4 procenta hlasů. Ostatním stranám nabídl možnost vytvoření koalice, ty to odmítly, takže vytvořil menšinovou levicovou vládu.
  • Strana má silnou podporu na venkově, na východě a na severovýchodě Slovenska, boduje i na středním Slovensku. 

Liberální Svoboda a solidarita (SaS)

Strana se stala překvapením voleb, v průběžných výsledcích se přetahuje o druhé a třetí místo, zatím má téměř 11,5 procenta hlasů. V čele kandidátky má svého šéfa a europoslance Richarda Sulíka, který by však podle zákona nemohl být zároveň poslancem v Bratislavě i v Evropském parlamentu. Sulík prohlásil, že v případě úspěchu SaS se mandátu europoslance vzdá.

  • Sulík již dal najevo, že pokud Směr nevytvoří nový kabinet, tak se pokusí sestavit "reformní vládu bez strany Směr". 

Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO)

Relativně nová strana (zaregistrována v listopadu 2011), odhaluje korupční praktiky Směru. Jejím lídrem je poslanec a bývalý podnikatel Igor Matovič. Ten proslul svými netradičními návrhy, jimiž se snažil upoutat pozornost. Před minulými volbami například dobrovolně absolvoval test na detektoru lži, aby prokázal, že nikdy nevzal úplatek.

V průzkumech měla strana pět až šest procent, podle předběžných výsledků voleb má 10,7 procenta hlasů. I po čtyřech letech zůstává protestní, což potvrzují i Matovičovy útoky na Fica. Jedním z hlavních cílů v programu strany je snížení počtu zaměstnanců veřejné správy.

Slovenská národní strana (SNS)

Strana slovenských národovců, akcentující vlastenectví, sociální cítění a tradiční hodnoty. Podle dílčích výsledků strana získala necelých devět procent. Nový předseda Andrej Danko jí vtiskl umírněnou podobu. Od roku 1990 je to jediná strana na Slovensku, která vypadla z parlamentu a pak se jí podařilo v roce 2006 se znovu vrátit.

  • V jejím programu stále přetrvává nacionalismus, odmítá migraci, EU, zdůrazňuje obhajobu národních zájmů, už ale nepracuje se strachem z Maďarů.
  • SNS vznikla v roce 1990 a v letech 1993-1998 působila ve vládě Vladimíra Mečiara. V roce 2001 se rozštěpila na dva subjekty; po neúspěchu v následujících volbách se v květnu 2003 znovu sjednotila. V minulých volbách se propadla mezi mimoparlamentní strany se ziskem 4,55 procenta hlasů. 

Kotleba - Lidová strana naše Slovensko (LS NS)

Krajně pravicová strana se stala velkým překvapením voleb, podle dílčích výsledků získala 8,6 procenta hlasů. Její vůdce Marián Kotleba, který byl předsedou (obdoba českého hejtmana) Banskobystrického kraje zvolen v přímých volbách v roce 2013, vystupuje proti členství Slovenska v NATO.

  • Vůči LS NS se po zveřejnění dílčích výsledků voleb vymezily nejsilnější strany včetně nacionalistické Slovenské národní strany (SNS), jejíž bývalý předseda Ján Slota se stal známý svými prostořekými výpady vůči Romům či Maďarům. Naproti tomu nový předseda SNS Andrej Danko zvolil umírněná slova.
  • LS NS ve svém programu slíbila kromě jiného nastolení "pořádku s parazity v osadách" a ochranu lidí před "cikánským terorem", odmítla imigranty, chce prosadit vystoupení Slovenska "ze zločineckého paktu NATO" a vypsání referenda o vystoupení země z EU.

Most-Híd

Tradiční základna maďarské menšiny, v průzkumech dostávala sedm až devět procent, v průběžných výsledcích strana získala 6,6 procenta hlasů. Předseda Béla Bugár je poslancem od roku 1990. Strana reprezentuje zájmy slovenských Maďarů, je prozápadně orientovaná a umírněná. Jako jediná strana na slovenské scéně se zastává uprchlíků.

  • Bugár byl dlouholetým předsedou Strany maďarské koalice (SMK), v červnu 2009 spolu s několika dalšími členy z SMK vystoupil kvůli nesouhlasu s vedením strany a založil Most-Híd. V minulých volbách strana skončila čtvrtá se ziskem 6,89 procenta hlasů.

Jsme rodina Borise Kollára

neparlamentní hnutí založil milionář a podnikatel Boris Kollár, jenž se v kampani vymezil vůči politikům. V předvolební kampani zaujal například heslem "Můžete mi věřit, nejsem politik". Podle dílčích výsledků hnutí získalo 6,6 procenta.

Síť (Sieť)

Nováček a podle předvolebních odhadů nejsilnější opoziční strana, která odhaluje korupci Směru-SD měla v průzkumech osm až 16 procent. Podle průběžných výsledků skončila se ziskem pouhých 5,5 procenta hlasů. Vede ji Radoslav Procházka (43). Tento právník, který se před pár lety odtrhl z KDH, stranu založil vloni, když ho povzbudila podpora 21 procent voličů v prezidentských volbách. Strana zatím nemá širší programový záběr, je prozápadní. Jako jediná strana na Slovensku má v programu odpolitizování státní služby - zavedení profesionální státní služby.

  • Procházka věří ve svou schopnost sestavit vládu, jeho jistá nezakotvenost ale svědčí o neujasněné vizi a strategii. Má ambici vybudovat pravicovou stranu nové, mladší generace, strana má solidní zázemí odborníků a do jejích řad vstoupili také populární starostové několika měst.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace