Kdo jsou členové Rady ERÚ a jak jsou propojeni s regulovanými subjekty

V předchozích komentářích jsme slíbili, že našim čtenářům představíme hlavní hráče na poli regulovaných cen a popíšeme vazby mezi nimi. Svůj slib plníme.

Národní regulátor musí být nezávislý – to jasně uvádí evropská legislativa i český energetický zákon. To znamená, že nikdo z Energetického regulačního úřadu (ERÚ) nesmí přijímat jakékoli pokyny, a to ani od prezidenta republiky. Bohužel, v okamžiku, kdy v čele ERÚ nestojí jeden konkrétní člověk s přímou odpovědností za jím řízený úřad, ale pětičlenná rada, která je jmenována vládou ČR na základě doporučení ministra průmyslu a obchodu, je zřejmé, že ten, kdo člena rady jmenuje, bude mít potřebu svého člověka ovlivňovat.

Jen za poslední tři roky existují důkazy, že regulátor žádá vládu ČR o zadání, jak má ERÚ postupovat. Regulátor také písemně vyzývá regulované subjekty, aby podaly návrhy na změny cenových rozhodnutí.

Členové rady si se zástupci regulovaných subjektů tykají a není výjimkou, že se účastní i s doprovodem jejich PR akcí.

To, že český regulátor není nezávislý, naznačuje opakovaně i BIS, která ve své výroční zprávě z roku 2020 uvedla např. toto: „Obdobné riziko ovlivňování nezávislého výkonu svěřených pravomocí či podsouvání zdánlivě nezávislých materiálů dlouhodobě existuje také v činnosti regulatorních a dohledových orgánů státu, zejména v oblasti energetiky, telekomunikací či zdravotnictví. Aktivity některých regulovaných subjektů v roce 2020 uvedená rizika potvrzovaly, přičemž docházelo k pokračování obdobných jevů, které byly zaznamenány již v minulosti. Regulované subjekty se pokoušely skrytě podsouvat pozměňovací návrhy v rámci legislativního procesu u některých důležitých právních norem s potenciálně významnými ekonomickými dopady pro český stát. Při tom se snažily zakrýt sebe jako skutečného původce návrhu a vytvořit tak zdání objektivity.“

Kdo jsou tedy hlavní hráči, kteří ovlivňují ceny českých energií? Profesní informace jsme převzali z oficiálních webových profilů a doplňujeme je o vysvětlení vazeb. Začneme členy Rady ERÚ.

Rada ERÚ je podle energetického zákona pětičlenná. Od 1. ledna 2023 však funguje fakticky pouze v čtyřčlenném složení, protože Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nedokázalo ani po dvou vyhlášených výběrových řízeních z relativně velkého počtu zájemců vybrat.

V čele Rady ERÚ stojí Stanislav Trávníček, jakožto její předseda. Trávníček v roce 1995 začal pracovat v oblasti informačních technologií a energetikou se zabývá od roku 1998. Mezi roky 2004–2012 působil jako ředitel Odboru elektroenergetiky ERÚ. V jeho kompetenci byla zejména tvorba vyhlášek a analýzy při stanovení regulovaných cen. Byl také členem pracovních skupin za elektřinu v organizaci CEER a ACER v Bruselu. V letech 2005–2008 předsedal výboru účastníků trhu při OTE. Od roku 2012 se jako manažer ve společnosti Ernst & Young (EY) podílel na modelování a designu různých aspektů trhu s elektřinou. Zabýval se také strategickým poradenstvím pro energetické společnosti v České republice a v regionu střední a východní Evropy, zejména analýzami dopadů evropské a národní legislativy na účastníky trhu, návrhy tarifních modelů a problematikou využití nových technologií a procesů v energetice. Dne 1. srpna 2019 byl jmenován předsedou Rady ERÚ.

Trávníček, jak je zřejmé z jeho životopisu, měl značný vliv na nastavení štědré podpory pro FVE a výkupní ceny energií z obnovitelných zdrojů, které zapříčinily solární boom v letech 2009 a 2010. V těchto letech byl jeho přímým nadřízeným na ERÚ Blahoslav Němeček, kterého Trávníček po svém odchodu z ERÚ následoval do poradenské firmy EY. Zde byli ve stejném postavení jako na ERÚ, nadřízeným byl Němeček a podřízeným Trávníček.

V květnu 2019 se členem Rady ERÚ stal dlouholetý úředník MPO Ladislav Havel. Ten na Ministerstvu průmyslu a obchodu pracoval na různých pozicích. Mezi roky 1991 a 1993 byl náměstkem ministra a v letech 2012–2019 působil na pozici ředitele odboru elektroenergetiky a teplárenství. Mimo to jako zástupce státu zastával od roku 1992 až do svého jmenování členem Rady ERÚ různé funkce v řídících a dozorčích orgánech energetických společností (člen dozorčí rady, předseda dozorčí rady, předseda představenstva, místopředseda dozorčí rady). Mezi roky 2004 až 2011 například ve společnosti OTE, a.s. působil jako předseda představenstva. Za Ministerstvo průmyslu a obchodu se významnou měrou podílel na tvorbě zákona energetického zákona a všech jeho zásadních novel a prováděcích předpisů. Od 01. května 2019 jej vláda jmenovala členem Rady ERÚ. V Radě ERÚ údajně končí k 31. prosinci 2023.

Veřejným tajemstvím je, že Havel jako šedá eminence se pro MPO v určité době stal spíše neřiditelným. Především tomu tak bylo pro nového náměstka Reného Nedělu, který mimochodem na MPO přišel z Energetického regulačního úřadu. A proto byla vymyšlena rošáda s Havlovým jmenováním do Rady ERÚ, od které si MPO slibovalo, že získá vliv na dění v nezávislém regulátorovi. Neděla se tím současně zbavil člověka, kterého nebyl schopný řídit, a jež by mu svým vlivem u elektroenergetických společností (zejména ČEZ) mohl komplikovat plnění jeho úkolů. Proslulá je historka, jak se energetický zákon a jeho novely připravovaly za účasti regulovaných subjektů na chatě Havla v Jižních Čechách, kterou se on sám rád chlubí. Havel tak byl v energetice důležitější personou, než Neděla. A proto ta rošáda.

Další členkou Rady ERÚ je Martina Krčová. Ta v roce 1997 nastoupila na Ministerstvo průmyslu a obchodu na pozici ministerského rady pro regulaci v energetice. Od roku 2001 pak pracovala na Energetickém regulačním úřadě. V letech 2002–2003 zastávala pozici vedoucí oddělení analýz. Od roku 2003–2009 působila jako ředitelka odboru strategie, kde byla zodpovědná za ekonomickou regulaci v energetice a přípravu regulačních výkazů a právních předpisů v sekundární legislativě. Od roku 2011, po jmenování místopředsedkyní pro regulaci, se zabývala vydáváním cenových rozhodnutí, regulačním výkaznictvím pro držitele licencí a legislativou v rámci kompetencí ERÚ k energetickému zákonu. Od roku 2015–2017 zastávala na ERÚ funkci místopředsedkyně pro evropské záležitosti a strategie. V její kompetenci bylo řízení mezinárodních aktivit ERÚ. Podílela se také na přípravě společných postupů k implementaci nové evropské energetické legislativy a na koordinaci spolupráce s Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER). V roce 2019 působila na Úřadě městské části Praha 7 na manažerské pozici v oblasti energetiky. Dne 01. srpna 2019 byla jmenována členkou Rady ERÚ.

Krčová se často pyšní tím, že se vždy věnovala pouze regulaci. To je v zásadě pravda, ale zde je potřeba vyzdvihnout, že Krčová je stejně jako Havel kariérní úředník, tedy že nikdy nebyla zaměstnána u energetické společnosti ani další firmy v jiném oboru. Její znalosti a zkušenosti se tak omezují na teorii a praxi viděla maximálně na exkurzi. Krčová si také udržuje nadstandardní vztahy s regulovanými subjekty. Často a s oblibou se účastní společenských akcí, které energetici pořádají nebo jsou jejich sponzory, jako jsou novoroční koncert v Rudolfinu (E.On), Pražské jaro (Innogy), filmový festival Karlovy Vary (ČEZ) a dalo by se pokračovat. O tom, že si regulované subjekty členy Rady předcházejí různými pozornostmi netřeba mluvit. Za zmínku však stojí zejména vánoční pozornosti, které se neomezují na obligátní lahev vína nebo bonboniéru. Státní úředníci nesmí žádné dary přijímat a pokud ano, musí o daru provést záznam a dar nesmí přesáhnout hodnotu 300 Kč. Člen Rady sice nespadá pod služební zákon, nicméně pakliže někdo řídí státní úředníky, měl by určitá pravidla dodržovat. Nemluvě o tom, že přijetím daru vzniká velké množství pochybností o nezávislosti a nestrannosti takového vedení.

Poslední členkou Rady ERÚ je Markéta Zemanová. Od roku 2004–2006 působila jako právnička na Krajském úřadu Kraje Vysočina. V letech 2006–2012 pracovala v advokátní kanceláři v Jihlavě se zaměřením na občanské a obchodní právo. V letech 2007–2010 se věnovala i výuce odborných předmětů na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Od roku 2013 pracuje na ERÚ. Působila nejprve jako právnička v odboru legislativně právním, kde následně zastávala funkci vedoucí oddělení (2017–2020) a posléze ředitelky odboru (2020). Od roku 2020 vedla Sekci správních řízení ERÚ. Během působení na ERÚ se věnovala zejména legislativě, právní podpoře úřadu ve všech oblastech práva, problematice ochrany spotřebitele a oblasti služebních vztahů podle zákona o státní službě. Dále se podílela na přípravě několika novelizací energetického zákona. Byla také členkou řídícího výboru pro přípravu nového zákona pro energetiku a několika dalších expertních pracovních skupin pro přípravu legislativy při MPO, MMR, MV a ČTÚ. Dne 1. srpna 2020 byla jmenována členkou Rady ERÚ.

Zemanová jakožto právnička, zastávala před svým jmenováním do Rady pozici sekční ředitelky a do její gesce spadala legislativa. Pro svůj postup proti zájmům ERÚ ve prospěch regulovaných subjektů byla tehdejší Radou odvolána z čela pracovní skupiny, jež řešila novelu EZ. Nyní si jako členka Rady zvyšuje své PR v dopoledním pořadu pro ženy Sama doma, kde „zasvěceně“ hovoří na téma ochrana spotřebitele. S jejím významným přispěním se uskutečnila zaměstnanecká čistka v roce 2019, resp. 2020, kdy byla součástí týmu, jenž zpracovával podklady pro vládu k nové systemizaci. Pravděpodobně za její přínos v této kauze byla jmenována jako členka Rady. Zmíněná systemizace byla doslova pogromem na nepohodlné úředníky, kteří trvali na tom, že by ERÚ měl postupovat v zájmu spotřebitelů a nikoli regulovaných subjektů.

Příště budeme pokračovat v představení dalších osob, které mají vliv na vaše ceny energií.

Autor: Anna Binderová (Anna Binderová, dlouholetá spolupracovnice tuzemských i zahraničních energetických společností, členka Institutu pro energetiku, externě spolupracuje s redakcí Security magazínu a zaměřuje se zejména na témata energetiky, ekonomiky a národního hospodářství)