Kdo musí zemřít, aby se zlikvidoval Islámský stát a al-Kajda?

Kdo musí zemřít, aby se zlikvidoval Islámský stát a al-Kajda?
Popisek: Ani smrt chalífa Abú Bakra al-Bagdádího by neznamela konec teroristické skupiny Islámský stát
27 / 08 / 2015, 15:30

Každý týden můžeme číst, že byl zabit nějaký klíčový muž IS nebo al-Kajdy. Jako by ale pokaždé byl jeden zabitý terorista nahrazen hned několika jinými. Kdo by tedy měl zemřít, aby se podařilo porazit IS a al-Kajdu?

V médiích se dokonce objevila informace, že byl zabit samozvaný chalífa teroristické organizace Islámský stát Abú Bakr al-Bagdádí. Později se hovořilo jen o zranění a jisté je, že lídr IS žije. Ale ani jeho smrt by neznamenala, že by IS ze dne na den skončil.

Když byl v roce 2011 zabit Usáma bin Ládin, bylo to považováno za obrovské vítězství, navíc jeho smrt přišla v roce desetiletého výročí od pádu Dvojčat a dosud nejhoršího teroristického útoku v dějinách lidstva. I když byl v té době Usáma už jen stínem své někdejší slávy, s akceschopností al-Kajdy to přeci jen zahýbalo. Její současný lídr Ayman al-Zawahiri nemá zdaleka takovou autoritu.

Trochu jinak je to ale s IS. Jako kdyby každý zabitý "klíčový" džihádista byl okamžitě nahrazen někým jiným. Názory na likvidaci lídrů se proto různí. Lidé okolo amerického prezidenta Baraka Obamy, kteří ovlivňují strategii jeho politiky, likvidaci lídrů podporují. Proto také USA investovala do vojenských dronů, díky nimž už se podařilo několik vlivných teroristů zabít. Tato strategie je nyní hlavním způsob, jakým vede Amerika boj proto terorismu.

Na druhou stranu někteří odborníci poukazují na to, že ani smrt výrazného charismatického lídra jako byl Usáma bin Ládin neznamenala likvidaci al-Kajdy jako takové.

"Zpomalili jsme počáteční rakovinové bujení, ale víme, že rakovina mezitím metastázovala do dalších částí globálního těla,"  řekl bývalý americký ministr obrany Leon Panetta.

Také zabití jednoho z nejlepších propagandistů al-Kajdy Anwara al-Awlakiho se tak trochu minulo účinkem. Awlaki mluvil plynulou angličtinou a jeho doménou bylo získávání stoupenců džihádu na Západě. Ale ani jeho smrt v září 2011 neznamenala konec šíření jeho myšlenek a propagandy. Ještě ze záhrobí nahrávky Awlakiho kázání a seminářů ovlivňují budoucí teroristy jako například útočníka z Bostonu. Podle výzkumu Fordham Law Schools Center on National Security byla za posledních několika let nejméně čtvrtina teroristů ovlivněna právě Awlakim. Likvidaci Abu Musaba al-Zarquawi v roce 2006 také mnozí vnímali jako zásadní otřes jeho organizace al-Kajdy v Iráku, ale opak byl pravdou a jeho skupina se přeměnila v IS.

Max Abrahms, který studuje terorismus na Northeastern University, říká, že teoreticky by strategie "popravování vůdců“ měla fungovat, protože oslabuje kvalitu členů organizace.  "Tato strategie ale poměrně zklamala, protože teorie "popravováním vůdců" přehlédla jeden důležitý bod - jejich náhradníci jsou jen zřídka umírněnější než původní lídři."

Další nesnází je, že nikdo pořádně neví, koho je třeba zabít. Struktury teroristů jsou často velmi neprůhledné a je těžko říci, kdo se k nim nakonec přidá. V roce 2011 by nikoho ani ve snu nenapadlo, že mírně vyhlížející doktorand v oboru islámská studia, se jednou od pultíku v mešitě v Mosulu prohlásí za chalífa budoucí islámské říše.

Na druhou stranu právě islámský stát má velmi propracovanou strukturu s vlastní byrokracií. Vojenské operace řídí místní velitelé, mají vojenské, finanční i tajné rady, v čele s Shura Council.  Proto by smrt al-Bagdádího sice určitým způsobem ochromila celou skupinu, ale rozhodně by ji nevyřadila z boje.

Právě příměr s metastází rakoviny je proto příhodný. Zatímco po útoku v roce 2001 se většina klíčových teroristů skrývala v horách a v jeskyních v Afghánistánu, dnes se boj proti terorismu musí soustředit na území od severní Nigérie po pobřeží Středozemí v Libyi a na východě přes Sýrii, Irák až k úpatí Himalájí. A místo jedné organizace jsou zde dvě hlavní - IS a al-Kajda.

Dalším problémem je, že list teroristů se neustále rozrůstá. První zámořský útok al-Kajdy se odehrál již před dvaceti lety v roce 1998 na amerických ambasádách v Keni a v Tanzanii. Poručníci Usáma bin Ládina se postupem času scvrkli na hrstku lidí, ale vyrostli noví teroristé - odborníci na bomby, finančnictví, IT mágové a propagandisté. Řada z nich byla v době útoku z 11. září ve školkách.

Na sociálních sítích se šíří fotky a videa dětí, které popravují zajatce nebo se to zatím učí například na podřezávání bílých plyšových medvídků nebo blonďatých panenek.

Na nedávném videu, údajně pořízeném v IS ovládaném městě Raqqa, jeden z mnoha chlapců v uniformě hovoří o tom, že koalice křižáků bude zlikvidována mláďaty chalifátu, těmi, kteří na konci světa vstoupí do země Dabiq" (do ráje - místo v Sýrii spojované s konečnou bitvou, v které zvítězí muslimové nad křesťany).

Zdroj: CNN

 

 

 

 

 

Tagy článku