V exkluzivní debatní kavárně Security magazínu se bude hovořit s odborníkem i na téma personální bezpečnost. Základní otázkou, která v rámci tohoto tématu padne, je, kdy zákon vyžaduje, aby firma řešila otázky personální bezpečnosti.
Jedním z případů je situace, kdy jste dle § 3 zákona o kybernetické bezpečnosti (zák. č. 181/2014 Sb.) poskytovatel služby elektronických komunikací a subjekt zajišťující síť elektronických komunikací, orgánem nebo osobou zajišťující významnou síť, správcem či provozovatelem informačního systému kritické infrastruktury, komunikačního systému kritické informační infrastruktury, informačního systému základní služby či poskytovatelem digitální služby.
Tehdy máte dle § 5 odst. 2 písm. e) zákona o kybernetické bezpečnosti povinnost stanovit bezpečnostní požadavky na své dodavatele a dle písm. g) se zabývat otázkou bezpečnosti lidských zdrojů. Před uzavřením smlouvy s jakýmkoliv dodavatelem jste povinni provádět hodnocení rizik dle přílohové vyhlášky.
Dalším případem, který se již týká všech podnikatelů či subjektů, kteří jsou plátci DPH, je zákon o dani z přidané hodnoty (zák. č. 235/2004 Sb.). Jako příjemce zdanitelného plnění totiž dle § 109 daného zákona ručíte v některých případech za nezaplacenou daň z přidané hodnoty, kterou neodvedl Váš obchodní partner. A zde je opět přímá souvislost na otázky personální bezpečnosti.
Za nezaplacenou daň ručíte tehdy, pokud jste věděli či mohli vědět, že nebude úmyslně zaplacena, nebo že dojde k jejímu zkrácení či vylákání daňové výhody. A právě v termínu „mohl vědět“ je kámen úrazu.
Aplikační praxe v rámci tohoto ustanovení není ujednocená. K tématu se v roce 2015 v odborném tisku – časopisu Daňový expert – vyjádřil zástupce Finanční správy ČR s tím, že by podnikatelé před vstupem do obchodního vztahu měli být schopni si zodpovědět níže uvedené otázky:
§ Jakou má můj dodavatel podnikatelskou historii? Je na trhu etablovaný a známý v oboru?
§ Proč si pro zboží jezdím vlastním autem do jiného členského státu, ale odebírám jej fakturačně od českého subjektu, kterým je jiná osoba než oprávněný příjemce?
§ Proč mám platit za zboží na účet jiné osoby, než která je uvedena na faktuře? Věřím pohádce o „nějakých problémech s bankou“?
§ Není mi divné, že na stejné adrese, na které má sídlo můj dodavatel, sídlí stovky dalších společností? Jak odtud mohou všechny racionálně podnikat? Mohl bych já sám nebo má společnost podnikat také tak?
§ Jednatel mého dodavatele má bydliště na sídle obecního úřadu. Bylo by to racionální i v mém vlastním případě?
§ Proč můj dodavatel neukládá písemnosti ve sbírce listin?
§ Můj dodavatel má zahraniční bankovní účet, na který požaduje úhradu, i když se jedná o čistě český subjekt. Proč?
§ Můj dodavatel vyžaduje platbu v hotovosti a chce ji rozdělit do více částek, abychom obešli smysl zákona o omezení plateb v hotovosti. Proč?
Výše uvedené požadavky Finanční správy po Vás vyžadují nejen podrobné hodnocení obchodního partnera i s ohledem na otázky personální bezpečnosti, ale zejména po Vás vyžadují predikci budoucího vývoje.
Jakým způsobem se tyto otázky řeší a že zde existují specializované subjekty, které mohou kvalifikovaně plnit tuto povinnost za Vás, to vše se dozvíte 29. května 2019 od 10:00 hod. ve stánku P070 na veletrhu IDET při debatní kavárně Security Magazínu na téma personální bezpečnost.