"Skutečnost, že ještě nikdy nebyl proveden teroristický útok s radioaktivními látkami ještě neznamená, že by se nemohl stát," řekl generální ředitel MAAE Yukiya Amano.
O problematice bezpečnosti jaderných elektráren a sílícím zájmu militantních skupin o získání radioaktivního materiálu napsala včera 30. března článek agentura Reuters. Podle bezpečnostních expertů islámští radikálové obrací svoji pozornost na slabá místa v jaderném průmyslu.
Obavy z jaderného terorismu vzrostly poté, co belgická média uvedla, že sebevražední atentátníci, kteří v Bruselu zabili 22. března 32 lidí, se původně zajímali o to, jak zaútočit na jaderná zařízení, ale nakonec od záměru ustoupili.
Vyhodit do vzduchu jaderný reaktor je zcela mimo schopnosti a "dovednosti" těchto militantních skupin, ale podle odborníků existují v jaderném průmyslu "slabá místa", která by mohli útočníci zneužít.
"Jedním z největších rizik je tzv. insider, tedy vlastní zaměstnanec v těchto zařízeních. Nejtěžší je odhalit v rámci screeningu zaměstnanců potencionálně nebezpečné pracovníky a zjistit jejich záměry," uvedl Page Stoutland vicepresident amerického ústavu NTI (The Nuclear Threat Initiative Protects Lives) s odvoláním na incidenty v Belgii.
Jeho tvrzení odráží rostoucí obavy západních vlád a regulačních orgánů z toho, že radikálové získají přístup k citlivým místům energetické infrastruktury, včetně jaderných zařízení nebo radioaktivnímu materiálu.
Například už v roce 2014 bylo při vyšetřování úmyslné sabotáže v belgické jaderné elektrárně Doel 4 zjištěno, že bývalý zaměstnanec zahynul v Sýrii, kde bojoval po boku islámských radikálů z IS.
Loni v prosinci, po pařížských útocích, nalezla belgická policie video pořízené teroristy, kteří sledovali jednoho ze zaměstnanců v jaderném průmyslu. Ihned poté byla v tichosti zvýšena bezpečnostní opatření v okolí belgických jaderných elektráren.
Počítačoví experti uklidňují, že je velmi obtížné, ne-li téměř nemožné, záměrně vyvolat katastrofální zhroucení jaderného reaktoru, protože ve velínech je současně čtyři až šest zaměstnanců. Větší počet obsluhující personálu má vyloučit možnost sebevražedné mise, jako například havárii letadla německé společnosti Germanwings, kdy se pilot zamkl v kabině a s letadlem úmyslně narazil do země.
Nicméně sabotáže nelze vůbec vyloučit, například u zmiňovaného jaderného reaktoru Doel 4 byla úmyslně poškozena jeho turbína, když dodnes neznámý pachatel vypustil 65.000 litrů oleje.
Současně se zvyšuje riziko kybernetických útoků. Je pravdou, že většina jaderných elektráren byla postavena ještě předtím, než existoval internet a jejich velíny stále pracují na analogové technologii 20. století. Ale i jaderné elektrárny se postupně digitalizují a tím víc se zvyšuje riziko hackerských útoků.
Největší riziko spatřují bezpečnostní odborníci při zpracování, recyklaci, uskladňování a přepravě jaderného materiálu. Například větší nebezpečí než v jaderných elektrárnách, hrozí u zásobníků, kde je skladováno vyhořelé jaderné palivo, tyto zásobníky jsou mnohem zranitelnější.
"Jedním ze scénářů je vypuštění chladící vody ze zásobníků, což by vedlo k ještě většímu úniku radioaktivity než v případě roztavení jaderného reaktoru," uvedl Yves Marignac, ředitel energetické poradenské frimy WISE.
Tyto sklady jsou na příklad ve francouzském La Hague nebo v britském Sellafieldu. Zde je skladováno vyhořelé palivo z desítek reaktorů, než je přepracováno a uloženo do kontejnerů pro suché skladování. Po útocích 11. září 2001 dokonce francouzské orgány instalovaly v La Hague na obranu zařízení vojenské rakety země-vzduch, které byly odstraněny až po několika měsících, kdy se snížilo riziko dalšího teroristického útoku.
Dalším bezpečnostním rizikem je pravidelná pozemní přeprava plutonia, jedné ze dvou klíčových složek jaderných bomb, ze skladů v La Hague do jihofrancouzského Marcoule k recyklaci.
"Právě pravidelná přeprava jaderného paliva by mohla být terčem teroristů," upozornil Mycle Schneiderz World Nuclear Industry.
Zástupce firmy Areva, která plutonium převáží, se hájí tím, že převozy jsou úzce koordinovány s orgány státní správy, mají ozbrojené doprovody a plutonium je umístěno v nádobách, které jsou "skutečné pevnosti", každý kilogram plutonia je zajištěn ve stokilové ocelové schránce.
Odborníci se rovněž obávají toho, že se radikálové dostanou k radioaktivnímu materiálu z lékařských nebo průmyslových zařízení. Radioaktivní izotopy jsou používány v desítkách aplikací, od léčby rakoviny až po kontroly potrubních svarů, každý rok jsou po celé Evropě přepravovány tisíce zásilek s malým množstvím radioaktivního materiálu. Ukradený radioaktivní materiál z těchto zásilek lze zkombinovat s tradičními výbušninami a lze tak vyrobit tzv. "špinavou bombu".
Výbuch takové nálože by s největší pravděpodobností nezpůsobil šíření radioaktivity, ale způsobil by obrovskou paniku a znečistil by rozsáhlou oblast, jejíž dekontaminace by byla extrémně náročná a drahá.
Např. čečenští rebelové v roce 1995 umístili válec s radioaktivním cesiem v moskevském parku. K odpálení nedošlo a ruské bezpečnostní složky zařízení deaktivovaly.
Od poloviny roku 1990 ohlásily členské státy Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) asi 2800 případů ztraceného radioaktivního materiálu. Generální ředitel MAAE Yukiya Amano řekl minulý měsíc, že jen "malá část" tohoto materiálu by mohla posloužit k výrobě jaderné nálože, ale některý chybějící materiál by mohl být zneužit právě k výrobě špinavé bomby.
Ekonomický deník dnes zveřejnil rozhovor s předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou na téma bezpečnosti jaderných reaktorů. Dana Drábová uvádí mj.:
"Jaderné elektrárny patří z hlediska zabezpečení mezi tak zvané „tvrdé cíle“. Jestliže je teroristé
zkoumají, záhy zjistí, že zaútočit na ně znamená okamžitý protiúder a dost malou pravděpodobnost, že se jim podaří zlovolný záměr uskutečnit. .... Jaderné elektrárny v ČR mají propracovaný systém fyzické ochrany, který podle situace přechází mezi jednotlivými stupni, zásahová jednotka Policie ČR je k dispozici do několika minut, participace armády má rovněž své scénáře. Mohu v této souvislosti odkázat na cvičení Safeguard, která v obou jaderných elektrárnách pravidelně probíhají, naposledy loni v Temelíně."
Tagy