Klávesista Olympiku Miroslav Berka: Záhadná smrt ve sklepě. Byla to sebevražda, nebo ho zavraždili kvůli dluhům? Zůstala po něm těhotná manželka

Klávesista skupiny Olympic Miroslav Berka (1944, †1987) zabředl do obrovských dluhů a hrozilo mu vězení za pojišťovací podvod a nelegální sázky. Byl nalezen mrtev ve sklepě.

Miroslav Berka sice ve vězení nestrávil ani den a přesto v něm žil skoro celý život. Jeho celou byla chorobná hrací vášeň, jakási touha po zázraku v podobě rychlého a pohádkového zbohatnutí.

Ve skupině Olympic byl od její vzniku, zažil její vzestupy a pády. První manželství s modelkou mu zkrachovalo, to druhé s mladou fanynkou skupiny držely nad vodou peníze, které vydělal. A také ty, které neprohrál. A těch bylo čím dál míň.

Před domem mercedes, ale na oběd jde do bufetu. Tak popisovali spoluhráči s kapely Berkův přístup k penězům. Byl neuvěřitelně spořivý. Když byla skupina těsně před krachem, byl to on, kdo chodil za jejím šéfem Petrem Jandou, aby kapelu udržel. Bál se, že už nesežene angažmá.

Jeho záhadná smrt přišla v době, kdy to měl v Olympicu, který zažíval návrat na výsluní, povážlivě nahnuté. Už dokonce přijali druhého klávesistu. Do toho zabředával dluhů a gamblerství a především do karet stále hlouběji.

Po jedné nebo dvou pěkných výhrách přicházely obvykle hluboké propady, zkušenější gambleři ho měli zřejmě za „hejla“, tedy toho, koho je třeba oškubat.

O šest dní dříve, než byl nalezen mrtvý ve sklepě v Růžové ulici nedaleko Hlavního nádraží, měla skupina Olympic koncert v Lucerně. Berka si bere kufřík s nástrojem a od svého domu v Chodské ulici na Vinohradech se ve dvě hodiny odpoledne vydává pěšky na odpolední zkoušku do Lucerny. Tam už ale nedorazí.

Kapelník Petr Janda na osudný den vzpomíná takto: „Bylo pondělí, měli jsme zrovna Lucernu. Normálně jsme se po třetí odpoledne sešli v šatně, Béďa nikde. Chvíli jsme čekali, technici mu zatím postavili aparát. Pak jsem volal k němu domů jeho ženě Petře, která mi potvrdila, že si okolo druhé vzal svůj koncertní kufřík a normálně odjel na koncert.“

„Odehráli jsme trochu naštvaní, ale jinak v klidu zkoušku bez něho. Béďa ale pořád nikde. V půl páté začali pouštět lidi a Mirek pořád nikde. Nedalo se dělat nic jiného než to chvíli protahovat. Když nám i fanouškům v sále docházela trpělivost, přehodili technici přes Béďův klávesový stojan černý hadr a odtlačili jej ze scény," vypráví Janda. Koncert odehráli bez něj. Nervózní atmosféře však dodávala hrůzostrašnosti hluchá místa po Berkových vyhrávkách.

Muzikantovo tělo našla obyvatelka domu v Růžové ulici 19. května 1987. „Dům se nezamykal, tak ve sklepě často přespávaly různé pochybné existence. Když jsem viděla to tělo, lekla jsem se, ale šla blíž. Upoutalo mě, že to není žádný vandrák, ale slušně oblečený člověk. Bylo to pan Berka z Olympicu.“

Berka byl šest dní po smrti, uškrcený vlastním páskem. Policie vyloučila cizí zavinění. Muž se prý oběsil na střešních trubkách. Frontman skupiny Petr Janda si vzpomněl, že s ním Berka předtím mluvil o sebevraždě. Přesto jsou okolnosti podivné.

Kufr s klávesami se nikdy nenašel. Policejní zápis se nezmiňuje o žádné židli nebo bedýnce, na které by sebevrah musel stát. Proč by Berka páchal sebevraždu tak podivným způsobem.

Růžová ulice je navíc výrazně mimo trasu z Chodské, kde bydlel, na Václavské náměstí, kam mířil. Proč by páchal sebevraždu v den koncertu? A hlavně: Jeho manželka byla v sedmém měsíci těhotenství.

Jako mnohem pravděpodobnější se jeví možnost, že se tu Berka s někým setkal, možná s někým, komu dlužil peníze. Z domu vyšel Berka asi o půl hodiny dřív, než by potřeboval, kdyby šel rovnou na zkoušku. Půl hodina je tak akorát na krátkou schůzku. Dotyčný ho uškrtil, a aby měl aspoň něco z dluhu, vzal si drahé Berkovy klávesy.   

Krátce po úmrtí klávesisty Miroslava Berky se narodila jeho dcera Anna Berková (26. července 1987), kterou měl s druhou manželkou Petrou Berkovou, fanynkou skupiny Olympic.

 

Autor: hop

Tagy