Kolabující energetické trhy: ponese někdo odpovědnost?

Kolabující energetické trhy: ponese někdo odpovědnost?
Autor: Pixabay
18 / 10 / 2021, 11:00

V ČR krachují dodavatelé energií. Vláda i kompetentní úřad přiznávají, že o situaci věděli. Téměř milion domácností je nyní v nejistotě, zda budou schopni uhradit ceny dodávky poslední instance a co s nimi bude do budoucna. Bude vyvozena odpovědnost?

Minulý týden zkrachoval velký dodavatel energií Bohemia Energy a zanechal své klienty před zimou v totální panice. Bohemia Energy nebyla schopná dostát svým smluvní závazkům dodávat za ceny, na které předtím své klienty nalákala.

Asi nejsem sama, kdo si klade otázku, jak je možné, že přestože tuto společnost premiér Babiš označil za firmu s nekalými, šmejdskými a klamavými praktikami, firma stále fungovala, své služby masivně propagovala, nabírala klienty, zkrátka proplouvala systémem, jako by nic, jako by neexistovaly stížnosti jejích zákazníků, směrovaných na Energetický regulační úřad (ERÚ), jakoby by neexistovaly výsledky provedených kontrol a prokázaná pochybení. Člověk se až ptá, na co tedy ERÚ máme.

Předseda Rady ERÚ, S. Trávníček, si postěžoval na to, že ERÚ nemá dostatečné kompetence a že vlastně nemůže nic dělat. Pan předseda ale pozapomněl na jiné kompetence, které úřad má, které mohl využít, ale zjevně je neplní. Tak například ochrana spotřebitele, kontrola v energetických odvětvích, dohled nad trhy, rozhodování o udělení/odebrání licence, tvorba pravidel trhu apod. To jsou základní kompetence úřadu.

ERÚ má tedy spoustu kompetencí (byť by se některých rád zbavil a předal je Státní energetické inspekci) a k tomu má rozsáhlý aparát úředníků – celých 289 (z toho dokonce 81 právníků). Úřad mimo jiné disponuje početnou sekcí kontroly, sekcí regulace s odborem analytickým a datové podpory s oddělením monitoringu trhu a oddělením statistiky a sledování kvality, oddělením ochrany spotřebitele, což jsou přesně ty útvary, které mají primárně sledovat a vyhodnocovat dění na energetickém trhu.

Možná opět nejsem sama, kdo si klade otázku, co ERÚ vlastně dělá – protože spotřebitele rozhodně nechrání, v kontrolách je pomalý a neefektivní, ceny reguluje ve prospěch regulovaných subjektů, pokuty ukládá spíše symbolické, držitele licencí prověřuje formalisticky a jakmile licenci již udělí, neprověřuje, zda i po udělení licence subjekt stále podmínky licence plní, licence odebírá snad jen při krachu držitele nebo když o to sám držitel požádá, osvětu a vzdělávání spotřebitelů oddělení ochrany spotřebitele také nedělá, a nyní se dozvídáme, že nedělá ani monitoring trhu.

Kdyby si ERÚ plnil své povinnosti, mohl a měl včas upozornit orgány, které kompetence mají, případně si mohl o nové kompetence požádat. To ale ERÚ neudělal a pasivně přihlížel rozkladu energetického trhu.

Pokud spotřebitel slyší, že vláda o situaci věděla od jara 2021, tak proč nevyzvala již na jaře odpovědný úřad (ERÚ) aby něco začal dělat? A jak dlouho o situaci věděl ERÚ? A proč vlastně ERÚ nekonal sám – ze své vlastní iniciativy?

ERÚ měl dělat své statistiky a analýzy a výstupy monitoringu trhu a na situaci upozorňovat – mohl pořádat workshopy, mohl požádat o slyšení na hospodářském výboru, mohl uspořádat seminář pro poslance a lidi v exekutivě. Je toho hodně co úřad mohl a měl udělat.

Faktem je, že za bedlivého dohledu ERÚ krachuje jeden z největších dodavatelů energií a už ho následují další, ne tak velcí, ale stále s portfóliem klientů, které zanechají v nejistotě.

ERÚ je ze zákona nezávislý regulátor, nesmí přijímat pokyny od nikoho – a to ani od prezidenta republiky natož od „menších šarží“. Přesto je realita taková, že ERÚ je detašovaným pracovištěm poradenských firem a reálně je řízen z Ministerstva průmyslu a obchodu. Jak bychom mohli očekávat nezávislost od někoho, kdo je jmenován vládou na základě nominace Ministra průmyslu a obchodu?

Jistě se shodneme, že by měla zafungovat odpovědnost za svěřenou oblast – ERÚ zde má nepopiratelnou vinu a vedení samo by mělo vyvodit svou odpovědnost a pokud ne, tak by ho měla urychleně odvolat vláda, neboť Rada ERÚ jednoznačně neplní své povinnosti a na vzniklé situaci má lví podíl.

 

Autor: Anna Binderová

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace