KOMENTÁŘ: Bezpečnostní prověrky jako forma politického nátlaku

KOMENTÁŘ: Bezpečnostní prověrky jako forma politického nátlaku
Autor fotografie: foto: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0|Popisek: ČNB
14 / 03 / 2023, 09:00

Bezpečnostní prověrka guvernéra České národní banky Aleše Michla se stala předmětem velké politické hry, na kterou přistoupil i prezident Petr Pavel. Snaha o znedůvěryhodnění guvernéra ale nevyšla. Měl na tom redaktor Železný nějaký osobní zájem?

Vyjádření bývalých guvernérů Zdeňka Tůmy nebo Jiřího Rusnoka, politologa Lukáše Jelínka nebo neúspěšné kandidátky na prezidentku České republiky Danuše Nerudové spolu s manipulativními vyjádřeními některých novinářů vytvářely v posledních několika dnech v médiích dojem, že důvěryhodnost České národní banky je ohrožena a osoba guvernéra ČNB Aleše Michla není zárukou kvalitního a bezproblémového chodu naší národní banky.

Ve skutečnosti šlo o bouři ve sklenici vody, nicméně s cílem vytvořit tlak na guvernéra České národní banky Aleše Michla, jehož rozhodování nekonvenuje s představami některých politiků. V neposlední řadě je jeho velkým handicapem, že byl jmenován předchozím prezidentem Zemanem.

Jednalo o docela nechutný útok na osobu guvernéra, hru na zpochybnění jeho osobnostní integrity, na které se podílela i řada novinářů. Přitom byla přehlížena řada faktů, která naopak měla mít zklidňující efekt. Pokud se podíváme do Nařízení vlády č.522/2005, kterým se stanoví seznam utajovaných skutečností, guvernér ČNB pro řádný výkon činnosti vůbec prověrku na stupeň Přísně tajné nepotřebuje. České právní předpisy nepředpokládají, že by ČNB pracovala s dokumenty vyššího stupně utajení než stupně Tajné. Politici a novináři ve svých manipulativních vyjádřeních zapomínali, že pan Michl jako bývalý člen rady ČNB stále byl držitelem osvědčení na stupeň Tajné, čili disponoval dostatečným prověřením nejen pro práci v ČNB, ale i pro jednání často zmiňované Bezpečnostní rady státu. I tam je totiž dostatečné osvědčení na stupeň Tajné. Žádost o osvědčení na stupeň Přísně tajné předkládal guvernér v době nouzového stavu, kdy (ani) pro Národní bezpečnostní úřad neplatily zákonem stanovené správní lhůty. Tomu se nelze divit, protože v době nouzového stavu a vládou omezených personálních kapacit trpěly správní orgány nedostatkem pracovní síly.

V případě vysokých státních úředníků, guvernéra ČNB nevyjímaje, je mediálně hodně prezentován názor, že na těchto funkcích by měly osoby disponovat prověrkami na nejvyšší stupeň utajení. Jak se vyjádřil bývalý guvernér ČNB pak Rusnok, prověrka na Přísně tajné pro guvernéra je stanovena v jakýchsi interních směrnicích ČNB. Pokud je to pravda, pak to ale není zcela v souladu se zákonem. Koneckonců výčet utajovaných skutečností a jejich předepsaný stupeň utajení ve vládním nařízení je toho důkazem. Národní bezpečnostní úřad je při příjmu žádostí o osvědčení velmi přísný, zdůvodnění žádosti posuzuje nekompromisně a často nestačí ani zjevná snaha žadatele se ucházet o budoucí zakázky, kde je předepsané držení příslušného osvědčení. Kdo tedy skutečně požaduje na guvernérovi prověrku na Přísně tajné není jasné.  A vůbec není zřejmé, zda může nastat situace, kdy by byl guvernér s takovou informací seznamován. Pokud by to bylo zcela výjimečně nutné, pak by stačilo využít stávajícího paragrafu zákona o ochraně utajovaných informací, který umožňuje seznámit osobu s osvědčením s informacío jeden stupeň vyšším, než je jeho prověření. Argumentem by byla bezpochyby právě ona mimořádná situace.

Jak se ale dá z médií vypozorovat, prověrka pana Michla bylo jen zástupné téma. Jde zde o politický problém. Pan Michl prostě nevyhovuje zástupcům určitých politických a ekonomických názorů. Je také naprosto nepřijatelné vytvářet mediální tlak na Národní bezpečnostní úřad, jehož rozhodování musí být naprosto nezávislé. Vláda by se měla proti takovým vlivovým akcím ohradit, byť jí může být rozhodování ČNB sebevíc nepříjemné. Zneužívání bezpečnostních prověrek, resp. vytváření tlaku na NBÚ patří do jiné doby než demokratické a je velmi nebezpečné.

O to smutnější je manipulace s názorem veřejnosti Českou televizí. Ve večerních zprávách hlavním zpravodajství ČT 1 moderátor Jakub Železný divákům sdělil, že guvernér Michl prověrku získal „… přesto, že bylo řízení nestandardně dlouhé a několikrát přerušené. Spekulovalo se o tom, že by pan Michl prověrku získat nemusel. Kvůli délce prověrky se někteří politici obávali i o důvěryhodnost instituce…“. Bezpečnostní řízení je neveřejné, takže je otázkou, odkud má pan Železný informaci, že řízení bylo několikrát přerušené. Nebylo nestandardně dlouhé, jak tvrdí. Pokud byla žádost podána v květnu, měl Národní bezpečnostní úřad ze zákona deset měsíců na vydání rozhodnutí. A tuto zákonem stanovenou lhůtu dodržel. A to bez ohledu na to, že NBÚ jednak maximální délku lhůty běžně využívá, a také k tomu, že tuto lhůtu vzhledem k nouzovému stavu respektovat nemusel.

Ještě více do očí bijící je informace, že se „...spekulovalo o tom…“a že „…někteří politici se obávali o důvěryhodnost instituce…“. Pan Železný, jako učitel žurnalistiky na Univerzitě Karlově by měl vědět, že tento způsob vyjadřování je jedním z nejmanipulativnějších způsobů, při předkládání faktů je nepřípustný a že jej řečníci používají tam, kde chtějí publiku poskytnout nějakou nepravdivou nebo zavádějící informaci. Není totiž vůbec zřejmé, kdo tak mluví, kdo o čem spekuluje a kdo to říká.

Z celé pseudokauzy o prověrce guvernéra tak zbývá jen pachuť, že tu máme prezidenta, který má názor dříve, než kompetentní orgán rozhodne (což je mj. chyba jeho týmu) a veřejnoprávní televizi, která se ani po vydání právoplatného rozhodnutí nezbaví svých předsudků a manipuluje s veřejným míněním.

Autor: Martin Svoboda

Tagy článku