Autor fotografie: Russell Lee Klika, volné dílo|Popisek: Afghánci
V souvislosti se stažením vojáků z Afghánistánu vyvstává řada otázek. Co bude v této zemi po odchodu vojáků? Dostane se k moci Taliban, nebo si současná vláda udrží moc? Pokud se k moci dostane, Taliban dodrží svůj slib a Afghánistán se nestane opětovnou baštou různých teroristických skupin? A mnoho dalších otázek. Jednou z nich, o které se mnoho nemluví, ale která je pro mnoho obyčejných Afghánců zásadní je to, co bude s Afghánci, jež pomáhali koaličním vojskům a co bude s jejich rodinnými příslušníky.
Každý kdo spolupracoval s koaličními vojsky riskoval život svůj, nebo život rodinných příslušníků. Tito lidé věděli, co riskují, ale přesto do toho šli. Ať už ve víře, že se Taliban již nikdy k moci nedostane nebo doufali, že za projevenou loajalitu a služby jim koaliční vojska umožní z Afghásnitánu odejít i s celými rodinami.
Je obecně známým faktem, že Taliban nikdy nepodporoval spolupráci lokálního obyvatelstva s koaličními jednotkami a krutými tresty se snažil místní od této činnosti odradit. V roce 2008, za mého působení v provincii Helmand, bojovníci Talibanu chytili šest mužů pracující pro spojence na opravě silnic. Nezabili je, ale pro výstrahu okolí jim usekali ruce v zápěstí a vypíchali oči, aby odradili ostatní od další spolupráce se spojenci.
Jednou z nejvíce ohrožených skupin Afghánců, kteří spolupracovali s vojáky, jsou afghánští tlumočníci. Tito muži doprovázeli vojáky při jejich akcích a poskytovali neocenitelné služby. Při komunikaci s místními nebo odposlechem bojovníků Talibanu a předáváním informací spojeneckým vojákům mnohokrát pomohli zachránit lidské životy. Pracovali v naprostém utajení, chodili se zakrytým obličejem, byli z jiných oblastí země, než kde byli nasazeni, přesto podstupovali obrovské riziko. Dobře věděli, co by se stalo jim i jejich rodinám v případě, že padnou do rukou Talibanu. Svou práci dělali s nadšením a odhodláním, do akcí chodili pravidelně bez ohledu na nebezpečí. Byli malou součástí obrovské válečné mašinerie, ale svým podílem významně přispívali k úspěchu vojáků při plnění úkolů.
Jednou z motivací, proč toto riziko podstupovali, byla jejich víra v to, že až ukončí službu, budou moci opustit Afghánistán i se svými rodinami. Což se bohužel neděje, nebo přesněji neděje se to v případě tlumočníků, jež spolupracovali s českými vojáky. Existoval zde program na poskytnutí azylu lidem, kteří spolupracovali s českými vojáky. Ale tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec tento program zrušil po incidentu v nemocnici Bulovka a od té doby nemám informace, že by tento program byl obnoven. Služby těchto lidí mnoha vojákům zachránily život, a oni si zaslouží, abychom jim nyní pomohli i my a nenachali je a jejich rodiny na pospas Talibanu.
Autor: Lumír Němec