Autor fotografie: foto: Packare; CC0|Popisek: Relikviář svatého Maura
Cvičení na ochranu relikviáře sv. Maura na hradě a zámku Bečov nad Teplou pomohlo prověřit komunikaci a koordinaci složek armády a integrovaného záchranného systému. Také ale odhalilo porušení zákona.
Od doby útoků islámských teroristů Al Kajdy a Islámského státu v Evropě a USA je ochrana měkkých cílů často skloňovaným termínem a také předmětem mnoha bezpečnostních analýz, projektů a praktických cvičení. Jedná se o poměrně komplikovanou disciplínu, která musí předvídat i jinak nepředstavitelné situace a navrhovat různé způsoby obrany a ochrany.
Komplikovanost ochrany měkkých cílů spočívá v zajištění bezpečnosti nebo snížení následků útoku na místa s vysokou koncentrací nic netušících a nepřipravených osob. Může se jednat o cestující, studenty, nakupující, diváky či třeba návštěvníky zábavní atrakce nebo kulturní památky.
Nejdůležitější součástí ochrany měkkých cílů je prevence a následně připravenost na případný útok agresora, kterým může být terorista nebo třeba psychicky narušený člověk. Ve většině případů je pro odvrácení útoku nebo minimalizaci škod a likvidaci následků potřeba součinnosti složek integrovaného záchranného systému. Cvičení pomáhají identifikovat slabá místa zabezpečení, případně upozorní na nedostatky v koordinaci nebo spolupráci,odhalí chybějící prostředky apod.
Jedno takové cvičení proběhlo dne 24. října 2022 na hradě Bečov nad Teplou. Hrad je známý tím, že v jeho prostorách je vystavena druhá nejvýznamnější historická památka České republiky, relikviář svatého Maura. Jak informuje Wikipedie, „relikviář svatého Maura je významná románská památka pocházející z první třetiny 13. století a je považován za druhou nejcennější movitou památku v České republice a vůbec nejvýznamnější románskou klenotnickou památku uloženou na českém území“. Tím dostal útok na tento měkký cíl další dimenzi. Tou byla ochrana této cennosti.
Na cvičení se podíleli příslušníci HZS, Policie ČR a 4. brigády rychlého nasazení ze Žatce. Z popisu scénáře není zcela zřejmé, zda se jednalo jen o útok s cílem získat relikviář, či nedílnou součástí byl útok i na návštěvníky. Teroristé zapálili les a tuto situaci, která zaměstnala hasiče, využili k útoku na hrad. Jak ale sdělil lektor bezpečnostního poradenství plk. Jiří Míka, teroristé pouze chtěli poškodit zámek a relikviář.
Na obranu hradu přispěchalo 50 vojáků z brigády rychlého nasazení, kterým se podařilo včas proniknout dovnitř (na rozdíl od teroristů) a obsadit hradby odstřelovači. Vysvětlení může být, že vojáci měli včas informace o ohrožení památky, a proto zaujali své pozice včas. Tomu by odpovídalo i v médiích zmíněné zapojení BIS do cvičení. Jak BIS uvádí na své twitteru, kontrarozvědka dokonce všem složkám IZS včetně armády velela.
Všechny cvičení mají význam, pokud dávají smysl. Tento příběh trochu pokulhává. Bezpochyby ale pomohl koordinaci složek IZS a armády prověřit komunikaci a spojení, a bezpochyby odhalil i místa v zabezpečení, která bude potřeba vylepšit. Co nedává smysl, je velení kontrarozvědky těmto složkám. Jde spíše o snahu zase být vidět, bez ohledu na fakt, že BIS žádné výkonné kompetence nemá a rozhodně nemůže velet ani armádě, ani nikomu jinému. Výsledkem cvičení je tak i zjištění, že BIS se dělá to, co jí zákon nedovoluje. A že to nikomu nevadí.
Autor: Martin Svoboda