Komentář: Další kolo sporu o ruský vliv v Polsku

Komentář: Další kolo sporu o ruský vliv v Polsku
Autor fotografie: Obrázek vytvořený umělou inteligencí|Popisek: Ruský vliv v Polsku (ilustrační obrázek)
27 / 05 / 2024, 09:00

Polský premiér Donald Tusk nedávno oznámil přípravu komise pro prošetřování ruského a běloruského vlivu v Polsku. Sama Tuska však podobná komise z roku 2023 označila právě za jednu z klíčových osob rozšiřování ruského vlivu do země.

V předvolebním roce vytvořil Sejm zákonem Státní komisi pro zkoumání ruského vlivu na bezpečnost Polska v letech 2007-2022. Komise zahájila činnost tři měsíce před volbami do Sejmu v srpnu 2023 a měla dle svého statutu přezkoumávat konkrétní činnost vyšších státních úředníků směřující k podpoře ruských zájmů a činnost dalších osob, které se podílely na ovlivňování médií, šíření nepravdivých informací, činnost občanských sdružení, nadací, odborových a zaměstnavatelských organizací, fungování kritické infrastruktury, činnost politických stran, organizace systému zdravotní péče, zejména boje proti infekčním nemocem a ochrany státních hranic Polska.

 

 

Komise prošetřuje napojení Polska na Rusko

Po přezkoumání měla komise vydávat osvědčení o osobách, které se podle jejího názoru podílely na ruském vlivu v Polsku. Tehdejší opozice vedená dnešním premiérem Donaldem Tuskem se obávala účelové politizace. Zákon ke zřízení komise označovala za „Lex anitusk“. Nelibost vyjádřila i Evropská komise a diskrétním způsobem také Bidenova administrativa. Těsně po volbách stačila komise zveřejnit „dílčí zprávu“, podle které v letech 2010-2014 premiér Donald Tusk, ministr vnitra a dnes šéf úřadu vlády Jacek Cichocki, ministr obrany a nyní předseda Výboru pro evropské záležitosti Senátu Bogdan Klich, ministr obrany a v současnosti ministr vnitra a koordinátor zpravodajských služeb Tomasz Siemoniak a nakonec dřívější ministr vnitra a nynější lídr kandidátky Občanské koalice do Evropského parlamentu Bartłomiej Sienkiewicz, nebyli pověřeni veřejnými funkcemi odpovědnými za bezpečnost státu.

Konkrétně jim komise vytkla, že se účastnili procesu, který vyústil v uznání ruské Federální bezpečnostní služby jako partnerské služby. Nyní premiér Tusk podle informací Reuters příběh otáčí: oznámil přípravu zákona, kterým se zřídí "ústavní a efektivní" komise, která bude vyšetřovat ruský a běloruský vliv v Polsku. Zdůraznil, že v komisi nebudou pracovat politici, ale úředníci, experti a lidé ze zpravodajských služeb. První „dílčí zprávu“ premiér očekává 9. června (poz. Redakce: přesně v den voleb do Evropského parlamentu). Předseda opozičního Práva a spravedlnost Jaroslaw Kaczynski zřízení komise uvítal, ovšem s výhradou, pokud bude hlavním podezřelým z šíření ruského vlivu v Polsku Tusk.

 

 

Do příběhu razantně vstoupil prezident Andrzej Duda. V rozhovoru pro opozici blízkou TV Republika řekl, že spolupráce mezi polskými zpravodajskými službami a ruskou FSB byla uzavřena se souhlasem Donalda Tuska. „Viděl jsem šokující dokumenty, proto chápu, že si Donald Tusk velmi nepřál komisi, která by ukázala pravou tvář politiky, kterou prosazoval jako polský premiér předtím, než opustil polskou premiérskou funkci a stal se předsedou Evropské rady. Rozumím, že tyto skutečnosti jsou pro něj velmi nepříjemné".

Jedním ze „šokujících“ dokumentů měl prezidenta Dudy zřejmě na mysli písemnou žádost vrcholného vedení polské armády, ve které generál Janusz Nosek 17. září 2011 žádá premiéra o souhlas se zahájením přímé spolupráce se zpravodajskými službami Ruska, Číny, Ukrajiny, Alžírska a Gruzie (viz. FOTO). Dokument vznikl jako výsledek více než roční diskrétní komunikace polské vojenské kontrarozvědky s ruskou FSB a měl vztahy zpravodajských služeb zformalizovat.

 

Žádost Janusze Noska

 

Na ruské straně proběhl souhlas s navázáním spolupráce až na jaře 2013, ale rovněž na nejvyšší úrovni: žádost FSB a kladné stanovisko ruského MZV odsouhlasil přímo prezident Putin a Kreml ji nechal zveřejnit ve věstníku právních dokumentů. Další dokumenty se mohou týkat sjednávání malého pohraničního styku, který v prosinci 2011 domluvila Tuskova vláda s Ruskem pro občany Kaliningradské oblasti a vojvodství Pomořanského a Warmiňsko-.Mazurského. Výtkou tehdejší i dnešní může být, že se nedostatečně zkoumal bezpečnostní faktor pohybu občanů Ruska v Polsku a v celé Shenghenské sféře volného pohybu osob.

 

Podrobnosti spolupráce mezi Polskam a Ruskem 

 

Kontext tehdejší doby nepřekvapuje: Polsko se v období vlády Donalda Tuska od roku 2009 přinejmenším do anexe Krymu v roce 2014 podílelo na tzv. polském resetu vztahů s Ruskem. Rámcem bylo oteplení vztahů mezi USA a Ruskem. Podepsala se nová smlouva START, která měla snížit limity rozmístěných strategických hlavic USA a Ruska přibližně o třetinu a obě velmoci celkově restartovaly vzájemnou komunikaci na všech úrovních. Týkalo se to i dialogu, tedy způsobu, jak zacházet s Íránem a se Severní Koreou a postupovat v Afghánistánu. Z těchto jednání vzniklo i společné grémium k energetice. Reset předpokládal i přímý prezidentský dohled nad zhruba 16 komisemi, která zahrnovala také přímou spolupráci ve vojenské oblasti (military-to-military), vesmíru a zdravotnictví.

 

 

Tagy článku