KOMENTÁŘ: Denacifikace Balkánu – Putin vypustil dalšího džina z lahve

KOMENTÁŘ: Denacifikace Balkánu – Putin vypustil dalšího džina z lahve
Autor fotografie: Global Panorama, flickr (CC BY-SA 2.0)|Popisek: Vladimir Putin
03 / 08 / 2022, 09:00

V současnosti ze Srbska zaznívají hlasy, že je potřeba denacifikovat Balkán. A to je v podstatě zrcadlově prohlášení Putina o denacifikaci Ukrajiny a stejně chybné prohlášení. Putin se domníval, že „speciální operace“ zřejmě bude procházka růžovým sadem a za nacisty považoval především pluk AZOV. A věřil v podporu proruského obyvatelstva. Ale svým prohlášením ze všech Ukrajinců, i těch proruských udělal nacisty, a to se mu vymstilo.

Nyní Srbsko dělá stejnou chybu. Hovoří o denacifikaci Balkánu, ale na mysli má primárně Kosovo. Ale pojem Balkán zahrnuje i Rumunsko, Bulharsko, Řecko, Makedonii, Albánii nebo Černou horu. Podle tohoto výroku je potřeba všechny tyto země ,,denacifikovat".

Napětí na srbsko-kosovské hranici narůstá. Protesty, občasné střelba i blokády (jež byly uvolněny) mohou být roznětkou pro etnické konflikty. Znamená to, že by se „neprali“ Srbové s Kosovci jen na hranicích, ale kdekoliv jinde na Balkáně i v Evropě, třeba v Německu. A tento výbušný koktejl může velmi brzy způsobit širší etnické spory, protože někdo může položit otázku: „jsi s námi nebo proti nám“.

Pak se vše může zvrtnout v další etnické konflikty na Balkáně, kdy například Bosenští Srbové vyvolají napětí s dalšími okolními komunitami. Od denacifikace je krůček deislamizaci, tedy konflikt s islámským bosenským obyvatelstvem. A další balkánská válka je na světě velmi rychle. V tomto okamžiku je důležité, jak silné, kde dislokované a s jakým mandátem jsou nasazeny síly KFOR. V minulém konfliktu nesměly prakticky nic, než jen jezdit po území a monitorovat, ale nezasahovat. A to stálo život stovky až tisíce lidí.

Jistě probíhají velmi intenzivní diplomatická jednání za zavřenými dveřmi, ale diplomacie není všemocná, ale ve spojení s mezinárodními silami KFOR s k situaci odpovídajícím mandátem, tedy silou oddělit strany, může zavčasu vychladit mnoho horkých hlav. Ale skrytou pastí jsou zájmy o sféry vlivu, kdo koho podporuje nebo provokuje, jak dlouho a co může nabídnout.

Mezi Srby a Kosovci jsou dlouhodobé historické spory. A ty nemizí, jen se uklidňují nebo zase vyplouvají v něčím zájmu na povrch. Kosovci jsou složité etnikum, s nímž mají trochu problém i nejbližší příbuzní, a to Albánci. Jsou tam stále silné klanové vazby, nikoliv více/méně jednotná společnost. Ale v 21. století se křivdy z 16. století dají řešit jinak než „ohněm a mečem“, případně „vendetou – krev za krev, oko za oko“.

Lze se domnívat, že v nastalé situaci má Kosovo podporu dalších států regionu, ale Srbsko má dlouhodobou podporu Ruska, politickou, ekonomickou i vojenskou. I když nyní má Rusko svých starostí dost, nenechá svoji vlivovou zónu na Balkáně padnout do rukou někoho jiného. I proto již nedávno naznačilo, že USA mají dvojí standardy, kdy kritizují Rusko za „speciální operaci“. Rusko to bere jen po dobrodružství v Afghánistánu, Gruzii a podobně jen jako další „speciální operací“.

A Rusko zároveň začalo potichu poukazovat na to, že USA naposledy vyhlásili válku Německu a Japonsku, ale všechny další konflikty, včetně mnoha let ve Vietnamu, byly pouze na základě rozhodnutí Kongresu. A vzhledem k tomu, že Srbsko začíná celkem intenzivně používat ruskou terminologii – míněno denacifikaci, dá se předpokládat, „odkud vítr fouká“.

Ze všeho nejdůležitější je udržet situaci pod kontrolou. Evropa si zřejmě nemůže dovolit, aby na Balkáně vznikl konflikt, kdy další země bude žádat finanční, materiální a vojenskou pomoc. A navíc tento konflikt by mohl znovu otevřít „staré rány“ a přelít se do větších mezietnických problémů.

Zdroj: Redakční analýza, ukrainetoday.org, rs.n1info.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace