foto: Pixabay/Atomový hřib
Pro běžné smrtelníky, ale překvapivě i pro izraelskou kontrarozvědku, znamenal čtvrteční útok palestinského Hamásu na Izrael blesk z čistého nebe. Dost možná tu ale nejde ani tak o Hamás, který používá "primitivní" zbraně a bude s velkou pravděpodobností dřív nebo později poražen. Možná se svět časem dozví, že se rovnováha sil na Blízkém východě nebezpečně vychýlila a íránský jaderný program se dopracoval k úspěchu. Akorát tedy deklarované mírové využití atomu skončilo místo toho v jaderné hlavici.
Kladl jsem si při psaní tohoto komentáře otázku - co tak najednou. Čím jsou hnány motivy Palestinců? 50 let od Jomkipurské krize je jen datum v kalendáři, ale nemohlo se vedení Hamásu vzpružit jinou informací. Třeba od svého íránského spojence, který mimo jiné pomáhal s osnováním útoku, že Írán konečně vyrobil zbraň, jež v případě potřeby srovná izraelity se zemí?
Koneckonců už loni v červnu Izrael varoval, že Írán má dostatečné množství obohaceného uranu na výrobu tří jaderných bomb, jelikož si inspektor Mezinárodní agentury pro jadernou energii všiml, že kaskáda odstředivek v íránském Fordo je sestavena nějak jinak a následně se zjistilo, že obsahuje malé množství vysoce obohaceného uranu na skoro 84 %. Za kritickou hranici se přitom považuje uran obohacený na 90%, přičemž Írán původně obohacoval jen na 60%. Pokud by se to devadesátimilionovému Íránu skutečně podařilo, a pokud vezmeme v potaz, že prezident tohoto státu Ebráhím Raísí veřejně proklamuje, že chce Izrael vymazat z mapy, posouvají se hodiny posledního soudu zase o pár sekund blíže ke globální katastrofě. Nepomohlo Íránu třeba Rusko?
Psali jsme
Brutální záběry z únosů civilistů, ohromné množství vypálených raket, zvlčilá komanda v ulicích Izraele. Naprostá bezcitnost, Palestinci se připravovali...
Izrael sice nikdy oficiálně nepřiznal, že má ve výzbroji také jaderné zbraně, je to nicméně vysoce pravděpodobné, přihlédneme-li k tomu, že většina vědců, pracujících během 2. světové války na projektu Manhattan, byla židovského původu.
Nenávist
Írán nemůže zapomenout Izraeli hodně věcí, ale připomeňme z poslední doby třeba vypuštění viru stuxnet, který v roce 2010 zničením centrifug na obohacování uranu poslal zpět do plenek íránský jaderný výzkum. Zrovna tak nemůže zapomenout nejvěrnějšímu spojenci Izraele, tedy USA, zlikvidování šáha Chomejního, resp. kvůli koncesím na těžbu ropy dosazení zkorumpovaného Rézy Páhlavího, který nakonec utekl do exilu. Paradoxně právě syna svrženého íránského šáha, korunního prince Kýrose Rezu Pahlavího, přijal letos v dubnu premiér Benjamin Netanjahu i prezident Jicchak Herzog v Izraeli a společně se vydali mimo jiné ke Zdi nářků.
Psali jsme
5. září 1972 došlo na olympijských hrách v Mnichově k bezprecedentnímu činu - příslušníci teroristické palestinské skupiny Černé září nejprve...
Dalším korálkem na šňůře utahující se kolem izraelského krku může být i fakt, že špičkový systém protivzdušné obrany vyrobený v Íránu, Bavar-373, je umístěn v rozvrácené Sýrii u hranic s Izraelem, a už od začátku roku dělá vrásky izraelským pilotům, protože má schopnost sledovat až 200 cílů současně.
Nezbývá než doufat, že se Írán zdrží jakéhokoli pokusu intervence.
Tagy