Komentář: Dvě stě vypálených granátů, Kim jako Castro. Obětuje svůj lid?

Komentář: Dvě stě vypálených granátů, Kim jako Castro. Obětuje svůj lid?
Autor fotografie: Zdroj KCNA / Public domain|Popisek: Kim s dcerou
05 / 01 / 2024, 12:30

Granáty vypálené v pátek nad ránem ze severokorejské strany u hranic s Jižním Koreou svědčí o tom, že se Severní Korea cítí v sedle a dost možná získala kromě jídla na zimu také technologické know how výměnou za dodávky zbraní.

Jestli se někoho má už tak vystrašený svět bát ještě víc, je to nevypočitatelný vůdce Severní Koreje Kim Čong-un, hrající si na poloboha. Tento obtloustlý diktátor působí navenek dojmem, že se nebude bát obětovat svůj 25 milionový národ, který beztak většinově trpí podvýživou, stejně jako se nebál Fidel Castro. Kubánský vůdce, který přežil 637 pokusů o atentát, nenáviděl USA natolik, že svolil s umístěním jaderných raket na Kubě a generálnímu tajemníkovi SSSR Nikitovi Chrusčevovi sdělil, že je připraven obětovat svůj lid v případné jaderné válce za vítězství komunismu. Jsme dnes o 60 let moudřejší?  

USA jistě zbystřily, když se v září dokodrcal Kimův obrněný vlak s maximální provozní rychlostí 50 km/h do Vladivostoku, kde zástupce nejmilitantnější země světa navázal úzkou vojenskou spolupráci s Ruskem. Netrvalo dlouho a Korea začala čistit muniční sklady od zbraní, kterým beztak končila životnost. Jak nedávno informovala agentura Associated Press s odvoláním na jihokorejskou armádu dodal Kim Moskvě neupřesněný počet balistických raket krátkého doletu, jakož i protitankových střel a přenosných protiletadlových střel, které může Putin použít ve své „soukromé“ válce proti Ukrajině.

Smlouva s ďáblem

Daleko horší milníkem by pro mezinárodní vztahy bylo navázání obranné spolupráce mezi Koreou a Ruskem, která by v případě napadení jednoho znamenala okamžitou pomoc druhého, v podstatě stejným paktem disponují USA a Jižní Korea. Šílenec Kim, vládce země, kterou svírá několik let hladomor a jejíž obyvatelé v podstatě nemají co ztratit, by pak jistě výměnou za další know how od ruských raketových inženýrů neváhal s dalšími provokacemi jihokorejců. Dost možná ostřejšími, než byla ta dnešní ranní, kvůli níž mimochodem museli Jihokorejci evakuovat celý přilehlý ostrov. Dominový efekt vzájemné obranné spolupráce by znamenal zatažení USA do války a následně i Ruska. Proto také na konci listopadu přiletěl americký ministr obrany Lloyd Austin do Soulu, aby s se svým jihokorejským protějškem Sin Won-sikem aktualizoval obrannou smlouvu a zdůraznil, že bude-li třeba použijí USA proti Severní Koreje i jaderný arzenál. 

Velké pokroky

Zatímco přední výrobce čipů a průmyslově vyspělý Taiwan zařadil balistickou raketu s doletem pouhých 1000 km do své výzbroje až v roce 2019, jinak zaostalá Severní Korea odpálila zkušebně v září dokonce mezikontinentální balistickou raketu (ICBM), která disponuje doletem přes 15 000 kilometrů. Tím by mohla bez problémů zasáhnout i území celých kontinentálních Spojených států. V listopadu zase úspěšně vyslala na oběžnou dráhu svou vlastní vojenskou špionážní družici. Co přijde dál? Jak známo Rusové se neštítili ani v minulosti předávat know how Pchjongjangu. Mediálně vymletí a zfanatizovaní Severokorejci jsou odmalička vychovávání za oponou, nemají žádné kritické myšlení a život pro ně nemá cenu, jak je jim stranou vštěpováno. Koneckonců, co si myslet o zemi, která byla v roce 1948 v podstatě založena ve vykřičeném domě, jak v podcastu ČRo uvedla znalkyně Severní Koreje Nina Špitálníková.

Nezbývá než doufat, že i šílený Kim si uvědomuje, co by zmáčknutí červeného tlačítka znamenalo.  

Zdroj: BBC

Tagy článku

-->