KOMENTÁŘ: Evropské vlády bojují proti ruské špionáži. Zásahy do zpravodajských aktivit jsou rázné. Konečně

KOMENTÁŘ: Evropské vlády bojují proti ruské špionáži. Zásahy do zpravodajských aktivit jsou rázné. Konečně
Autor: Pixabay
04 / 04 / 2022, 15:00

Výrazně zhoršené ekonomické, hospodářské i politické vztahy s Ruskem se odrazily i na ochotě tolerovat zpravodajské aktivity ruských služeb v Evropě. Válka evropských států proti zpravodajským aktivitám služeb Ruské federace tak nejen pokračuje, ale i nabírá na intenzitě.

Atmosféra ve společnosti vyvolaná agresí Ruska proti Ukrajině umožňuje vládám demokratických zemí konat kroky, které by jinak nebyly přijímány příliš pozitivně. Jednou z takových aktivit je vyhošťování důstojníků ruských zpravodajských služeb, kteří působí na ambasádách nebo konzulátech a svoji zpravodajskou činnost schovávají pod krytím diplomatů.

Každé vyhoštění špiónů je ruskou stranou bráno jako neoprávněné a vždy postupuje recipročně a vyhošťuje stejný počet diplomatů z diplomatických zastoupení v Rusku. V České republice byla například situace poměrně komplikovaná. Počet diplomatů na našich zastupitelstvích byl dlouhodobě nevyvážený. Velmi silně obsazené velvyslanectví Ruské federace limitovalo českou stranu při udělování diplomatických agrément, i když vědělo, že se jedná o zpravodajské důstojníky. Jakékoliv kroky vůči ruské straně a případné neudělení agrément znamenalo nejen reciproční akci ruské strany, ale i další komplikace a obstrukce při udělování agrémentu pro diplomaty z České republiky.

Proti vyhošťování diplomatů vždy také hovořily ekonomické a hospodářské zájmy státu. Nynější sankce, silně poškozené ekonomické a hospodářské vztahy s demokratickými zeměmi a částečný bojkot obchodu s Ruskem uvolnily ruce vládám evropských států pro vyhoštění ruských diplomatů-zpravodajců. A učinily tak bez obav, že dojde ke zhoršení bilaterálních vztahů nebo bilance obchodu. Tím vyřešily dlouhodobý problém se špionážními aktivitami, omezily nebo eliminovaly činnost rezidentur ruských zpravodajských služeb v jejich zemích a pomohly svým kontrarozvědkám ulevit v jejich činnosti.

Částečně se také jedná o vyjádření solidarity s Ukrajinou a jejím bojem s ruskou agresí. Ani ta totiž nezůstala stranou v boji proti ruským službám a zveřejnila více jak 600 jmen důstojníků FSB (ruské kontrarozvědky), včetně jejich adres, čísel pasů, používaných SIM karet nebo registračních značek vozidel.

Spolu s masivním vyhošťováním ze strany zemí EU se jedná o velmi citelný zásah do ruských špionážních aktivit. Od 14. března, kdy Slovensko vyhostilo tři ruské diplomaty a dne 31. března dalších 35 – zpravodajské důstojníky kvůli činnosti neslučující se se statutem diplomata, bylo vyhoštěno více jak 90 dalších ruských špionů. Polsko jich vyhostilo 45, Belgie 21, Nizozemí 17, Bulharsko 10 a další byli vyhoštěni z Estonska. Lotyšska, Litvy a jeden z České republiky.

Jedná se o poměrně razantní zásah. Ruští zpravodajci totiž využívají volného pohybu v Schengenském prostoru, a proto každé snížení jejich počtu kdekoliv v Evropě omezuje jejich celkové operační schopnosti. Spolu s omezením vydávání víz pro občany Ruské federace a bezpochyby zvýšenou pozorností bezpečnostních orgánů dojde jednoznačně k omezení ruské zpravodajské činnosti a ke zvýšení opatrnosti při provádění zpravodajských operací.

Masivní vyhoštění, které nyní probíhá v Evropě, způsobí zpravodajským rezidenturám velké obtíže. Zejména pokud je nečekané, neboť tím rezidentury ztrácejí kontakty se svými agenty a spolupracovníky, kteří nemohou předat informace svým nástupcům a musí opustit území, aniž by rozpracované akce dokončili.

Tato akce rozhodně neukončí činnost ruských zpravodajských služeb. Výrazně ale omezí jejich činnost a možnosti a donutí je podnikat kroky více riskantní, bez diplomatického krytí, které jsou navíc nepoměrně finančně, personálně a logisticky náročnější. A donutí je rovněž změnit způsob operativní práce, jak se k potřebným informacím dostávat.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace