Autor fotografie: Pixabay|Popisek: Bulharská vlajka
Bulharsko a Maďarsko jsou dvě země NATO a EU, jež se nechtějí postavit v konfliktu na stranu Ukrajiny jednoznačně proti Rusku. Maďarsko to zdůvodňuje energetickou závislostí, Bulharsko se nijak nevymezilo. Ale dle dostupných informací dodalo na Ukrajinu zbraně a munici za více než 1 mld. eur a tím se řadí k největším dodavatelům.
Jenže Bulharsko nikde na fakturách či dodacích listech na Ukrajině nefiguruje. Vše je řešeno zprostředkovaně, takže Bulharsko v rámci NATO/EU vykazuje vývoz na Ukrajinu, ale v Rusku má „čistý štít“, protože nerealizuje pravděpodobně přímé dodávky.
Jenže toto má i druhou stranu mince. Takovýto přístup výrazně snižuje kredibilitu Bulharska na mezinárodní scéně, především v NATO a EU, destabilizuje vnitrostátní politiku a zvyšuje ceny dodávek pro již tak válkou vyčerpanou Ukrajinu. Profit mají samozřejmě zbrojovky, ale protože se obchody realizují tak trochu „pod rukou“, bulharský stát z toho nemusí mít takový zisk, jako kdyby obchodoval legálně a přímo. Zisk mají všichni okolo, stát získá jen něco z daní.
A to jsou extrémy doby a situace, kdy Německo halasně podporovalo Ukrajinu, ale konkrétní kroky k vojenské pomoci se nedařilo realizovat z „mnoha důvodů“, kdežto Bulharsko tvrdí, že Ukrajinu nepodporuje, ale vyváží více zbraní, jež končí na Ukrajině než kdy jindy.
Podle všeho je bulharská zbrojní výroba vysoce kvalitní, ale tím i dražší než konkurence. Pak je na volbě odběratele, zda kvalitu nebo kvantitu. Ale obvykle v počátku konfliktů se hledá kvantita a pak kvalita a bulharská produkce si ve všech konfliktech, kde jsou používány zbraně a munice z bývalého SSSR našla široké uplatnění. A ne nadarmo se AK-47 dostal i na státní vlajku některých zemí (Timor, Zimbabwe, Burkina Faso a Mosambik.
Samozřejmě uživatelů sovětských zbraní a munice je obrovské množství, od státních struktur po teroristy, povstalce či kriminální živly. Co je na sovětských zbraních pozitivní, je jednoduchost obsluhy/výcviku a odolnost vůči hrubému zacházení nebo klimatu, nevýhodou bývá nižší přesnost. A právě kvalitní bulharská munice může problém s přesností částečně eliminovat.
Ale pro bulharské zbrojovky se může jednat o jednu z posledních velkých příležitostí, neboť i Bulharsko, jako člen NATO, zřejmě v dohledné době bude muset přezbrojit na ráži 5,56 x 45 NATO. Tím jim ubude v jednom segmentu poměrně zásadní zákazník a budou muset diverzifikovat produkci. Část pro domácí ozbrojené síly v uvedené NATO ráži 5,56 x 45 a část na export pro zbraně typu AK-47 v ráži 7,62 x 39, a samozřejmě i další munici, jako střely pro RPG-7 apod.
Bulharsko se brzy bude muset jasně vymezit, zda je platný člen NATO a EU a podporuje politiku těchto organizací, případně jako Maďarsko jasně zformuluje své požadavky a připomínky, nebo se otočí na stranu nečitelného a nepředvídatelného člena, ale pak si zavře v Evropě mnohé dveře. A nejen v Evropě.
Nepředvídatelní partneři nerespektující kolektivní dohody jsou to nejhorší, co se může stát. A současná politika Bulharska bohužel taková je. Jako člen NATO a EU podporuje pomoc Ukrajině, zároveň ji odmítá a zároveň tam prodává prostřednictvím jiných států obrovské množství materiálu. Prostředníci si jistě stěžovat nebudou, protože mají své zisky v podstatě bez práce, ale v komplexu je to hodně nestabilní a neudržitelná situace. Takto se obchodovalo za studené války se zeměmi třetího světa nebo kdy nebylo žádoucí z ani jedné strany dát veřejně na vědomí, kdo koho podporuje.
Ekonomický zisk je jistě důležitý, ale politický je mnohdy důležitější, protože dlouhodobě může zajistit i ten ekonomický. A zdá se, že Bulharsko momentálně sází jen na ekonomickou kartu. Ale bude se muset postavit na správnou stranu, a to celkem jednoznačně. Jinak nebude partnerem ale spíše rizikovou entitou. Co se může dít naznačilo třeba Turecko, jež jako člen NATO se rozhodlo pro nákup ruských zbraňových systémů. Lepší průnik do NATO si Rusko nemohlo ani vysnít, a nyní Bulharsko manévruje poměrně na hraně. Snad se vše urovná pro bezpečnost všech v Evropě, a nejen v Evropě.
Zdroj: euractiv.com, eurointegration.com.ua, odessa-journal.com