Komentář Institutu pro energetiku: Pokud potřebujete "cinknutý" posudek soudního znalce, použijte bezva fintu

Komentář Institutu pro energetiku: Pokud potřebujete &quote;cinknutý&quote; posudek soudního znalce, použijte bezva fintu
12 / 08 / 2019, 11:00

Nejúčinnějším a současně nejbezpečnějším způsobem, jak dokázat něco, co se nestalo nebo ani nemohlo stát, je přesvědčit o tom soud posudkem vyhotoveným soudním znalcem. Soudní znalec je jmenován předsedou krajského soudu nebo ministrem spravedlnosti a je tedy osobou, která je navýsost důvěryhodná a musí být odborníkem v daném oboru. Navíc nepravdivý znalecký posudek je, stejně jako křivá výpověď, trestným činem. Pokud tedy znalec, v rámci výkonu znalecké činnosti, vyhotoví nepravdivý znalecký posudek, dopouští se trestného činu, na který pamatuje trestní zákoník odnětím svobody na dvě léta až na deset let u značné škody či u úmyslu jiného vážně poškodit. V trestních řízeních je ale využíván institut odborných vyjádření, kde se znalci mohou „utrhnout ze řetězu“.

Každý znalec si velmi pečlivě rozmyslí, zda se mu vyplatí velmi riskovat a podat nepravdivý, hrubě zkreslený nebo neúplný (lidově řečeno „cinknutý“) znalecký posudek, zvláště pak u zvláště závažných trestních kauz, u kterých by škoda velkého rozsahu mohla být v řádech stovek milionů Kč. Většinou jsou znalci slušní lidé, kteří se varují činit nepravosti, a proto také většina z nich vyhotovuje úplné a správné znalecké posudky, které zobrazují, či posuzují realitu a poskytují soudům věrný obraz skutečnosti.

Pokud tedy potřebujete "cinknutý" znalecký doklad od soudního znalce, který splní účel a máte k dispozici znalce, který nemůže vaše, mnohdy nesmyslné zadání (otázky na znalce) odmítnout, musíte znalci zaručit beztrestnost. V tom případě se doporučuje postupovat dle Policie České republiky, která objevila mezeru mezi zákonem o trestním řízení soudním (trestní řád) a zákonem a vyhláškou o znalcích a tlumočnících, tedy bezva fintu.

Dle ustanovení trestního řádu postačuje u jednoduchých posuzovaných otázek odborné vyjádření bez znalce. Ke složitým posuzovaným otázkám se má přibírat znalec, kterému ale za hrubě zkreslený či neúplný znalecký posudek hrozí až deset let vězení. Proto znalci odmítají nepřesné či neúplné, a tedy nezákonné otázky, jejichž odpovědi by mohly přivést znalce do pozice trestně stíhaného. Mezera mezi trestním řádem a zákonem o znalcích však umožňuje znalci beztrestně podat hrubě zkreslené či neúplné odborné vyjádření, které může zcela ignorovat skutečnost. Znalec podá odborné vyjádření, ve kterém "pouze" přesně odpovídá na zkreslující a zavádějící otázky, a pokud ho opatří, pro většinu soudů bohužel postačující, doložkou "Odborné vyjádření jsem podal jako znalec, jmenovaný rozhodnutím Krajského soudu....", je zajištěna beztrestnost pro znalce a pro účely odsouzení důvěryhodný znalecký posudek ve formě odborného vyjádření. Pak již pouze stačí zajistit, aby znalec nemusel u soudu odsvědčit své odborné vyjádření, protože pak by mohl riskovat nemalý trest za křivou výpověď.

Odborné vyjádření na vyčíslení neexistující škody, které přesně odpovídá na nepřesné otázky a které např. ignoruje rozhodující faktury, rozhodující cenové předpisy apod. (což je v posudku znalce nepřípustné a tedy trestné) se používá nejčastěji pro odsouzení vybraných jedinců v kauzách vybraných fotovoltaických elektráren. Ustanovení trestního řádu, které u jednoduchých posuzovaných otázek připouští odborné vyjádření bez znalce, však důvodně předpokládalo určitou odbornost a odpovědnost zpracovatele tohoto odborného vyjádření. Legislativci zjevně podcenili možnost zneužití odborného vyjádření, i když je pravdou, že zákon nemůže nikdy myslet na všechny možnosti.

Jeden z nejvíce renomovaných znaleckých ústavů, respektovaný i v EU, při posuzování jednoho z mnoha odborných vyjádření soudního znalce, které vyčísluje údajnou již vzniklou   i budoucí škodu v letech 2010 až 2030 na několik set milionů Kč, doslova konstatuje, že soudní znalec zde neprováděl znalecký úkol, protože "se nejednalo o výkon znalecké činnosti" a neobsahuje "úkony, které by měly charakter znalecké činnosti, tedy stanovení teoretických východisek, o které znalec opírá své znalecké zkoumání, hodnocení empirického základu posudku,..", ale jedná se pouze o "primitivní úkony sestavení tabulek s hodnotami získanými..." a pro "splnění zadání nejsou v podstatě potřebné žádné odborné znalosti".

Asi se pak nelze divit skutečnosti, že odhad, ze kterého vychází v odborném vyjádření výpočet přesné výše škody, která je v právních státech základem pro stanovení trestu, byl znaleckým ústavem označen za nesmyslný. Neuvedení rozhodující faktury, bez které nelze správně a úplně vyhotovit posudek znalce a která byla soudnímu znalci známa, ale protože nebyla v otázkách soudnímu znalci uvedena, je trestně-právně zcela v pořádku, protože "… neuvedení této faktury bylo v souladu se zadáním". Rovněž tak i neuvedení rozhodujících cenových předpisů, které by u znaleckého posudku mohlo být trestným činem nepravdivého znaleckého posudku. Zde je však vše v souladu s legislativou, protože: "Jelikož neexistuje žádný předpis, jak by mělo vypadat odborné vyjádření, je na jeho zpracovateli, co tam uvede ...".

Pokud, pouze na základě těchto odborných vyjádření soudního znalce, soudy, v oprávněném přesvědčení, že obrovská mnohasetmilionová škoda opravdu existuje či reálně hrozila, protože ji soudní znalec správně, úplně a odborně vypočítal v odborném vyjádření, udělují sedmi a víceleté tresty nepodmíněného odnětí svobody, a mnozí již, za odborným vyjádřením vypočítanou/nevypočítanou několikasetmilionovou škodu/neškodu (analogie na pohádku o princezně Koloběžce), jsou ve výkonu mnohaletého trestu odnětí svobody, pak to stojí minimálně za zamyšlení.

Poznámka autora: Tento materiál nemá sloužit jako návod k páchání trestné činnosti, ale pouze jako varování všem účastníkům trestních řízení před podobnými nezákonnými praktikami, ať se dějí ze zištných pohnutek či z důvodu ochrany veřejného zájmu různými orgány. Současně může být, v rámci udržení zákonnosti, použit jako návod pro poškozené občany - nezákonně obžalované. A to v případě, kdy je proti obžalovanému, jako jediný důkaz o škodě, použito odborné vyjádření soudního znalce, dokazující vznik a výši neexistující škody velkého rozsahu, by se obžalovaný, resp. jeho právní zástupce, měl u soudu vždy dožadovat řádného znaleckého posudku s řádnou doložkou dle zákona č. 36/1967 Sb. o znalcích a tlumočnících, v platném znění. Pouze správný a úplný znalecký posudek, řádně vypracovaný znalcem a opatřený doložkou znalce, může obžalovanému, který nezpůsobil a ani nemohl svým jednáním způsobit žádnou škodu, zachránit jeho dobré jméno a svobodu. "Cinknuté" znalecké posudky, vyhotovené, pod krycím označením "odborné vyjádření", znalcem jmenovaným předsedou krajského soudu či ministrem spravedlnosti, jsou velmi vážným ohrožením nejen spravedlnosti, ale i samotných základů právního státu.

 

Autor: Ivan Noveský, Institut pro energetiku

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace