Autor fotografie: Ministry of Housing, Communities and Local Govt, flickr (CC BY-ND 2.0)|Popisek: Rishi Sunak
Hlavou státu a Britského společenství je sice král nebo královna, ale de facto je řízen ministerským předsedou a parlamentem, a to již po staletí. Je faktem, že královny Viktorie a Alžběta měly obrovské charizma o osobní vliv, což možná Karel III. postrádá. Ale na úrovni premiérů či premiérek se vždy vyskytovaly zajímavé osobnosti.
Rishi Sanuk se narodil v Británii, jeho rodiče se narodili v Keni a Tanzanii a jeho kořeny k prarodičům sahají do Paňdžábu, což je velmi komplikovaný region mezi Indií a Pákistánem a sousedící s dalšími spornými regiony obou zemí jako Džammú a Kašmír.
Británie měla na místě premiéra mnoho zajímavých osobností, jako byl třeba Winston Churchill nebo „železná Lady“ Margaret Thatcherová, pak smutné postavy jako Neville Chamberlain, zvláštní osoby jako Boris Johnson nebo obětované a nezkušené v daném prostředí jako poslední premiérka Liz Trussová.
Ve prospěch Rishiho Sunaka může hrát, stejně jako v neprospěch, jeho britsko-asijský původ. Britové jsou svým založením nacionalisté a někdy až rasisté, koloniální dědictví zcela nepominulo. Ale na druhou stranu si nemohou otevřeně vystupovat proti prvnímu premiérovi jiného etnického původu a měnit premiéry jako na běžícím páse. Ostatně i amerického prezidenta Baracka Obamy vzhledem k jeho afroamerickému původu existovaly tyto obavy, ale nakonec se stal poměrně oblíbeným prezidentem v širokém spektru společnosti, na rozdíl od jeho nástupce Donalda Trumpa.
Rishi Sunak bude muset vyřešit několik zásadních problémů:
- Stabilizovat domácí politickou scénu
- Stabilizovat ekonomiku a zvýšit zaměstnanost včetně sociálních jistot
- Potvrdit či vyvrátit Brexit, tedy směřování dle Brexitu se všemi škodami nebo jeho anulování a návrat do EU, mezistupeň zkoušel již Boris Johnson, a to EU neakceptuje, smlouvy platí
- Směřování k USA nebo k Evropě
- Obrannou politiku, tedy vyzbrojování, investice do všech druhů ozbrojených sil a strategii jejich nasazení
- Kam bude směřovat zahraniční politika
- K USA
- K Evropě
- K Africe
- K Asii
- Čína
- Indie
- Pákistán
- Austrálie
Těch oblastí je velká řada, a též je otázkou, zda si ponechá současný kabinet, nebo vymění vládu a případně i velení ozbrojených sil či bezpečnostních složek. Tím by se všechny procesy zpomalily. Musí vypracovat koncepci a strategický záměr.
U ozbrojených sil jde především o to, zda stále bude snižována úloha pozemních sil na úkor letectva a námořnictva, nebo dojde k určitému narovnání. Ale přeci jen, z historického hlediska, Royal Navy (Biva u Trafalgaru a boj za Británii), Royal Air Force (Bitva o Británii) nebo British Army (Válka růží a občanská válka, působení v koloniích a Búrské války) pozměnily vnímání jednotlivých složek ozbrojených sil.
Otázkou je, zda a případně jak by mohl Rishi Sunak toto historické prokletí změnit a kam nasměřuje zahraniční i obrannou politiku, rozvoj ozbrojených sil a rozvoj ekonomiky a zahraničních vztahů.
Zdroj: cnn.com, gov.uk, redakce