Komentář Jana Bartoška: V jaké zemi vlastně žijeme

Komentář Jana Bartoška: V jaké zemi vlastně žijeme
Autor fotografie: Pixabay|Popisek: Ilustrační obrázek
17 / 06 / 2023, 12:00

Často se říká, že úroveň kultury a vzdělanosti národa se pozná podle toho, jaký postoj má ke slabým a potřebným a jak se chová k menšinám. Na toto téma toho bylo napsáno a natočeno mnoho. Zdá se, že česká společnost se stále řadí k těm, které vycházejí z tohoto hodnocení relativně dobře, až na postoje k Romům. Ale zůstane to tak? Ve světě, ale i u nás v Evropě – dokonce i u našich sousedů – je situace docela jiná. Alespoň o tom svědčí nedávný průzkum, zaměřující se na projevy antisemitismu. Ano, je to již standardní téma a můžeme být spokojeni s tím, že vztah k židovské komunitě u nás stále nepředstavuje zásadní problé

Ale jak je to kolem nás? Průzkum specializované organizace, bojující proti předsudkům, Anti-Defamation League (ADL), zjistil, že významná část evropské populace stále věří řadě antisemitských stereotypů. ADL měří antisemitské postoje tak, že se respondentů ptá, zda věří několika stereotypům o Židech, od toho, že „mají příliš moci ve světě byznysu“, po ten, že „jsou zodpovědní za většinu světových válek“. Průzkumu, který probíhal od listopadu do ledna, se zúčastnilo více než 6 500 lidí v 10 zemích: Německu, Francii, Spojeném království, Španělsku, Belgii, Nizozemsku, Polsku, Maďarsku, Ukrajině a Rusku. Podle metodiky ADL, ke které sice mají někteří výhrady, lze považovat ty, kteří uvedli o polovině tvrzení, že jsou ‚pravděpodobně pravdivá‘, za osoby s antisemitskými postoji. A tady je zajímavé, že nejvyšší procento se objevilo u našich sousedů. V Maďarsku dosáhlo této hranice 37 %, zatímco v Polsku to bylo 35 %. Poměrně vysoké číslo se objevilo i na Ukrajině (26 %), zatímco v Nizozemsku byla zaznamenána nejnižší úroveň (8 %). A je třeba zdůraznit, že ČR do průzkumu zahrnuta nebyla. Ačkoli v Polsku a na Ukrajině poměrně velké procento respondentů uvedlo, že věří v antisemitské stereotypy, došlo zde k určitému poklesu. V roce 2019 splnilo práh ADL pro antisemitské postoje 48 % polských respondentů a 46 % ukrajinských.

Určité stereotypy se objevují také ve vztahu k Izraeli. Mnozí věří tomu, že místní Židé jsou více loajální k této zemi než k té, ve které žijí. A je zřejmě zbytečné poukazovat na případy, které svědčí o naprostém opaku. Ostatně zářným příkladem byl také jeden z politiků u našich sousedů, tentokrát v Rakousku – kancléř Bruno Kreisky zaujímal v šedesátých letech velmi kritické postoje vůči Izraeli, přestože tam žil jeho bratr.

Složitá je ale především situace v Maďarsku a v Polsku. Tady je antisemitismus téměř tradiční, ale v poslední době se zdálo, že s nástupem nové generace ustupuje do pozadí. Jak ukázal průzkum, není tomu tak úplně. Především v Polsku se atmosféra vyostřuje, ale – bohužel – i na politické úrovni. Poté, kdy svět kritizoval přijetí kontroverzního zákona, který kriminalizoval výroky o tom, že měli Poláci za 2. světové války svůj podíl na likvidaci židovské komunity (původně šlo jen o zcela správné výhrady proti označení Auschwitz-Birkenau za „polský koncentrační tábor“), se vzájemné polsko-izraelské vztahy začaly zlepšovat. Nyní se však – zdá se – opět propadají. A to dokonce ve zcela neočekávaných situacích. Izraelská hvězda pop-music Noa Kirel zazářila ve světové soutěži Eurovision Song Contest a probojovala se na třetí místo. V soutěži získala dokonce nejvíce hlasů od diváků a mnohé z národních porot jí přiřkly nejvyšší počet bodů. Nechala se pak slyšet, že „… dostat 12 bodů z Polska po tom, čím si naši lidé a moje rodina prošli během holocaustu, to je skutečné vítězství“. Vicepremiér Jablonski jí pak pozval k návštěvě Polska a zdá se, že tohle nedorozumění je zažehnáno. Ale jsou jiná.

Státní muzeum Auschwitz zkritizovalo video předvolební kampaně vládní strany PiS. Osvětimský památník dokonce uvedl, že „PiS se pokusila využít smrti 1,1 milionu lidí v

bývalém německém táboře pro politické účely“. Připojil se k němu i polský prezident Duda, který hovořil o nedůstojném činu, jenž nemá žádné ospravedlnění. Video, zveřejněné PiSem, ukazuje vstup do hlavního tábora s nápisem Arbeit macht frei v souvislosti s protivládní demonstrací polské opozice. Počínání PiS odsoudil i Americký židovský výbor. „Instrumentalizace holocaustu v politickém boji je nepřijatelná“, uvedl.

Polským představitelům se také hrubě nelíbí jeden ze sloganů, které jsou slyšet na masových izraelských demonstracích proti plánované justiční reformě: „Po lo Polin – tady není Polsko!“

Ještě, že žijeme v Česku.

 

Zdroje:

//www.jta.org/2023/05/31/global/more-than-a-third-of-people-in-hungary-and-poland-have-extensive-antisemitic-beliefs-adl-survey-says;

//www.jpost.com/j-spot/article-744293;

//www.deutschlandfunk.de/auschwitz-museum-kritisiert-wahlkampfvideo-der-regierungspartei-pis-100.html)

 

Autor: Jan Bartošek (KDU-ČSL), poslanec a místopředseda PSP ČR

Tagy článku