KOMENTÁŘ: Je Súdán soudkem s prachem, nebo testovací základnou jako v dobách studené války?

KOMENTÁŘ: Je Súdán soudkem s prachem, nebo testovací základnou jako v dobách studené války?
Autor fotografie: Anders J. Moen, flickr public domain|Popisek: Vlajka Súdánu
20 / 04 / 2023, 13:00

Pokud vezmeme situaci v Súdánu plně v úvahu, je vlastně vším, co si špatného lze představit. A zde mluvíme o severním Súdánu s hlavním městem Chartúm. Po občanské válce došlo k rozdělení na Súdán, jenž je na pouštním severu v pásmu SAHEL a je islámský, a na Jižní Súdán s hlavním městem Juba, jenž je křesťanský.

Súdán, tedy severní část, byla podporována Libyí a jejím vůdcem Muamarem Kaddáfím, i proto je sever svým způsobem rozvinutější. Ale tento zdroj financí vyschnul a ze spojence a sponzora se stalo bezpečnostní riziko. Zásoby ropy jsou sice velké, ale rozsáhlá je i celá země, jež byla zmítána občanskou válkou v letech 1956–1972 a pak druhou občanskou válkou v letech 1983-2005. Z daného plyne, že starší generace prožila ve válce 16 let a po desetileté pauze dalších 22 let = 38 let bojů. Toto morálně zcela pokroutilo společnost, protože jsou zvyklí si vše vydobýt bojem a násilím. Poslanci se nelíbí post v parlamentu, tak založí guerillu a chce dosáhnout svého silou. Jiné řešení nezná. Země je plná zbraní, obyvatelstvo je vyčerpané a v uprchlických táborech, ekonomika nefunguje a do všeho začínají intervenovat s cílem vlastního zisku zahraniční síly.

Vliv mají představitelé a bojovníci Islámského státu, domácí různé frakce bojující o moc se zahraniční pomocí z různých zemí a nově zde chce mít fyzickou přítomnost formou námořní základny v Port Sudan v Rudém moři Rusko. K sousedům patří Eritrea a Etiopie, jež spolu válčí, vztahy s Jižním Súdánem jsou daleko od stabilních, Čad je celkem neklidný a Libye je dalším sudem s prachem. Vztahy s Jižním Súdánem komplikují i spory o vodu a sní spojenou migrací zvěře a dobytka. Súdán – mnoho myslivců, zajícova smrt. V únoru jednal o ruské námořní základně, tedy o přítomnosti Ruska v regionu, i ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Dohoda o ruské námořní základně by měla umožnit přítomnost až 300 ruských vojáků, až čtyři vojenská plavidla včetně těch s jaderným pohonem. A nelze vynechat ani to, že Afrika je centrem operací Wagnerovy skupiny, nechvalně známé z bojů v Africe i nyní na Ukrajině.

Súdánská armáda (SAF – Sudanese Armed Forces) a Síly Rychlé Podpory (RSF – Rapid Support Forces) bojují především v hlavním městě Chartúmu, což logicky přináší i civilní ztráty. SAF má velkou materiální převahu, to znamená i možnost nasazení letectva, což je ale při městském boji obtížné. RSF využívá budovy a obyvatelstvo jako štít a ochranu. Násilí vypuklo po snaze zařadit RSF, což je polovojenská organizace dříve podporovaná vládou. Její vliv však narostl. V její struktuře operují i milice Janjaweed, jež jsou známy masakry a násilnostmi v Darfúru. Zdá se, že RSF se snaží zamezit ratifikaci dohody politických stran o přechodu k demokracii. RSF, aby upevnila a potvrdila svoji moc proto boje soustřeďuje do oblasti prezidentského paláce a letiště.

Mnohé státy jako USA, Čína, Rusko nebo Saúdská Arábie, organizace jako OSN, EU nebo AU (Africká Unie) vyzvaly k zastavení nepřátelství. Ovšem toto nefunguje, ba naopak násilí narůstá. Velmi znepokojivé je napadení velvyslance EU v jeho rezidenci. To by odpovídalo rostoucímu vlivu islámského fundamentalismu a snaze nasměrovat animozity i obyvatelstva proti Západu. Cílem může být radikalizace a v rámci migrační uprchlické vlny budovat radikální buňky v evropských zemích. Zda je to jen vliv islámských fundamentalistů, nebo se podílí zákulisními hrami i Rusko není jasné, ale nelze to vyloučit. USA i EU budou mít starosti i v Africe a sníží svůj zájem, ale i materiální a finanční možnosti podporovat Ukrajinu.

Boje mezi SAF a RSF mohou též vyvolat zájem o „služby“ žoldnéřů typu Wagnerovy skupiny, jež se zapojuje do akcí s politickým dopadem jako eliminace opozice, ale i o plundrování přírodního bohatství.

Rusko ze situace v Súdánu teoreticky může jen těžit. A je známo, že řada afrických zemí vyjádřila Rusku ve válce na Ukrajině podporu, a dokonce i ochotu vyslat své vojáky a zbraně. Situace skutečně připomíná šarvátky studené války (proxy konflikty) s cílem získat kontrolu (politickou, ekonomickou i vojenskou) nad dalšími teritorii, omezovat vliv svých protivníků a samozřejmě finančně získat prodejem některých surovin, projektů, zbraní a technologií a za nehorázně nízké ceny nakupovat zlato, diamanty, jiné minerály či rudy.

Dá se tedy předpokládat, že z války na Ukrajině se stane zamrzlý konflikt a další bojové aktivity budou následovat po Súdánu v dalších afrických zemích.

 

Zdroj: aljazeera.com, acleddata.com, maritime-executive.com

Tagy článku