Autor fotografie: Stefan Bauer, CC BY-SA 2.5|Popisek: Pražský hrad
Zkraje příštího roku končí mandát prezidentovi Miloši Zemanovi, otázka tedy zní, kdo nastoupí po něm a jestli to bude skutečně vyzrálá politická osobnost.
Zjednodušeně řečeno Československo, resp. Česká republika měla v čele státu reprezentanta ,,pravdy a lásky" (Václav Havel), pravičáka (Václav Klaus) a posléze levičáka (Miloš Zeman). Otázka tak zní, kdo převezme v roce 2023 prezidentskou štafetu? Výběr, který není konečný, se zdá být široký - kandidovat se zatím rozhodlo 12 lidí, dalších 12 pak prezidentskou kandidaturu zvažuje.
U prezidentské volby je vždy až s podivem, že kandidují lidé, kteří neměli s politikou (a tou vrcholnou už vůbec ne) nikdy nic do činění, pak jsou zde naopak ostřílení matadoři, jež berou kandidaturu na prezidentský stolec jako vyústění své předchozí úspěšné politické kariéry, jako její symbolické završení.
A pak tady máme opět tradiční panoptikální figurky, které vždy vylezou v okamžiku, kdy se blíží prezidentská či jiná významná volba. Po jejím skončení vždy zase poslušně zalezou zpět a trpělivě čekají na další příležitost. Tací jsou zpravidla bez šance.
Aniž bych chtěl být nezdvořilý, nicméně z výběru, který je zatím k dispozici, je skutečných osobností málo. Jistě, ze seznamu kandidátů bychom mohli označit ty, kteří výrazným způsobem ovlivnili například devadesátá léta a období po nich, ale faktem je, že politická třída nevyprodukovala od éry Havel-Klaus-Zeman žádnou další velmi výraznou tvář či mimořádnou osobnost ovlivňující tak moc politické a společenské dění jako zmíněná trojice.
Více než 30 let po sametové revoluci je mimořádných osobností v české politice poskrovnu. Potenciální uchazeči, kteří by mohli těmito skutečnými osobnostmi být, se do vysoké politiky nehrnou a možná vědí proč. Je tady samozřejmě otázka aktuální poptávky, jakého prezidenta si budou přát mít občané příště? Má být více doleva, doprava, reprezentovat střed? Je jasné, že nikdo nebude vyhovovat všem, to by bylo popření základů demokracie.
Prezidentský úřad je nejvyšší ústavní funkcí, není to ,,trafika", není ani za nějakou odměnu, má jít o vrchol politické kariéry, kandidát by měl být osobnostně vyzrálá figura, která si prošla spodními patry politiky, má relevantní a zaznamenáníhodné výsledky a je skutečným charismatickým lídrem, který nerozděluje, ale sjednocuje. Když se podíváme na seznam ,,přihlášených", pak bychom jej museli řádně proškrtat, protože tuto podmínku splňuje jen málokdo.
Takže kdo se stane v příštím roce novým prezidentem? Nejspíš očekávejme překvapení.