Autor fotografie: foto: Pixabay
Konkrétní popis čínských aktivit prezentovaný řediteli MI5 a FBI má za cíl nejen varovat vyspělý západní svět před jejími aktivitami, ale také zpomalit růst Číny jako ekonomické velmoci. Jaká je její strategie? A na co konkrétně by si měl dát západní svět pozor?
Ve středu 6. července 2022 vystoupili společně generální ředitel britské kontrarozvědky MI5 KenMcCallum a generální ředitel amerického úřadu pro vyšetřování FBI (který je též civilní kontrarozvědkou) Chris Wray na společné tiskové konferenci, aby varovali před čínskou špionáží.
Jejich varování před čínskou špionáží není žádné překvapení. Jedná se o dlouhodobý celosvětový problém, který byl akcelerován v roce 2015, kdy vzniknul strategický plán Komunistické strany Číny s názvem Made in China 2025. Jeho cílemje vytvořit z Číny světovou globální ekonomickou a konkurenceschopnou velmoc. Kromě různých technických inovací se plán týká též rozvoje vyspělých informačních technologií, robotiky, umělé inteligence nebo kosmického programu či využívání nových technologií na výrobu elektrické energie.
Pro splnění plánu Made in China 20252 vytvořila Komunistická strana Číny specifické podmínky. Na domácím trhu omezila možnosti a vliv zahraničních firem a upřednostnila tuzemské podniky. Upravila podmínky pro obchod a spolupráci se zahraničními firmami tak, aby musely čínským subjektům předat své know-how a technologie. Ve finančnictví zásadním způsobem podporuje čínské společnosti výhodnými finančními produkty.
V oblasti vědy a výzkumu KS Číny vytvořila podmínky pro studium čínských studentů na špičkových zahraničních univerzitách nebo podpůrné programy pro vědce a jejich umístění v prestižních výzkumných ústavech.
Tyto kroky však nemohou být dostatečné pro rychlý vývoj, k praktickému použití totiž vede dlouhá cesta. A také informace k některým již existujícím produktům nejsou dostupné a jsou chráněné. Proto nedílnou součástí realizace projektu Made in China 2025 bylo zapojení čínských zpravodajských služeb do procesu získávání citlivých a utajovaných informací, know-how, embargovaných technologií nebo přímo výrobků pro potřeby reverzního inženýrství.
K významnému zvýšení aktivit čínských zpravodajských služeb přispěla i agresivní zahraniční propaganda prezidenta Si Ťin-pchinga před prezidentskými volbami v roce 2018. Vzhledem k tomu, že Si Ťin-pching (stejně jako třeba Vladimir Putin) ve svém druhém prezidentském období zrušil ústavní omezení výkonu funkce prezidenta na 10 let, tj. dvě volební období, očekává se další zvýšení agresivní zpravodajské činnosti Číny i v nadcházejícím období. Další prezidentské volby proběhnou v Číně v roce 2023.
Oba aktéři zmíněné tiskové konference tedy neřekli nic nového. Popsali způsoby práce čínských zpravodajských služeb a varovali významné společnosti před čínskou vědecko-technickou a hospodářskou špionáží. Důležité jsou ale dva momenty z celého vystoupení.
Ten první je viditelný a přiznaný – a sice jde o zvýšení povědomí všech vlastníků důležitých informací před rizikem zpravodajských aktivit cizí moci.
Ten druhý je skrytý, ale bezpochyby také velmi významný. V civilizovaném světě totiž neudělá žádný ředitel kontrarozvědky veřejné a politické vyjádření bez souhlasu nejvyšších představitelů exekutivy, tj. prezidenta nebo premiéra. I když je v posledních letech britská zpravodajská služba vůči společnosti otevřenější, takových prohlášení je jak šafránu.
Z toho lze usoudit, že toto zásadní poselství bylo určeno nejen demokratickému světu, ale hlavně Číně. Nedostupnost informací, know-how, speciálních materiálů nebo některých špičkových technologií bezpochyby zpomalí nejen čínský vědecký výzkum a průmysl, ale bude mít dopad na celou ekonomiku Číny. A to by bylo v době, kdy čínský průmysl a ekonomika rostou a Rusko se k ní obrací jako k potenciálnímu strategickému partnerovi, pro celé společenství „5 Eyes“ bezesporu důležité.
Autor: Martin Svoboda